A+ A A-

Útěk do divočiny. Nedomyšlený pokus o návrat ke kořenům lidství

V Apríli roku 1992, mladý muž z dobrej rodiny na východnom pobreží odišiel na Aljašku a vtúpil do severskej divočiny jej najvyššieho štítu, Mount McKinley. O štyri mesiace neskôr našla jeho rozkladajúce sa telo skupina poľovníkov.

utek do divociny


Jon Krakauer vtedy pripravil rozsiahly článok pre časopis Outside. V tom čase ešte netušil akú nekonečnú niť záhad začal odmotávať. Postupne sa začali ozývať ľudia, ktorí s chlapcom prišli za posledné dva roky do styku. Každý pridal svoj príbeh a spolu so zápiskami, ktoré mladík zanechal, začal Krakauer zliepať kúsky mozaiky.

Mladý muž bol Christopher McCandless, posledné dva roky života vystupoval ako Alexander Supertramp. Pochádzal z dobrej rodiny z Washingtonu D.C., vyštudoval na Emory University, bol výborný atlét a editor školského časopisu. Po skončení školy, v lete roku 1990 daroval $25,000 charite, opustil svoje staré auto, spálil všetku hotovosť, ktorú mal a zmizol. Jeho rodina o ňom viac nepočula.

Chrisovym cieľom bola Aljaška ako ju poznal z románov Jacka Londona a túžba žiť v prírodou, z plodov prírody.
Cesta do divočiny mu trvala dva roky, počas ktorých stopoval naprieč Amerikou a žil v komunitách na okraji spoločnosti. Preto sa Krakauerovi po uverejnení článku začalo ozývať množstvo ľudí, s ktorými Alex prišiel do styku. Všetci sa zhodli v jednom - Alex na nich zapôsobil ako inteligentný mladý muž s dobrým srdcom, ktorý hovoril o „veľkých veciach“. Z ich rozprávania je zjavné, že Alex žil veľmi asketicky a jeho sexuálny život bol jeho rozhodnutím nulový. (Tiež som sa uškrnula, že možno práve to mal zmeniť a nemusel nikde utekať).

Medzi knihami, ktoré sa pri ňom našli boli Pasternákov Doktor Živago, Tolstého Smrť Ivana Iljiča, Thoreauov Walden. Ich podčiarknuté pašáže a Chrisove poznámky na okrajoch stránok sú jediný prostriedok k nahliadnutiu do jeho duše.

Čo prinúti mladého, pohľadného chlapca, aby zanechal svoj malý majetok, rodinu a priateľov, a odišiel do divočiny s desiatimi kilami ryže, puškou a hŕbkou kníh? Bola to len póza, ktorá skončila tragicky? Nebol by prvý ani posledný. Alebo bol tak otrávený americkým spôsobom života, že sa rozhodol so všetkým skončiť? Kniha na tieto otázky nedáva odpoveď. Je na čitateľovi, aby si utvoril názor.

Christophera McCandlessa našli mŕtveho v Auguste roku 1992, v starom autobuse Fairbanks City číslo 142, asi 30 míľ od Stampede trailu. Na jeho tele nezostala troška podkožného tuku a svalstvo bolo pred smrťou značne poškodené. V čase smrti vážil niečo viac než tridsať kíl.

Ukázka z knihy:

McCandless dorazil k řece Teklanika druhého dne své cesty. Přestože její břehy byly lemovány nepravidelnými římsami zmrzlých vodních přepadů, žádný ledový most proud otevřené vody nepřeklenoval – nezbylo mu tak nic jiného, než se přebrodit. Na počátku dubna se dostavilo velké tání a praskání ledu začalo v roce 1992 velmi brzy, ale pak se zase ochladilo, a tak hladina řeky v době, kdy ji McCandless přecházel, byla nízká, maximálně po stehna, díky čemuž se mu podařilo bez problému přebrodit na druhou stranu. Netušil, když tak činil, že tím překračuje svůj Rubikon. Nebylo tu nic, co by mohlo jeho nezkušenému zraku prozradit, že o dva měsíce později, kdy budou ledovce a sněžná pole u Teklaniky tát v letním horku, se její průtok zvětší devětkrát až desetkrát, a změní tak řeku v hluboký, divoký proud...

Jon Krakauer, Útěk do divočiny, Columbus, Praha, 2007, překlad Jiří Martínek

Trailer na anglickou verzi docela úspěšného filmu, který má čím zaujmout a je nad čím se zamýšlet.

OBRAŤE LIST A ČTĚTE DÁL... Jon Krakauer kritika společnosti

Komentáře  

# Katka 2015-01-01
Nedávno jsem viděla film, takže příběh znám, ale stejně je to všechno v knize jinak. Ne však děj a hlavně to, co se do filmu vůbec nemohlo dostat. Ten rozdíl mě ale velmi překvapil.
Citovat
# Josef 2014-01-17
Skutečný Misantrop, bohužel přiliš idealistický a nepřipravený. Film je vynikající.
Citovat
# Christopher McCandless 2013-06-29
Dva roky kráčí po zemi. Nemá telefon, nemá bazén, nemá žádné domácí zvířátko, nemá cigarety. Absolutní svoboda. Extrémista. Estetický cestovatel, jehož domovem je silnice. Utekl z Atlanty. Není cesty zpět, protože "Západ je nejlepší." A teď, po dvou letech potulování, přišlo konečné a největší dobrodružství. Vrcholná bitva, jež má zabít faleš uvnitř tebe a vítězně uzavřít duchovní pouť. Deset dní a nocí strávených v nákladních vlacích a stopováním jej dovedlo na Velký Bílý Sever. Už není otravován civilizací, před níž prchá, ale kráčí sám do země, v jejíž divočině se ztratí.
Citovat
# Keny 2013-02-03
Smutný příběh dokazuje, že nadšení a odvaha nestačí, ale je třeba mít vědomosti. Kniha i film jsou ale výborné.
Citovat
# JAn 2010-08-31
Bylo to správné rozhodnutí. Bohužel ne každý je schopen si podle toho zorganizovat život. Nadšení a chuť je jedna věc, schopnost dosáhnout svých snů je věc druhá. Filmi kniha je o tom, že ne všechno může každý zvládnout. Bez důkladné přípravy nemůže člověk skočit ani do bazénu. Ale kniha je dobře napsaná a velmi inspoirující stejně jako kniha, kterou měl McCandless u sebe. Thoreau - Walden. Přes sto let stará kniha a stále aktuální.
Citovat
# Ladislav 2010-08-12
Nezdá se mi to jako šílené rozhodnutí. Dokázat ale pochopit podobný odpor ke společnsti, která žije jen konzumním způsobem života, bez ideálů, jen s tím co se obecně uznává a co lze vyčíst z médií není až tak těžké. Mnoho lidí se cítí určitě podobně jako McCandlles, ale jen promile dokáže své sny změnit na realitu. Asi ta kniha není jen o tragédii, ale hlavně o tom, že člověk může žít jinak, když chce.
Citovat