A+ A A-

Památník Karla Čapka u obce Stará Huť

capek pamatnik strz

Dům, ve kterém je dnes Památník Karla Čapka, dostal Karel Čapek a jeho žena Olga k doživotnímu pronájmu od švagra Palivce jako svatební dar a používali ho jako letní sídlo. Společně pak objekt i zahradu zvelebili a zvali si tam přátele.

„Máme kamenný dům v lesích u vody. Karel Čapek si vyhradil první patro a já přízemí. Tam píšeme dlouhé hodiny, vymýšlíme a k večeru běháme po lesích, často každý zvlášť, abychom se nerušili. Když už píšeme moc dlouho, odveslujeme si hodinu po rybníce, abychom seděním netloustli, což patří k povinnostem dnešního člověka.“
Olga Scheinpflugová

Po smrti Karla Čapka v roce 1938, tam jezdila Olga Scheinpflugová sama, dokonce si tam schovala část pozůstalosti za německé okupace. Za socialismu byl na ni činěn nátlak, tak se domu nakonec vzdala a v roce 1963 vznikl Památník Karla Čapka. Po roce 1989 se čekalo, jak se zachovají dědicové objektu Palivcovi. Ti nakonec zachovali pietu a dům ponechali pro účely památníku. Nebylo to sice hned, dům se musel upravovat, ale nakonec byl znovu otevřen až 25. dubna 1997.

Památník je věnován nejen osobnosti a dílu Karla Čapka, ale i jeho manželky, herečky a spisovatelky Olgy Scheinpflugové. Samostatnou expozici má od roku 1998 v podkroví domu novinář a spisovatel Ferdinand Peroutka.

Památník Karla Čapka v obci Stará Huť je od roku 2003 příspěvkovou organizací zřizovanou Středočeským krajem s rozpočtem cca 2,9 mil korun + cca 550 tisíc zisku z jiné činnosti (2015). O maličké muzeum bez mimořádných aktivit se stará celkem 5 zaměstnanců (2016) + dobrovolníci.


Karel Čapek (1890 - 1938)
Jeden z nejvýznamějších českých spisovatelů. Byl také dramatik, novinář a filozof. Narodil 9. 1. 1890. Pro své filosofické názory, bytostný příklon k demokracii, humanismu a přátelské kontakty s řadou domácích i světových kulturních a politických osobností, byl umlčován jak za války v letech 1939 - 1945, tak později po roce 1948, po příchodů komunistů k moci. Jeho očistění a návrat nastal díky sovětským novinářům a literárním vědcům, které velmi oslovil svými protiválečnými romány.
Dílo Karla Čapka bylo přeloženo do mnoha jazyků a opakovaně vychází do dnešní doby v různých státech světa. Mezi nejpozoruhodnější patří vydávání jeho děl v Japonsku. Čapek byl navrhován od roku 1932 do roku 1938, tedy celkem sedmkrát na Nobelovou cenu. Literární přínos Čapka je především v nadčasovosti jeho díla a vytříbenou košatostí jazyka. Přesto ale jeho knihy a hry jsou jasně čitelné a dostupné každému.
Zemřel uštván proněmeckou a nacistickou mediální kampaní, ne nepodobnou současným bulvárním mediálním kampaním. Koncem roku 1938 onemocněl a ve své beznadějnosti odmítal rady lékaře, aby odpočíval a léčil se. Ve velké míře dopomohl svému skonu sám.
Ostře ho tenkrát kritizoval i Jan Durych, za jeho pacifismus a demokratický liberalismus, jejž odmítal jak v životě, tak v literatuře. Kritizovali ho také čeští konzervativní katoličtí intelektuálové, např. Renčem, Demlem, Zahradníčkem, Čepem, kkteří chápali Mnichov 1938 jako Boží trest za zpronevěru křesťanským zásadám. A samozřejmě Hitlerovi vítači. Naplnilo se, co sám napsal:  „Chceš-li aby tě národ nenáviděl, čiň pro něj dobro“.

capek scheinpflugova

Olga Scheinpflugová
(1902 - 1968),

česká herečka a spisovatelka, od roku 1935 manželka Karla Čapka. Hrát začala v necelých osmnácti letech ve Švandově divadle na Smíchově, pak v Městském divadle Královských Vinohrad. Od roku 1928 působila v Národním divadle v Praze. Byla to všestranná umělkyně s mimořádným talentem. Psala verše, romány, divadelní hry, knihy pro děti. Těžiště její tvorby je však v divadelním herectví. Upozorňovala na sebe nejen otevřeností svých pohledů do životů žen, ale i nezvykle civilní charakteristikou, kterou se lišila od starší generace hereček. Při ztvárňování svých rolí se bránila pathosu. Výrazným rysem jejích postav byla nervozita. I ona byla pro své demokratické názory a statečné občanské ostoje umlčována, ale na rozdíl od jiných umělců se nikdy nesklonila před oficiální mocí. V závěru svého života ztvárnila i několik filmových a telefizních rolí.

Ferdinand Peroutka (1895 - 1978)
Byl přítelem Karla Čapka. Často za ním jezdíval na letní sídlo ve Strži. Novinář, spisovatel a dramatik a náruživý čtenář, což mělo později značný vliv na jeho styl. V roce 1919 byl jmenován šéfredaktorem nově založeného deníku Tribuna, v roce 1923 přechází jako redaktor do Lidových novin. Později vedl Přítomnost a zároveň vznik tohoto periodika finančně podpodřil. V hektické době těsně před 2. světovou válkou, kterou si dnes nedovedeme vůbec představit, se Peroutka proslavil několika proněmeckými texty z jasným antisemitským vyzněním. Po příchodu Němců byl Peroutka internován v koncentračním táboře, ze kterého ho nacisti chtěli vytáhnout právě díky jeho proněmeckým textům, ale Peroutka nakonec odmítl spolupracovat. Do vlasti se vrátil v roce 1945. Po únoru 1948 však pro své demokratické názory musel opustit Československou republiku a přes Anglii odešel do USA, kde dlouhá léta působil jako redaktor rozhlasového vysílání Svobodná Evropa.

Přidejte informaci k článku

Bezpečnostní kód
Obnovit