Vzdělaní hledají způsob. Nevzdělaní hledají důvod.

A+ A A-

Nepropagujeme knihy, které se nečtou, a nečtou se proto, že nejsou propagovány

kyc kitsch deti children

Často
slýchávám názor, že mladí nečtou, a proto je jedno, co čtou, hlavně když čtou.
Nemyslím si, že je to potěšitelný názor. Vidím totiž kolem sebe denně, jak mladí usilovně čtou. Otázkou však zůstává, co čtou.

Nedávno jsem procházel v Praze knihkupectví od těch mamutích po ty ztracené. A mohu říct, že skoro ve všech jsou nejvíc vidět přitroublé knihy a´la Lanczová,  fragmenty knih z Fragment či líbezné kýče Egmontu, Librexu apod. Prodavačky (většinou podavačky) sdělovaly, že takové knihy se prý čtou. Na otázku proč se čtou, jsem odpověď nedostal. Prostě se kupují, tak to prodáváme. Kdybyste věděl,ěw co je marketing, tak se tak hloupě neptáte, odsekla mi nakonec v Domě knihy Luxor jedna dívčina, podle stejnokroje zřejmě managerka na počátku kariéry.

Pak jdete po ulici a vidíte novinové stánky obložené časopisy, které údajně mluví řečí náctiletých. Když se ale podíváte na obrázky, je jasné, proč čtou takový brak.
Kupují podobné věci, které vidí doma nebo v bulvárních médiích, což je dnes většina. Obrovská nabídka braku přebijí smysluplnost, protože ta je na výrobu náročnější než prostoduché žvásty, je stravitelnější širokou škálou různě vzdělaných a inteligentních děti, jejich kupní síla je mnohonásobně vyšší. Jde jen o zisk. Jen o peníze a nějak se nám vytrácí tak propagovaný liberální duch, který praví, že trh vše vyřeší. Peníze přebíjejí bezpečně vzdělávání a ve společnosti se hloupost stává normou.

kyc svejdova dudek splichal
Ilustrátor Adolf Dufek, Šplíchal a Vlasta Švejdová patří mezi typické české představitele ilustračního kýče. Tyto a další podobné kýčokresby, které by i za socialismu neměly šanci na delší přežití, se dnes prezentuji i v takových dětských časopisech jako je Sluníčko a jsou součástí nabídek kýčovitých knih převážně z Egmontu, Librexu, Fragmentu etc. (ukázky připravila redakce Čítárny)


Znalost přihlouplých knížek je ale důležitá!
Děti objevují svět a často se při tom inspirují z neuvěřitelných brakových knih či filmů, které vědomě či podvědomě formují jejich názor. Což by na škodu nebylo, pokud by jim někdo vysvětlil (nebo aspoň naznačil) rozdíl mezi hloupým, romantickým děsem a smysluplnou knihou. Jenže otázka zní: Proč tolik učitelů a rodičů neumí dětem říct to podstatné? Odpověď existuje. Většinová nevzdělanost a nezájem.

Pokud chcete děti o něčem přesvědčit, musíte znát nejen jejich mentalitu a uvažování, ale musíte mít po ruce řadu argumentů.
A pokud vám ještě opravdu záleží na tom, co z vašich dětí bude, pak je důležité si na ně najít čas a znát nejen dobré knížky, ale i ty hloupé. Bez znalostí přiblblých knih a ještě přitroublějších časáků totiž nikomu nevysvětlíte, že znakem kvalitní literatury zdaleka není to, že se na ně stojí řada v knihkupectvích nebo knihovnách.
Ono na počátku každého sebevzdělávání je uvědomování si toho, co a proč chci dělat. Jinými slovy dvakrát měř, jednou řež, zde platí víc než tušíme.

A v knihách, které pro děti vycházejí a které k nim promlouvají údajně jejich řečí, děti nenacházejí názory, které by posouvaly jejich myšlení aspoň k trochu kupředu. Nakladatelé preferují v naprosté většině zábavu a hlavně bezduchou zábavu. Bude to asi tím, že knih, které nutí nenápadně k přemýšlení a k pozitivnějšímu chápání našeho zběsilého světa i sebe sama, je velmi málo. Proč tak málo lidí zná skvělé autory knih pro děti a mládež jako například Ivu Procházkovou, Ivonu Březinovou, Věru Provaznikovou, Olgu Francovou, Daisy Mrázkovou, Magdalenu Wágnerovou,   Elišku Horelovou...?

