A+ A A-

Proč si spisovatelka Hermína Franková oblíbila knížky od Daniela Pennaca

frankova hermina 2

Jakou máte ráda knihu? Na tohle se  lidi na besedách ptávají, ale abych řekla  pravdu, když se ptá mládež, odpovídám dost nerada. Každý  má právo volit si sám svou oblíbenou knížku. Tedy bez rad a kibicování. I bez nenápadného upozorňování Koukejte! Ona nebo on jsou autoři, čili tomu rozumějí, když nechcete být za blba, dejte na ně! Ne!


Dejte na sebe! Že se knížka líbí mně, nemusí se líbit vám a třeba vás může pěkně otrávit. A dokonce, a to bych nerada, vám může otrávit celé čtení. Uděláme to takhle: já odpovím, ale nikoho tím nenabádám, aby se ke mně přidal. Své lásky si volíme sami. Platí? Takže: je mi plno let  a léty mi těch knížek přibývá. Nevešly by se sem.

Tak alespoň po jedné: z dětských knížek je to Kamo od  Francouze Daniela Pennaca.
Pan Pennac nepoučuje, a  mohl by, je  učitel a Kamo na to zatím nemá. Zato jsou oba  samý vtip a  dobrý nápad. Když jsem tu knížku četla, řekla jsem si, že by se mi byl v mládí takový kamarád hodil.

A z dospělých knížek? Je to  zase od Pennaca  mallaussénovská  tetralogie o jednom smolaři  a jeho zajímavé rodině, která se má (přes  všechny názorové rozdíly a taky průšvihy) pořád moc ráda.

Daniel Pennac: Kamo a já
Kamo a spol. jsou zas o něco starší. Učitelský sbor se na druhém stupni rozrostl a obohatil o pár podivínů. Největší hrůzu šíří francouzštinář Crastaing, pověstný svou vášní pro slohové práce. Je ale vůbec možné, aby obyčejný sloh dokázal zdecimovat celou třídu? Jaké téma tu vlastně padlo? Jestli Kamo nedostane opět nějaký spásný nápad, doplatí na to nejen spolužáci, ale tentokrát i jejich rodiče.

obchodnice s prozou  kamo a ja pennac

Daniel Pennac: Obchodnice s prózou, Lidožrouti z Obchoďáku, Sudička pistolnice
Kdo miluje děti a psy, bydlí v pařížské čtvrti Belville a pracuje jako obětní beránek? Kdo se vždy ocitne na nesprávném místě a ve špatnou dobu? No přece bratr rodiny, svatý Benjamin Mallausséne! V tomto prvním románu proslulé malaussénovské tetralogie pracuje smolař Mallausséne v obchodním domě, kde se právě on vždycky připlete k výbuchu bomby. A v obchodním domě se také seznámí se svou Julií, kterou čeští čtenáři znají z jeho dalších neuvěřitelných dobrodružství. Kdo si už oblíbil Benjaminovu rodinu a kamarády z arabské čtvrti, může se těšit na další ohňostroj vtipu a nápadů i patřičnou dávku napětí. A pokud někdo ještě s Malaussénem neměl tu čest, má nejvyšší čas se s ním seznámit. Nikdy už pak na něj nezapomene!

OBRAŤE LIST A ČTĚTE DÁL... Franková Hermína Pennac Daniel

Přidejte informaci k článku

Bezpečnostní kód
Obnovit

Chomský zmiňuje obrovské množství kapitálu, který je investovaný do reklamy a marketingu a „doma“ se užívá především k udržení konzumní společnosti. Před několika lety si „markeťáci“ uvědomili, že nezasahují velkou část společnosti. Protože nemá peníze - děti. A tak bylo vynaloženo spousta úsilí a přemýšlení jak vyvinout propagandu zamířenou na děti. Aby otravovali a škemrali u svých rodičů. Tahle disciplína aplikované psychologie, anglicky „nagging“ se nyní již vyučuje jako předmět na vysokých školách. Tady má Noam výborný vhled, že reklama podvrací trh. Neboť podle teorií ekonomie je trh založený na informovaných spotřebitelích, kteří dělají racionální rozhodnutí. Ale když se podíváme na televizní reklamy, jsou udělané tak, aby vytvořily neinformované spotřebitele dělající nerozumná rozhodnutí. To samé se děje ve volbách, které stojí na PR průmyslu (mluví o USA, analýza dalších států by byla velice zajímavá). Ten se rozhodně nesnaží vytvořit dobře informované voliče dělající rozumová rozhodnutí. Stejné techniky, které se používají k podlomení trhu, se používají k podlomení demokracie.
Noam Chomsky a Andre Vltchek, On western terrorism