Vzdělaní hledají způsob. Nevzdělaní hledají důvod.

A+ A A-

Bouda Cyril

bouda_150.jpg

 Cyril Bouda (*14. 11. 1901, Kladno - †29. 8. 1984, Praha)

- český malíř, grafik a ilustrátor

Cyril Bouda pocházel z rodiny, jejímž přítelem byl Mikoláš Aleš. Otec byl středoškolským profesorem kreslení a matka, věnující se rovněž výtvarné práci, pocházela ze sochařské rodiny Suchardů. Bouda absolvoval Uměleckoprůmyslovou školu v Praze u Františka Kysely (1919-23), pokračoval pak na grafické speciálce Maxe Švabinského na Akademii výtvarných umění v Praze (1923-26). Od roku 1932 učil figurální kresbu na ČVUT, v letech 1946-72 působil jako profesor na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy.

Jeho osobitou tvorbu, a to i malířskou, silně ovlivnilo školení a výrazná záliba v kresbě. Uplatnil se zejména jako ilustrátor, který obsáhl všechny grafické techniky a žánry.

Bibliografie
Graficky upravil a ilustroval 589 knih. Podle jeho návrhů bylo provedeno 49 kostelních i jiných oken. Utkáno 9 gobelínů, natočen jeden kreslený film, vysazena jedna mozaika a vydáno 15 poštovních známek. Realizováno 5 divadelních výprav a 15 plakátů. Dále namaloval 344 olejů a temper, vyzdobil jednu svatební síň a nakreslil, jakož i vyryl (případně vyleptal) přes tisíc grafik.

Uplatnil se zejména jako ilustrátor, který obsáhl všechny grafické techniky a žánry. Výrazných úspěchů dosáhl jak v dřevorytu (ilustrace Wildeho Strašidla cantervillského, 1928; Jiráskovy Nevolnice, 1936; Erbenovy Kytice a Máchova Máje, 1939), tak leptu (Andersenovy Pohádky, 1927), mědirytu (Vlastní životopis Celliniho, 1938) a především v barevné litografii (Svatopluka Čecha Ve stínu lípy a Wolkerovy Balady, 1944). Barevnou litografií provedl i proslavené městské veduty (Olomouc, 1941; Klatovy, České Budějovice, 1943; Praha, 1948; Brno, 1962).

Ocenění
Stříbrná medaile v Paříži 1925
Diplom knižní výstavy ve Florencii 1928
Čestné uznání za ilustrace Celliniho Vlastního životopisu New York 1936
Grand Prix a čestný diplom za knižní umění na mezinárodní výstavě v Paříži 1937
Diplomy SČB za nejkrásnější knihy 1934-1939
Státní cena za gobelín Praha a současně za ilustrace k Andersenovi 1954
Stříbrná medaile na mezinárodní výstavě knih v Lipsku
Nejkrásnější knihy 1959, 1965, 1969
Cena Marie Majerové za vynikající dílo v oboru ilustrace knih pro děti 1970
Čestný titul zasloužilý umělec 1961
Čestný titul národní umělec 1976
Řád práce 1981

Výběr z ilustrovaných knih
Neruda, Jan. Prosté motivy  1951
Andersen, Hans Christian. Pohádky a povídky  1953, 1956, 2003, 2005
Branald, Adolf. Stříbrná paruka 1954, 1982, 2002
Branald, Adolf. Vandrovali vandrovníci 1956, 2006
Swift, Jonathan. Gulliverovy cesty 1960, 1970, 1983, 2004
Němcová, Božena. Pohorská vesnice 1964, 1980
Kolář, Jiří. Baron Prášil 1965
Wilde, Oscar. Cantervilské strašidlo a jiné prózy 1965
Langer, František. Pražské legendy 1965, 1970, 1979, 2007
Drda, Jan. Posvícení v Tramtárii 1972
Cibula, Václav. Pražské pověsti 1972, 1977, 1983
Neff, Vladimír. Sňatky z rozumu 1972
Čech, Svatopluk. Výlety pana Broučka 1972, 1975 
Čtvrtek, Václav. Jak čert hledal díru do pekla 1973
Baar, Jindřich Šimon. Paní komisarka 1974
Vančura, Vladislav. Konec starých časů 1975
Klostermann, Karel. Mlhy na Blatech 1976
Erben, Karel Jaromír. Pohádky 1976
Čelakovský, František Ladislav. Přísloví-napoví 1976
Čapek, Karel. Povídky z druhé kapsy 1978, 1985, 2000, 2004
Čapek, Karel. Povídky z jedné kapsy. 1978, 1985, 2000, 2004
Jirásek, Alois. Bratrstvo 1978
Baar, Jindřich Šimon. Jan Cimbura 1979
Kubka, František. Palečkův úsměv i pláč 1981
Rais, Karel Václav. Pantáta Bezoušek 1981
Světlá, Karolina. Vesnický román 1981
Glazarová, Jarmila. Vlčí jáma 1981
Drda, Jan. Městečko na dlani 1982
Poláček, Karel. Muži v ofsajdu 1982
Čapek, Karel. Kniha apokryfů 1983
Bass, Eduard. Lidé z maringotek 1983
Neruda, Jan. Povídky malostranské 1984, 1987
Jirásek, Alois. Psohlavci 1986
Hiršal, Josef. Kocourkov 1993
Poche, Emanuel. Prahou krok za krokem 2001

pr_legendy2.jpg
bouda o divych zenach
 

Přidejte informaci k článku

Bezpečnostní kód
Obnovit