Vzdělaní hledají způsob. Nevzdělaní hledají důvod.

A+ A A-

Kde domov můj. Tyl, Škroup a Mozart, autoři divadelního šlágru i státní hymny

kde domov muj tyl skroup mozart

Málo se ví, že Československo bylo prvním státemna světě, který měl jako hymnu divadelní šlágr. Slavná píseň pochází z divadelní veselohry Josefa Kajetána Tyla Fidlovačka aneb Žádný hněv a žádná rvačka, uvedené poprvé 1.12. 1834.

Hudbu složil František Škroup, ale co je velmi zajímavé, vlastní nápěv hymny je pravděpodobně od Mozarta.

Nalezneme jej v druhé větě jeho Koncertantní symfonie Es dur pro hoboj, klarinet, fagot a lesní roh K 297 b. Tu si Mozart velmi vážil a považuje se i dnes za jeho nejkvalitnější dílo, vzniklé za jeho působení v Paříži.

Hudebník a dirigent Josef Krček o tom řekl v Čro:

Kdo je trochu muzikant a zná Mozartovo dílo a zná symfonii takzvanou konzertantní pro dechové nástroje, druhou větu, tak tam je takováto melodie. To je Mozart. A ten Škroup to, rozumíte, to byl eklektismus v tý době. Von to Mozart dělal taky, von tady žil u nás a slýchával tady písně. Vemte si třeba Andulko, Andulko, Anduličko nebo, to je z jednoho koncertu pro housle - nepudu domu, nepudu domu, byl bych u vás bit. Prostě von byl génius, von to slyšel ty melodie a tomu to tam padalo ty noty, on to jenom prostě stačil napsat. Říká se dneska, že kdyby to někdo vopisoval, tak mu celej život nestačí na to, co ten Mozart stačil za takovej krátkej věk. Nicméně Škroup to nějak vod toho Mozarta, tady byl mozartovskej kult, von tu melodii znal a von netušil, že se jednou stane hymnou, on to tam napsal do tý hry. To jenom muzikologové vědí.

Část písně se původně používala jako československá hymna od roku 1918. Jako česká hymna používá od rozpadu Československa na konci roku 1992, již v roce 1990 však byla oficiálně prohlášena i za hymnu České republiky uvnitř federace. Před rozdělením tvořila zároveň první část československé hymny, následována první slokou nynější hymny slovenské (Nad Tatrou sa blýska).

Česká státní hymna Kde domov můj patří podle zákona 3/1993 Sb. mezi státní symboly České republiky, stejně jako např. státní vlajka a ty lze podle § 1 zákona 352/2001 Sb. užívat jen vhodným a důstojným způsobem.

Ofciální text hymny:

Kde domov můj,
kde domov můj?
Voda hučí po lučinách,
bory šumí po skalinách.
V sadě skví se jara květ –
zemský ráj to na pohled!
A to je ta krásná země –
česká země – domov můj.
Česká země – domov můj!

V původní Tylově hře Fidlovačka píseň zpívá slepý houslista Mareš na ševcovské pouti zvané Fidlovačka, která se koná v Praze Nuslích.

Kde domov můj,
kde domov můj.
Voda hučí po lučinách,
bory šumí po skalinách.
V sadě stkví se jara květ
zemský ráj to na pohled!
A to jest ta krásná země
země česká domov můj!
Země česká domov můj!

Kde domov můj,
kde domov můj.
Znáte v kraji bohumilém
duše outlé v těle čilém,
mysl jasnou, znik a zdar
a tu sílu, vzdoru zmar?
To je Čechů slavné plémě,
mezi Čechy domov můj,
mezi Čechy domov můj!


V roce 1930 vznikla filmová verze Fidlovačky. Roli Mareše zpíval Otakar Mařák v doprovodu harfy.

Komentáře  

# JAn 2016-12-24
Mozart se zapíše do českých dějin také proto, že 16. 2.2016 byla v archivu Národního muzea po 231 letech nalezena skladba Per la ricuperata salute di Ophelia, kterou složili společně Mozart a Salieri u příležitosti uzdravení ve své době velice slavné anglické operní pěvkyně.
Citovat
# LadislavM 2016-04-21
„Naše“ národní hymna. Průser! Jak by ne! Poslyšte Marseillaisu! Jste Francouzi? Nejste? Ale vstává vám pxxxj a kuxxxa se jemně opocuje! Dokonce Internacionála, píseň, za níž číhá naše otrávená nenávist, dodneška vzrušuje a vzbuzuje zdání, že snad přece to je možné, že snad... Člověk bezděky stojí v haptáku. Hymna britská..., velebná hymna německá..., nádherná, nádherná hymna „americká“ s pravicí na srdci, což je krásné... Ale naše hymna, česká? Přesně jsme si ji vyvolili! Škroupova loulačka, ublebená a uslzená, tahle hymna má někam národ vést a dovést? Souhlasí... souhlasí... soudruzi... jen žádný průser! Hymna polská a jugoslávská, zdvihy a nože, nepoddajnost! Jen národ český spolehlivě vyvolil si – po svém srdcosrdci správně – odrhovačku, kterou na scéně zpívá slepý houslista!
Ivan Diviš, Teorie spolehlivosti
Citovat
# John 2014-10-09
Líbí se mi pasáž z rozhovoru se Zdeňkem Mahlerem:
...Písničku jsme nakonec povýšili na hymnu. A co se tam zpívá? Že je u nás hezky, nic víc a nic míň...odtud byly vypuzeny desítky šlechtických rodů. Desetitisíce měšťanských rodin, byla vypuzena intelekutální elita, universitní učenci, kneží. Tady prakticky zůstali jen nevolníci, připoutaní k feudálnímu panství.. my, co se dá dělat, jsme v podstatě plebejského původu.
Citovat
# Honza 2014-10-09
Nebýt plebejců, nebyla by už čeština. Jsou lepší než šlechta, co bohatla konfiskacemi a zavděčila se zradou, jsou lepší než mešťáci, co neuměli ani česky ani německy a v dnešním otevřeném světě může intelektuální elita sloužit všude, pokud tedy nepropadne mamonu. Jenže je zakázáno cokoli si do hrobu brát...
Citovat
# Fenzallo 2012-11-30
Kde domov můj, starý divadelní šlágr i státní hymna, jak příznačné pro dnešní dobu. Jenže pojem státní hymna ztrácí svůj význam ve víru pošetilého divadla ve kterém hrají nezodpovědni a podprůměrní komici. Celý náš stát se vlastně stává jedním velkým pódiem na kterém se hraje hořká tragikomedie. A diváci se už nemají čemu smát.
Citovat
# Láďa 2012-11-12
Čeština je založená na slovese, to znamená, že je ohromně ohebná a akční. Má otevřené slabiky, žádné shluky souhlásek, je zpěvná. Písničku jsme nakonec povýšili na hymnu.
Citovat