A to je ten paradox. Nepropagujeme takové knihy, které se prý nečtou a nečtou se proto, že nejsou propagovány.
Lidské uvažování ovládá přihlouplá pudová reklama davu, která také říká, jaké jsou naše dětipo čem touží. To ovšem neznamená, že takové děti skutečně jsou. Reklama je totiž taková, jací ji tvoří lidé a těm rozhodně nejde o výchovu, ale o úspěšný prodej čehokoliv a komukoliv. A pokud například spisovatelka, pod vlivem takové reklamní masáže ještě k tomu doma slzí u knížek z červené knihovny, pak nečekejme, že vymyslí něco smysluplného pro děti.

A tak mě napadá, že děti nečtou dobré knihy jenom proto, že dospělí si nepřejí, aby je četly a je jim jednokteré titulky denně hltají. Vždyť ta kvanta prodaných kýčovitých a opravdu přitroublých knih a časopisů neříkají, že by děti nechtěly číst. Jen jim pořád někdo blbě podstrkuje ...

OBRAŤE LIST A ČTĚTE DÁL... kýč Děti výchova knižní brak

Komentáře  

# Honza 2015-07-21
Mnozí odborníci v mnoha nakladatelstvích by si měli hlavně hlídat, aby srozumitelnost textu pro jednotlivé věkové kategorie odpovídala dávno daným tabulkám. Jenže to by knihy pro děti museli dělat skutečně odborníci. Jinak ti odborníci nic nevědí…
Citovat
# Lída 2016-04-13
Nedávno jsem měla v ruce knížky Meandru. Pohádky od Václava Havla jsem nechápala ani já, natož malé děti. Ne každý umí psát pro děti, protože psát pro nejmenší i puberťáky je težší jak pro dospělé. Ovšem názor v médiích je zřejmě opačný a tak kdejaká mamka od plotny píše pohádky nebo dokonce obkresluje postavičky.
Citovat
# Kamil 2015-08-24
Bohužel musím jen souhlasit. Kvalita redaktorské práce silně pokulhává za obsahem naprosté většiny starších knih.
Citovat
# Eduard Nud 2014-10-03
Tento problém není jenom problémem knih, ale všeho, kde se pracuje s informacemi. Kromě televize a rádia i na internetu. Kvalitních článků je zde málo, alespoň budeme dřív hotovi, dalo by se říct, ale v záplavě těch nekvalitních se špatně hledají.

Chtěl jsem se dozvědět proč číst knihy. Tolik článků, všechny stejné a všechny stejně zbytečné. A ty argumenty. Jeden za všechny. Že se naučíme pravopisu. To jako kdybych tvrdil, že partie mistrů světa si přehráváme proto, abychom se naučili tahat figurkami.

