A+ A A-

Pavel Renčín – čas na knížku si najdu vždycky

rencin300.jpgPavel Renčín debutoval povídkou Stvořitel v roce 1999, po té několikrát zvítězil v literárních soutěžích. Od té doby se jeho jméno pravidelně objevuje v předních antologiích fantastického žánru. Jeho tvorba zahrnuje především městskou fantasy a magický realismus. První Renčínův román Nepohádka byl publikován v roce 2004, o tři roky později vyšlo u Knižního klubu Jméno korábu, román na hraně magického realismu a pohádky, který vypráví poetický příběh o naději, dobrodružství a hledání vlastního osudu. Nedávno autor dokončil on-line román Labyrint a současně vychází v těchto dnech i jeho nejnovější kniha – Zlatý kříž, první díl trilogie Městské války.

Poslední rok jste se věnoval psaní on-line románu na internetu. Jaký v tom je vůbec rozdíl proti klasickému přístupu?
Rozdílů je celá řada. Román Labyrint jsem psal po krátkých několikastránkových kapitolách, každý týden jsem publikoval jednu až dvě. Čtenáři na ně mohli okamžitě reagovat, což byl vlastně hlavní smysl projektu. Chtěl jsem vytvořit plně interaktivní román. Určitá nevýhoda byla v tom, že když něco napíšete na webu, už se nemůžete vrátit a později to přepsat, protože příběh pádí dál, a nikdo si ho nebude číst pokaždé znovu od začátku, aby odhalil vaše zásahy. Labyrint tedy vznikal z první vody načisto. Každý díl byl krátkým pointovaným úsekem děje, ve kterém nebylo místo na žádnou vatu. Pořád se muselo něco dít, aby byl čtenář neustále napnutý „jak to bude dál...“. Využil jsem potenciál internetu a zapojil do děje a jeho dalšího směřování čtenáře - snažil jsem se to ale udělat tak, aby byl celek později provázaný a fungoval jako kniha, nikoli jen jako sled epizod bez zjevného sepjetí. Labyrint je fantasy-thriller, jehož rozřešení přichází až v úplně posledním díle. Kromě mých webovek vycházel se zpožděním i v časopise Pevnost.

Zmínil jste se o zapojení čtenářů, jak to reálně vypadalo? Dal jste jim nahlédnout do své tvůrčí kuchyně?
Čtenáři se mohli na mém webu pavelrencin.cz zapojovat do ovlivňování románu na všech úrovních. Samotného mě překvapilo, jak se to rozjelo. Komentovali příběh, přicházeli s vlastními nápady, občas hlasovali v anketách o zásadních dějových zvratech. Dokonce do děje vymysleli úplně novou postavu, která se okamžitě stala jedním z nejoblíbenějších protagonistů Labyrintu. To byl ale jen začátek. To nejzajímavější přišlo, když na román sami tvůrčím způsobem reagovali. Jeden začal k některým dílům psát parodie, další vytvořil písňové texty k „metalové opeře Labyrint“ a další čtenářka začala k tomuto dílku skládat hudbu, před nedávnem se objevil dokonce komiks. Lidé se rozhodli, že by chtěli mít nějaké logo, a tak jsem o ně vyhlásil soutěž a klub Labyrintu získal grafickou tvář atd. Na mých autorských stránkách vznikl workshop, kam lidé začali přispívat vlastními povídkami a dokonce i příběhy na pokračování. Tohle byla zpětná vazba, kterou jsem na počátku vůbec nečekal, a řekl bych, že právě tvůrčí reakce čtenářů byla na celém projektu to nejhezčí. Labyrint pro mě představuje jeden rok téměř každodenní práce. Když teď skončil, určitě se mi po něm bude stýskat.

Vaše Knížka Jméno korábu, kterou vloni vydal Knižní klub, byla letos nominována na cenu Akademie ASFFH v kategorii nejlepší česká a slovenská kniha roku 2007. Co na to říkáte?
Moc mě to potěšilo. Jméno korábu byl příběh, který se nedal snadno zaškatulkovat. Stalo se mi to u románu poprvé v životě - vůbec jsem neřešil nějaké žánry a nakladatele, napsal jsem ho celý podle citu a ze srdce, protože to tak zkrátka muselo být. Takových knížek se ale nedá vyprodukovat celá řada. Jednou možná napíšu podobnou knížku, ale k tomu potřebuju nové životní zkušenosti.

rencin_vondrackova400.jpgJméno korábu křtila Lucka Vondráčková, Vy jste přišel v kostýmu... Co chystáte letos?
Původně to byl spíš nápad, jak pobavit přátele, který na křest přijdou. Půjčil jsem si kapitánskou uniformu admirála Nelsona – od vysokých kožených holínek až po obrovský klobouk. Při křtu to sklidilo úspěch. Letos 26. listopadu budu křtít v Kanzelsbergeru na Václavském náměstí novou knížku – Zlatý kříž, první díl trilogie Městské války. Tam žádní kapitáni nevystupují, takže to bude dost možná bez uniformy.

Čím se ve své tvorbě inspirujete?
Mojí múzou jsou čtenáři. Ne, vážně. Nejsem typ šuplíkového spisovatele, baví mě, že si mou knížku lidé přečtou, že o ní můžeme diskutovat. Že na ni nějak reagují. Když píšu, představuju si často, co čtenář v téhle chvíli očekává, že se stane. Pak se ho pokusím nějak překvapit, ať už originální aranží a nebo třeba vyústěním zápletky. Čtenář je při psaní náramně důležitý člověk.

Co Vy a čtení? Najdete si čas na chvilku s knížkou?
Čas na knížku si najdu vždycky. Sice mám hodně našlapaný rozvrh, takže čtu jen v ukradených chvílích, na druhou stranu si ale myslím, že nejde nečíst, a přitom dobře psát. Člověk by měl neustále získávat nové podněty, osvěžovat slovní zásobu, učit se. Ale hlavně mám rád příběhy.

Jezdíte na besedy? Pořádáte autorská čtení? Kde získají čtenáři váš autogram?
Několikrát jsem přednášel na seminářích Tvůrčího psaní na Universitě Pardubice, letos se k tomu ještě přidaly přednášky na conech (setkáních fanoušků sci-fi a fantasy) a navíc i srazy čtenářů mého on-line románu Labyrint. V brzké době se chystám na jedno gymnázium. Tahle příležitostná setkání mě moc baví. Rád si povídám s chytrými, kreativními lidmi.

Co chystáte pro čtenáře v tomto roce, na co se můžeme těšit?
Právě teď mi vychází román Zlatý kříž, první díl trilogie Městské války. Je to kniha o muži, který pracuje jako analytik v bance. Vede v současné Praze všední život, který udržuje pod kontrolou pomocí mobilního telefonu, množství peněz a povrchních přátel. Když si ale jednou krátí cestu z práce přes park, stane se něco, co jeho život navždy změní a samotného hrdinu „vyhodí ze sedla“. Dál už příběh pádí zběsilým tempem, strhává závoje všední reality a odkrývá skutečnou duši Prahy. Městské války jsou jednoznačně mým hlavním projektem pro příští dva roky. On-line román Labyrint funguje jako předehra k této trilogii.

rozhovor připravil Ladislav Jančí, Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Přidejte informaci k článku

Bezpečnostní kód
Obnovit