A+ A A-

A zavaž si tkaničky. Szpukova čtivá próza ze šumavské krajiny

a zavaz si tkanickyV próze A zavaž si tkaničky se Roman Szpuk obrací k šumavské přírodě, ke krajině kterou opravdu důkladně zná. Pomocí deníkových záznamů zachycuje bohatým jazykem drobné každodenní příběhy občas propojené básněmi v próze.

V souboru deníkových záznamů A zavaž si tkaničky se Roman Szpuk obrací k šumavské krajině a přírodě, pozoruje dění v okolí a zachycuje drobné každodenní příběhy. Podobně jako ve své předchozí knize Chraplavé chorály (Stehlík, 2013), i zde naplno odkrývá nevšední niterný pohled na svět. Bohatým jazykem rozvíjí klasické literární postupy, jakými jsou deníkové záznamy či básně v próze. ásníka (vypravěče) provází celou knihou nejčastěji dítě (Dominik) a blázen (Zdeněk). Děj se odehrává převážně ve Vimperku a okolí, na meteorologické stanici Churáňov a v Teplicích.

Jedinečná próza citlivého člověka, básníka a pozorovatele přírody osloví především ty z nás, kteří hledají a objevují ticho kolem sebe i v sobě samých. Próza, která svým způsobem připomíná básně v próze Vodičkovy, Vrbovy, potěší a pohladí.

A zavaž si tkaničky / Roman Szpuk / Ilustrace: Dobroslav Szpuk / Vydalo 65. pole / http://www.65pole.cz

Roman Szpuk se narodil roku 1960 v Teplicích, od roku 1989 žije ve Vimperku. Pracoval mimo jiné jako noční hlídač kravínů, lesní dělník, strážce CHKO Šumava. V současnosti působí na meteorologické stanici Churáňov jako pozorovatel počasí.
Roku 1983 založil nonkonformní sdružení básníků, prozaiků a písničkářů Skupina XXVI. Básně publikuje od roku 1982, vydal více než desítku sbírek (mj. Silentio pro smíšený sbor, 2009; Kámen v botě, 2011) a knihu básnických próz Chraplavé chorály (2013).

Za svou předchozí knihu Chraplavé chorály byl autor nominován na Cenu Josefa Škvoreckého. A nutno dodat, že zaslouženě.

Ukázka:

Hvězdy se uvolňují ze závoje mraků. Blíží se roj Perseid.
Který z meteorů se první zapíše jizvou? Dnes je vzduch vlhčí. Posunu-li hlavu, cítím, jak je polštář studený. Ale pod dekami je teplo. Martina přichází s čelovkou a Rony nadšeně pobíhá.
 Těším se na usínání za pohledu ke hvězdám. Když se dívám široce rozevřenýma očima k těm vzdáleným světům, přichází spánek nejpřirozeněji. Pozornost se samovolně překlápí od oblohy do mého nitra, hroutí se do sebe jak Hölderlinova hvězda.
  Budím se o půlnoci. To už Martina spí. Rony má zvednutou hlavu. Nehýbe se. Obloha se temně třpytí. Jak asi vnímá tajemství této noci pes? Prý má osm let. Je to starý pes, ovčáci se dlouhého věku nedožívají.
 Podruhé se budím až za svítání. Okolo stanice létají neslyšně netopýři.

 

szpuk a zavaz si-tkanicky

Ilustrace Dobroslav Szpuk.

OBRAŤE LIST A ČTĚTE DÁL... Šumava Litera Szpuk Roman Szpuk Dobroslav

Přidejte informaci k článku

Bezpečnostní kód
Obnovit