A+ A A-

Tragikomický, ale zasloužený osud většiny českých novinářů

Napsat špatnou knihu dá stejnou práci jako napsat dobrou, napsal Aldous Huxley ve své knize Kontrapunkt. To samé platí o novinařině, protože jak smysluplný, tak zavádějící či záměrně lživý článek je jen projevem autorovy duše.
Ale duše špatného autora, stejně jako špatného novináře je méněcenná, a proto i její tzv. upřímné projevy jsou, ne-li vždy v podstatě nezajímavé, tedy nezajímavě vyjádřené, a dřina vynaložená k jejich vyjádření je promarněná.
Příroda je nestvůrně nespravedlivá. Za nadání neexistuje náhražka. Píle a všechny ostatní ctnosti zde nejsou nic platné.


Paradoxní situaci v české novinařině trefně popsal Boris Cvek...

...Když tak sleduji současnou situaci v českých novinách, napadá mne tento příběh: žil byl v jedné malé zemi hlídací pes demokracie, který místo tvrdé práce na hájení veřejného zájmu rozptyloval pozornost lidu té země různými hloupostmi a povrchnostmi a který zároveň vyvolával ve všech pocit, že názorů a kauz je příliš mnoho na to, aby byla veřejnost opravdu rozhněvána a vyžadovala opravdovou nápravu poměrů.

Postupný ústup demokracie do rukou bohatých lidí, kteří zbohatli za podivných okolností právě díky tomu, že demokracie nefungovala a nefungovala stále více, nakonec dospěl tak daleko, že si tito lidé hlídacího psa koupili.

A hlídací pes byl zpočátku rád, že je v dobrých, bohatých rukou, které ho budou dobře krmit. Brzy však zjistil, že jeho funkce se stala zbytečnou a že jeho majitelé ho nejen nepotřebují, ale koupili si ho proto, aby ho nechali utratit.

A tak se hlídací pes demokracie stal sám obětí změn, před nimiž měl veřejnost chránit.

Když tak sleduji současnou situaci v českých novinách, napadá mne tento příběh: žil byl v jedné malé zemi hlídací pes demokracie, který místo tvrdé práce na hájení veřejného zájmu rozptyloval pozornost lidu té země různými hloupostmi a povrchnostmi a který zároveň vyvolával ve všech pocit, že názorů a kauz je příliš mnoho na to, aby byla veřejnost opravdu rozhněvána a vyžadovala opravdovou nápravu poměrů.

Postupný ústup demokracie do rukou bohatých lidí, kteří zbohatli za podivných okolností právě díky tomu, že demokracie nefungovala a nefungovala stále více, nakonec dospěl tak daleko, že si tito lidé hlídacího psa koupili.

A hlídací pes byl zpočátku rád, že je v dobrých, bohatých rukou, které ho budou dobře krmit. Brzy však zjistil, že jeho funkce se stala zbytečnou a že jeho majitelé ho nejen nepotřebují, ale koupili si ho proto, aby ho nechali utratit.

A tak se hlídací pes demokracie stal sám obětí změn, před nimiž měl veřejnost chránit.

- See more at: http://www.blisty.cz/art/70320.html#sthash.TEZGc8q1.dpuf

Když tak sleduji současnou situaci v českých novinách, napadá mne tento příběh: žil byl v jedné malé zemi hlídací pes demokracie, který místo tvrdé práce na hájení veřejného zájmu rozptyloval pozornost lidu té země různými hloupostmi a povrchnostmi a který zároveň vyvolával ve všech pocit, že názorů a kauz je příliš mnoho na to, aby byla veřejnost opravdu rozhněvána a vyžadovala opravdovou nápravu poměrů.

Postupný ústup demokracie do rukou bohatých lidí, kteří zbohatli za podivných okolností právě díky tomu, že demokracie nefungovala a nefungovala stále více, nakonec dospěl tak daleko, že si tito lidé hlídacího psa koupili.

