A+ A A-

Cena Jiřího Ortena 2016 – Sára Vybíralová

cena jiriho ortena 2016

Sára Vybíralová získala prestižní ocenění za svoji prvotinu s názvem Spoušť. Porotou byla autorka označena za „suverénní a originální vypravěčský typ, který překračuje hranice současné české prózy“.
Odborná porota nominovala básnířku Zuzanu Lazarovou za sbírku Železná košile, Helenu Černohorskou za lyrický příběh O trudném konci Marie Večeřové a korunního prince Rudolfa a Sáru Vybíralovou za povídky Spoušť.

Sára Vybíralová: Spoušť (Host)
Porotou oceněno za „suverénní a originální vypravěčský typ, který překračuje hranice současné české prózy“.
Myslím, že povídky v knize Spoušť pojí nejvíc ze všeho téma solitérství, které může být bolestivé i opojné a kterého se těžko vzdává. Baví mě vžívat se. Taky je pro mne asi typické něco, čemu by se
dalo říct autorské lajdáctví: ráda trochu mlžím a vůbec mi nevadí, že neumím konce,“ říká Sára Vybíralová.

Sára Vybíralová (nar. 1986) vystudovala francouzštinu a historii na Filozofické fakultě UK, kde je v současnosti doktorandkou. Pracuje jako lektorka a překladatelka z francouzštiny. Básně a krátké
prózy publikovala časopisecky, Spoušť je její knižní prvotina. Žije střídavě v Praze a v Paříži.

dalších nominovaných autorkách a knihách:

Zuzana Lazarová: Železná košile (Fra)
Porotou oceněno za „napětí mezi racionální konstrukcí a surrealistickým východiskem, které drží krajnosti na uzdě“.
„Podstatná je podle mě časovost sbírky, že to byl proces, který se utvářel/vyvěral 5 nebo 6 let. Ona je ta sbírka vlastně dost tematicky semknutá od začátku až do konce. Ohnisko zájmu je člověk ve své zranitelnosti, prozkoumávám pasti jeho těla a vystavuji ho všelijakým krutostem. Vedu s ním nesmiřitelný dialog. A ačkoli píšu jakoby z pozice poraženého, ve skutečnosti je to sbírka plná
troufalého vzdoru. Takový cynický realismus říznutý milostnou poezií,“ říká o svém básnickém debutu Zuzana Lazarová.

Zuzana Lazarová (nar. 1986) je básnířka a fotografka, studovala v ateliéru Miroslava Vojtěchovského.
V současné době studuje fotografii na FAMU v ateliéru intermedií u Štěpánky Šimlové, spolupracuje se surrealistickou skupinou, publikovala v Analogonu, A2, Tvaru, UNI a v antologii Nejlepší české
básně 2013.

Helena Černohorská: O trudném konci Marie Večeřové a korunního prince Rudolfa (Bylo nebylo)
Porotou oceněno za „konzistentní styl, nečekanou starosvětskost a vlídnou jinakost“.
„Začínala jsem s psaním filmových námětů a povídek a snila o studiu scenáristiky. Jenže jsem si uvědomila, že to není film, co mě fascinuje, ale mluvená řeč – slova nažitá každým člověkem jinak,
která vyřčená nikdy neznamenají totéž. Restriktivnost scenáristiky mi rychle přestala vyhovovat – až próza mi dovolila volně nakládat s jazykem. Tématem je pro mě především stáří, ke kterému se
opakovaně vracím, jeho tichá nedůstojnost. A dále paměť – tolik nespolehlivá, a nakonec vždycky svobodnější než sama fantazie,“ uvádí ke své knize Helena Černohorská.

Helena Černohorská (nar. 1987) vystudovala Literární akademii Josefa Škvoreckého, obor Tvůrčí psaní. V současné době pracuje v Národním filmovém archivu v distribuci knih. Příležitostně přispívá do
měsíčníku Biblio, kde také působí v redakční radě.

Přidejte informaci k článku

Bezpečnostní kód
Obnovit