A+ A A-

Spisovná a nespisovná čeština. Tři vynikající slovníky

slovniky spisovne nespisovne cestiny

slovnik3.jpgSlovník spisovné češtiny
Normativní výkladový Slovník spisovné češtiny, dílo, které po každém svém vydání bylo zcela rozebráno a je domácími i zahraničními zájemci stále žádáno, vychází již ve čtvrtém (v porovnání s třetím vydáním obsahově nezměněném) vydání. Slovník podává komplexní lexikografický popis téměř 50 000 slov současné češtiny, přihlíží i k polistopadovému vývoji jazyka i společnosti.

Uživatel zde najde poučení o pravopise a výslovnosti slov, o jejich skloňování a časování, u přejatých slov i o jejich původu. Slova jsou charakterizována po stylové stránce i co do frekvence a časového zařazení, podrobně jsou podány výklady slovních významů včetně terminologických a frazeologických, vše je dokumentováno typickými slovními spojeními. K slovníku jsou připojeny přílohy podávající přehled o tvoření slov v češtině, soupis rodných jmen a příjmení a nejčastěji užívaných jmen zeměpisných, jakož i běžných zkratek a značek.

Slovník spisovné češtiny / kolektiv / Nakladatel: Academia 2007

slovni1_130.jpgSlovník nespisovné češtiny.
Tak si dnes listuji právě tím nejnovějším Slovníkem nespisovné češtiny, který v těchto dnech vyšel v 2. rozšířeném vydání (hlavní editor Jan Hugo, vydal Maxdorf, Praha 2007, 460 stran). Celkem je v něm přes 14 000 hesel a považte – polovina z nich pochází díky internetovým stránkám a spolupracovníkům, kteří doslova sbírají slangové výrazy, jsou mezi nimi i četní amatéři. Přitom vydavatel říká, že určitě existuje ještě velký počet nespisovných výrazů, které ve slovníku dosud nenajdete – můžete se tedy zapojit! Pro všechny je tady webová stránka: www.slangy.cz.

Čile se šíří vlastí českou, moravskou i slezskou drogové výrazivo, jako alguška, brko, čokoláda, dekl, erko, férák, halušky, káčko, nášleh, peří, smažka, špek, trip nebo vařič. K nim nemá daleko slang současných „študáků“ (o kantorech se tu nehovoří, ale některé výrazy na ně sedí): bajle, bižule, cvígra, hnojař, potítko, stágra, švindlák, vychle, zapejkač. Vyznejte se v tom! Ale ano, právě s pomocí slovníku.

Mezi žurnalisty dnešních médií začíná být již zcela běžný a vyzrálý slang. Kromě dřívějších autek, parchantů, šnajtek a špíglu, slyšíme více v rozhlasu kašlátko, rámusárnu, bambus, ve shodě se slangem hudebním jsou to mikrák, reprák, bedny, mixák, šibenice, v televizi hájka, kilo, ruchař, šlágvort, švenk.

Etymologovo srdce zaplesá mezi vojáky (atombordel, dýzlák, rajčák, suprák, zobák), techniky (ampus, fušvanc, mufna, mundštyk, šlic, špérklapka, typle, žengle), železničáři (bovina, fírcimra, koloťuk, laufbreťák, ranžír, šinágl, veksle), motoristy (doutník, drapák, ešele, knédl, krňávky, torpédo, vylágrovat), sporťáky (australan, bafík, bejzlajna, deblmix, kufrovat, pikl, remek, šajtle), cirkusáky (anšlág, bauchperš, blutrauš, fesťák, pakovák, paša, runtovka, tenťák, zvěrák).
 

slovnik2_130.jpgA což teprve Šmírbuch jazyka českého.
Ten vydalo od listopadu 1989 nakladatelství Paseka již třikrát! Dílo sepsal Čechofrancouz zmiňovaný Patrik Ouředník (*1957), který – ač žije od roku 1985 v Paříží – sleduje ne dalekohledem, ale drobnohledem tu naši českou kotlinu, rovinu, pahorkatinu a hornatinu. Polistopadovou novinkou je vězeňský a kriminální slang – jéjej to jsou výrazy: bešelit, cintr, čučka, hulibrk, kvikoň, prokinelit, rohnout, tátoš, vajglovina, žíně... To jen na ukázku z několik set podobných, jak je publikoval časopis České vězeňství z pera Jaroslava Hály a Petry Soudkové (v roce 2002).

Už před lety, když jsem ještě jezdil do Brna na veletrhy, plnil se můj slovník zdejší mluvy o taková slova, která mi do češtiny překládal kolega Vlasta Malenovský, vynikající výrobce medu i slivovice: kromě šaliny to byly fligna, glajze, hokna, kocór, módr, ráčmeny, sajtna, škopek, špíznót nebo taky voltr.

„Ostravaci“ dokázali také člověku zamotat hlavu: ta jejich mluva pronikla a prosazovala se v době totalitní normalizace, protože na vedoucí místa do Prahy přicházeli prokádrovaní chachaři, takže jsme od nich mohli slyšet (když se tzv. zapomněli) slova jako bebechy, enhačko, fajermun, majtky, masař, murař, novician, rachunek, robka, ryngilšpil, taxuvka, vergle nebo zegarek. Náš pan ředitel technického ústavu z ostravských lazů si dobře notoval s hochmesem z úvékáesčé.

Protože nechci dále žvandat (mluvit zbytečně, hloupě, bezobsažně) jako mnozí naši profláknutí (prozrazení, nechvalně známí) politici, mohu jenom doporučit podobné čtivo. Jsme přece dědicové havlíčkovského vtipu, bujarých čapkovských interjekcí, bassovských rýmů v komentářích nebo voskovcovsko-werichovských napnelismů a kravinián, horníčkovského humoru a dnes jsme současníky bratří Suchých.a martinkomárkovských jízlivin, takže končím, spejblovsko-hurvínkovští člobrdíčkové z Pozitivních novin, protože mne až dosud jejich autoři ničím nezarmoutili.

Komentáře  

# Pan Rumburak 2015-02-19
Mě zajímá e-verze, elektronická. Lze to néjak koupit?
Citovat