Takto by se dalo psát celé hodiny, ale jak říkávala babička, v nejlepším přestat.
Citovat
# Karel Dobrovský 2013-06-09
Děti a mladí čtou brak, protože většina si to přeje. Myslím, že název článku sám o sobě říká úplně vše. O stavu společnosti, o stavu vzdělání, o hledání smyslu našeho života a také o tom, že před námi je budoucnost, která nepatří jen nám, ale hlavně našim dětem.
Citovat
# Renata 2013-06-05
Citace:
A to je ten paradox. Nepropagujeme takové knihy, které se prý nečtou a nečtou se proto, že nejsou propagovány.
Trefně napsaná věta!!! Podepisuji!
Citovat
# Tereza 2013-06-04
Článek neobjevující nic nového. Je to bohužel smutná realita. Já sama jsem knihovnice, dělám výchovné lekce pro děti, povídáme si při nejrůznějších besedách o knihách se zajímavým tématem, děti poslouchají, někdy i hltají má slova a po skončení za mnou přijdou a zeptají se jestli mám tu a tu nejsprostější kravinu, jakou bych jim nedala ani za nic! A myslíte, že knihy dáme do trezoru a nepůjčujeme je dětem? Že se nezmíníme že knihy máme? Pokud bychom toto začali praktikovat, přestali by děti k nám chodit a půjčovat si knihy. Občas se najde rodič, který na nás dá a začne dítě přesvědčovat ať si raději půjčí to, co mu doporučuje paní knihovnice namísto té přiblblé nic neříkající knihy, kterou chtěl. A jak myslíte že to dopadne? Dítě začne vřískat, že on to chce, protože ve třídě o tom mluví už skoro všichni, ztropí scénu a matka nakonec stejně sáhne po tom největším braku. Dle mého názoru je velká chyba, že dnes píše knihy každý kdo si zamane a co je ještě horší....že se díky penězům najdou takoví, kdo budou tu knihu propagovat stůj co stůj ...ono taky proč ne, když si je schopen za to někdo zaplatit že? .... je to bludný začarovaný kruh - vina je na straně rodičů, těch co ten brak píšou, na straně reklamy atd atd.... ale věřte že dokonce i na straně samotných učitelů .... někdy žasnu nad tím, jaké knihy děti jmenují ze svých hodin literatury a nebo co někdy chtějí pro povinnou četbu ..... těch faktorů je na mraky!
Citovat
# také Tereza 2015-07-20
Nechápu, co vás vede k názoru, že knihovnice ví, jaká kniha je pro dítě dobrá ke čtení. Podle mé zkušenosti tomu zdaleka tak není. Není lepší zjistit, co dítě zajímá a snažit se ho přivést ke čtení knih adekvátně tomu, co zvládne a ne mu za každou cenu rvát knihu, o které je knihovnice přesvědčená, že je dobrá? Jak také jako knihovnice můžete vědět, jak čtenářsky je dítě zdatné a co zvládne přečíst a co ještě ne. Na Vašem místě bych byla spíš ráda, že děti vůbec čtou a snažila se s rodiči spolupracovat spíš, než je hanět.
Citovat
# Lída 2016-04-13
Pokud rodiče vedou děti k literatuře a čtení, pak není problém, aby ve12 letech četli Gogola. A nemusí být zvláště inteligentní. Naprosto souhlasím, že děti by se měly vést ke kvalitnímu čtení, protože všechny děti čtou a hodně. Otázka je co a kde. Ale pokud budou číst kniha ala Poesroutka a podobný brak, pak jsou na stejné úrovni jako dospělí, kteří čtou Blesk. Ato asi není dobré.
Citovat
# Sofie 2015-07-31
Tak nevím jak ostatní, ale já to mám jako hlavní smysl mojí knihovnické práce - vybrat tu správnou knihu každému, kdo zavítá do knihovny a chce číst a neví. A současně nabádám děti i rodiče, zkoušejte, nevzdávejte to. Pokud chce začínající čtenář začít Disneyovkami, ať začne jimi, potom se dá klidně zkusit někdo jiný, třeba i český. Všechno v klidu, vlídně a s pochopením pro každého - žádné musy a zákazy, to je knihovna. A na rodičích záleží, když čtou sami, je to vždycky plus. A co se týká reklamy, někdy schválně odolávám a nenásilně doporučuji i jiné, výborné, nepropagované knihy pro děti i dospělé - které ale musím před tím objevit a zvládnout přečíst, je to fuška, ale stojí to za to. Myslím, že nás je takových víc.
Citovat
# Lenka 2013-06-05
Já to říkám už dlouho, že pokud chceme přivést děti ke knihám, musíme nejdříve vychovat jejich rodiče. Naprostá většina nejen, že nečte, ale má ke knihám odpor. Myšlení je pro takové lidi sprosté slovo. Mluvíte mi z duše Terezo.
Citovat
# Eduard Nud 2014-10-03
To mi připomíná jednu anekdotu. Pán a pes spolu jedí psí suchary. Jde kolem paní a ptá se pána: A vám to chutná? Pán odpoví: Ale vůbec ne. Ale on by mi to jinak nežral.

Jak bylo řečeno v jednom filmu: Žádné musíš ještě nikoho nepřesvědčilo. To je jako všeobecné vzdělání. Čeho se dosáhlo, že je povinné, to jest nucené? Deset procent dětí se opravdu vzdělává, devadesát chodí pouze do školy.

Ale abych tady nestrávil zbytek života, končím.
Citovat
# Karla 2010-11-05
znakem kvalitní literatury zdaleka není to, že se na ně stojí řada v knihovnách. a v knihkupectvích...
Citovat
# Daniela 2010-06-23
To je realita. A to je ten paradox. Nepropagujeme takové knihy, které se prý nečtou a nečtou se proto, že nejsou propagovány.
Citovat