A hlídací pes byl zpočátku rád, že je v dobrých, bohatých rukou, které ho budou dobře krmit. Brzy však zjistil, že jeho funkce se stala zbytečnou a že jeho majitelé ho nejen nepotřebují, ale koupili si ho proto, aby ho nechali utratit.

A tak se hlídací pes demokracie stal sám obětí změn, před nimiž měl veřejnost chránit.

- See more at: http://www.blisty.cz/art/70320.html#sthash.TEZGc8q1.dpuf

Když tak sleduji současnou situaci v českých novinách, napadá mne tento příběh: žil byl v jedné malé zemi hlídací pes demokracie, který místo tvrdé práce na hájení veřejného zájmu rozptyloval pozornost lidu té země různými hloupostmi a povrchnostmi a který zároveň vyvolával ve všech pocit, že názorů a kauz je příliš mnoho na to, aby byla veřejnost opravdu rozhněvána a vyžadovala opravdovou nápravu poměrů.

Postupný ústup demokracie do rukou bohatých lidí, kteří zbohatli za podivných okolností právě díky tomu, že demokracie nefungovala a nefungovala stále více, nakonec dospěl tak daleko, že si tito lidé hlídacího psa koupili.

A hlídací pes byl zpočátku rád, že je v dobrých, bohatých rukou, které ho budou dobře krmit. Brzy však zjistil, že jeho funkce se stala zbytečnou a že jeho majitelé ho nejen nepotřebují, ale koupili si ho proto, aby ho nechali utratit.

A tak se hlídací pes demokracie stal sám obětí změn, před nimiž měl veřejnost chránit.

- See more at: http://www.blisty.cz/art/70320.html#sthash.TEZGc8q1.dpuf

Komentáře  

# xyz 2016-07-10
Aktivistickými novináři se historicky nazývají ti žurnalisté, kteří dobrovolně spolupracovali s protektorátními úřady a z tisku tak učinili propagandistický nástroj. Rok 1948 zase vytvořil angažované novináře, kteří nadšeně propagovali hlava nehlava nový režim, ať už ze zištnosti nebo skutečného idealismu. Totéž se opakovalo po převratu 1989, tentokrát v duchu „budování rozvinutého kapitalismu“. V posledních letech tyto hlasatele volného trhu nahradili pachatelé dobra v mnoha podobách. Námatkou protikorupční, lidskoprávní, které živí většinou Sorosova či jiná nadace, či jiní chameleoni, případně občanštíi, kteří jsou jati ideou vzkříšení Krista či společnosti plné angažovaných nestraníků. Bojují za světový mír, proti jaderným elektrárnám, za hřiště v sousedství, za domácí porody, léčbu bylinkami či zelenou energii. Jak je vidět, aktivismus má v našich zemích dlouhou tradici, která nevymizela, naopak. Utěšeně bují a degraduje žurnalistiku na jinou formu public relations. Aktivisté rezignovali na neutrální roli žurnalistiky – svět bez zaujetí popisovat. Aktivisté se jej pokoušejí svými články změnit. A ještě se u toho uživit. Snaží se přesvědčovat. Slovo je pro ně zbraň. Jsou to vojáci skryté, ale o to totálnější informační války, kde probíhá boj o naše názory, bez ohledu na realitu. Aktivistů, kteří zastávají „jediný správný“ názor a neváhají nám silou sdělovat, že Putin je tyran, je stále dost. Vždyť jaký je rozdíl v tom, když svého ideového odpůrce nazvou „přítelem Židů“ nebo „přítelem Kremlu“. Žurnalisty poznáte podle toho, že moc nepoužívají přídavná jména a hodnotící příslovce. Politik pro ně není "zkorumpovaný" nebo "demokratický". Prezidenta či předsedu partaje nenazývají Vůdce ani vůdce, a už vůbec ne tyran, ale neutrálním označením funkce.
Citovat
# JAn 2014-03-26
Polští novináři na Ukrajině se vydávají za Čechy aby je někdo nezmlátil, "protože Čechy nikdo nebere vážně", píše Polityka, upozorňuje Tomasz Oryński. Takže asi tak ))
Citovat