A+ A A-

Tři muži v jednadvacátém století počesku

tri_muzi_v_jednadvacatem_stoletiZnáte Tři muže ve člunu, legendární dílo Jerome Klapky Jerome? Kdoby neznal, ale možná nevíte, že máme i českou obdobu. Steklačovo humorné vyprávění o tom, jací by byli George, Harris a Jerome dnes.

Vojtěch Steklač  se inspiroval anglickým humoristou a napsal knížku, v níž oni výtečníci vystupují. Filozofují jako kdysi, dějí se jim neuvěřitelné příhody jako kdysi, avšak žijí dnes, jsou našimi vrstevníky. Takže na ně útočí reklama ze všech stran, soutěží o cokoli a - kupodivu - vyhrávají ceny, které nepotřebují.

Veselé vyprávění o třech přátelích, kteří hodlají nějak naložit s nečekanou výhrou a zároveň se při té příležitosti na chvíli zbavit manželek, nastavuje zrcadlo české společnosti na počátku nového století. V době, kdy zdravý rozum, přes všechno vzdělání a přístup k informacím se stále ztrácí v nemyslícím davu. Autorovi se podařilo navázat na skvěle rozehrané příběhy z konce 19. a začátku 20. století a přesvědčit nás, že lidé se ve svém chování nezměnili po staletí.

Tři muži v jednadvacátém století
Vojtěch Steklač

Vydalo XYZ, 2010

Ukázka z knihy:

Dobročinné akce jsou velice potřebné. Kromě toho, že rozsévají dobro, často se jich účastní i známí umělci. Je proto dobré spojit je s autogramiádou. Úplně nejlepší je, když jsou vystupující umělci bezúhonní, ale to většinou nebývá možné.
Je to takový začarovaný kruh. Aby umělec mohl být známý, musí se pravidelně objevovat v médiích. Ovšem média živí skandály a umělec bez skandálu je prakticky bezcenný. Ovšem bezcenné na dobročinné akce zvát nemůžeme, to by lidi nepřišli.
Existují také lidé, kteří dobročinné akce organizují, protože mají buď silné sociální cítění, nebo je to prostě baví. Téměř pravým opakem takových lidí jsou věční stěžovatelé. Ti také organizují, avšak výhradně protestní akce.
Takovou typickou stěžovatelkou je třeba slečna Rosewaterová. Slečnou je už dlouho, teď už v penzi, ale dříve bývala učitelkou. Vyučovala hudební výchovu a tělocvik. V těch dětských dobách jsem ze svých přátel znal pouze Harrise. George do naší školy nechodil. Někdy mám podezření, že George vlastně nechodil do vůbec žádné školy. On to ale vždycky nějak rafinovaně zamluví. Jednou jsem se ho třeba zeptal, kolik tříd vlastně absolvoval, avšak George jen mávl a rukou a utrousil, že to nikdy nepočítal.
Ale podepsat se umí, to vím téměř jistě, protože jsem na vlastní oči viděl šek, který podepsal. I když ten podpis byl nečitelný.
Věčné stěžovatelky se poznají podle toho, že si věčně na něco stěžují. Podle toho, na co si stěžují, se pak dělí do dalších dvou podkategorií. Do té první patří ti, kteří si stěžují pořád na to samé, například na počasí. Takoví lidé nikdy neřeknou, že je docela hezky, spíše řeknou, že to mizerné zatracené počasí sice vypadá hezky, ale že to určitě dlouho nevydrží. Druhou podkategorii tvoří ti, kteří se pokaždé stěžují na něco jiného, takzvaní novátoři. Je pozoruhodné, na co všechno je možné si stěžovat. Brzy zjistíte, že když máte potřebu, můžete si stěžovat prakticky na cokoliv. Například na kašnu.
Pokud si pamatuji, tak stála na náměstí v naší čtvrti odnepaměti a nikdo si na ni nestěžoval. Až na slečnu Rosewaterovou. Ta si ovšem nestěžovala na celou kašnu, ale především na skulpturu v jejím středu, která představovala hon na lišku. Nebylo to dílo mimořádných uměleckých kvalit, ale bylo pěkné. Honci na koních se štvali, liška zděšeně prchala a voda tryskala.
A právě v té vodě tkvěl zádrhel. Dá rozum, že v drtivé většině kašen tryská voda. Mohou samozřejmě existovat i takové, kde netryská, ale je otázka, proč se jim pak říká kašny. V kašnách voda obvykle tryská z různých otvorů, například z rozevřené tlamy. Taková možnost se samozřejmě nabízela u psí smečky, neznámý umělec ji však nevyužil a nechal vodu tryskat jak z psího, tak koňského močového ústrojí. Navíc šlo i o genderově nevyvážené tryskání, protože tryskali výhradně samci.
V tom tedy byla podstata stížnosti slečny Rosewaterové: Na náměstí dochází k veřejnému močení a nikomu to nevadí. Slečna Rosewaterová tedy vybízela obyvatelstvo, aby tomu věnovalo zvýšenou pozornost.
Upřímně řečeno, obyvatelstvo na to kašlalo, ale kvůli veřejnému močení zasedala městská rada. Většinou hlasů rozhodla, že močení na veřejnosti je nepřístojné, avšak u skulptur sporné. Nedá se u nich totiž hovořit o močení funkčním, ale spíše mechanickém.
Slečnu Rosewaterovou to rozzuřilo. Za bledé měsíční noci, kdy na náměstí ani v blízkém okolí nebylo živáčka, navštívila kašnu ve vysokých gumových botách, v jakých se chodí obvykle k řece na ryby, a paličkou na maso pozurážela několik podle ní zvláště nepřístojných genitálů.
Po tomto činu rychle zmizela, a že se ho dopustila, to se policii nikdy nepodařilo prokázat. Částečně zohavená skulptura k sobě ovšem poutala pozornost. Lidé se u ní zastavovali stále častěji a uzavírali sázky, týkající se hmotné škody. Nejdůležitější při tom bylo odhadnout množství materiálu, který bude potřeba k opravě. Zhruba řečeno, jednalo se o to, jak asi dlouhé bylo to, co bylo uraženo. Tady se mínění veřejnosti dosti silně rozcházelo. Většina obyvatel totiž nevycházela z věrné umělecké reality, protože tak detailní fotografie kašny se nezachovala, ale spíše z představ o této realitě.

