Vzdělaní hledají způsob. Nevzdělaní hledají důvod.

A+ A A-

Steven Spielberg. Sedm desetiletí světového režiséra

spielberg-steven-seventy

Tak a Spielbergovi je sedmdesát. Takovému Adolfu Hitlerovi by se to (možná) nelíbilo, kdož ví, ale Spielberg je tu a byly to rovněž prvky určitého jeho autismu, respektive Aspergerova syndromu, co rozhodlo, že se z tohoto chlapce stal až takový génius.

Vím, slovo génius by se nemělo nadužívat. Uznávám to. Snoubí se zde ono slovo navíc se slovy „totální komerční úspěch“, což je někdy poněkud podezřelé. Jistě. Nicméně onen úspěch není v jeho případě známkou pokleslosti nejširšího všeplanetárního vkusu.

Osobně na Stevenu Spielbergovi nejvíc obdivuji, že bere postupem času jako výzvu veškeré žánry úplně napříč filmovým spektrem.
Dělá to, ne vždy uspěje stoprocentně a vytvořil také takříkajíc chladné věci, nicméně i všechny ty filmy, které někteří kritici označují za slabší, vystřelily do světa z jeho citlivých rukou jako nadprůměrné "bijáky". Konstatuji to rád, i když, pravda, za jednoho předpokladu:

Předpoklad zní takto: Umění není a nemá být otiskem reality. Anebo by nemělo být jen jím.
Hitchcock to věděl. Spielberg totéž chápe dodnes. Čím ještě je obdivuhodný? Jistěže talentem vyprávět hutně, i když ten prokazují i další mistři včetně toho od písmen Q a T; je však stejně nadále katarzí sledovat, co vše polyká jeden jediný záběr spielbergovského kameramana a o kolik podobným záběrem vždy poskočí příběh.

Jistá jeho tendence k dětskosti, ne-li infantilitě, sice je při pohledu na celek díla nesporná, ale víte, nelze odstřelit ptáka jen za to, že létá, a adorace (místy) nedospělého pohledu na svět anebo situování vlastní osobnosti do podobné role jest prostě prvkem osobnosti, který nelze než dojatě respektovat.
Sledujme proto dojatě veškeré ty sekvence jeho filmů, kde se o onu zralost přece pokusil!

Podobně jako kdysi Graham Greene dělí Spielberg svou tvorbu na zábavu a vážnou.
Ale podobně jako v Greenově případě tu nelze analyzovat skutečnou hranici. Anebo lze, ale dle mého názoru to vhodné není. Schindlerův seznam je nepochybně zábavný film, ba obsahuje vysloveně „senzační“ sekvence, které dokonce jeden můj známý Žid označil za šestákové. Ale je to špatně?
Nevěřím tomu. A udělal by snad Steven Spielberg lépe, kdyby stejnojmennou knihu Thomase Keneallyho adaptoval jako art styl?
Nepochybně by udělal hůře - a celosvětový společenský dopad výsledného produktu by to odmocnilo. Právě o takovýto dopad se v historii vrhaly kostky.

Na opačném pólu leží třeba (jen zdánlivě pouze zábavný) Duel, který si samo sebou zasluhuje veškeré dosavadní více i méně sofistikované interpretace i včetně té mé.

Jeho dílo ještě zdaleka není uzavřeno.
Připomeňme jen spisovatele, kterými se nechal inspirovat jako James Graham Ballard, James Matthew Barrie, Roald Dahl, Michael Crichton, Peter Benchley, Ernest Cline, Hergé, Alice Walkerová, Philip Kendred Dick, Brian Wilson Aldiss, Michael Morpurgo a Herbert George Wells - a budou následovat další.

Kdyby Steven Spielberg během té následující dekády svého života zavítal do Prahy, oddaně bych vystál dlouhou frontu a nechal bych si podepsat svůj výtisk jím osobně napsané knihy Blízke stretnutia tretieho druhu, který na zdejší trh vneslo koncem září 1989 bratislavské nakladatelství Smena v nákladu 52 000 výtisků (kniha později vyšla i česky). „Thanks,“ řekl bych potom stručně. Jen to. - Jistěže by zde ale existovala má silná tendence ho (sentimentálně) políbit.

Steven Spielberg oslavil svésedmdesátiny v neděli 18. prosince 2016.

OBRAŤE LIST A ČTĚTE DÁL... Spielberg Steven

Přidejte informaci k článku

Bezpečnostní kód
Obnovit