Komentáře  

# Emča 2010-10-28
Prý píše pan Steklač pokračování moderních tří mužů. Je to pravda? nebo jde o letní fámu? Tahle knížka docela ušla, ale hlavně nadchla dědu a Vánoce tu budou co nevidět. Emča
Citovat
# Vladislav 2010-10-15
Jako nápad určitě dobrý. Jako kniha nevím, ale podle ukázky by se to dá asi číst, i když Steklač na můj vkus vždycky dost kopíroval jiné.
Citovat
# Jarda 2010-09-15
Vzal jsem do ruky v nihkupectví, začetl se a odnesl si domů. Fakt skvělý čtení na dovolenou. V naší rodině začlo kolovat. vřele doporučuju. Jarda
Citovat
# Jana S. 2010-07-08
Vojtěch Steklač skutečně chystá pokračování, ale ještě jsme se nerozhodli o zařazení rukopisu do našich edičních záměrů - záleží na zájmu čtenářů. Bude-li o pokračování zájem, určitě na začátku roku 2011 se další díl novodobých Tří kamarádů objeví na pultech knihkupectví.
Takže záleží jen na čtenářích. Autor i nakladatelství jsou připraveni. Hezky zdraví Jana Semelková, šéfredaktorka NAAKLADATELSTVÍ XYZ
Citovat
# Honzina 2010-07-06
Skvělá knížka na léto - není objemná a mohou ji číst všichni z rodiny. Takže ideál do kufru. Tímto děkuji panu Steklačovi a nakladatelství. H
Citovat
# Ludvík 2010-06-25
Kvality Jerome Klapky Jerome kniha nedosahue, přece jenom je pro Čecha těžké psát stylem suchého anglického humoru, ale na současnou českou humornou prózu je to napsáno víc než dobře. Mně se kniha osobně líbila a dobře jsem se bavil.
Citovat
# Jaroslava 2010-06-21
Vypadá to zajímě, dokonce podle ukázky to bude mít stejně suchý anglický humor jako Jerome.
Citovat