A+ A A-

101 nejkrásnějších domovních znamení Prahy

101_domovnich_znameniKe svébytné atmosféře Prahy nesporně patří i domovní znamení umístěná na průčelí starobylých budov. Dávala domu jméno, sloužila jako orientační body a propůjčovala mu charakteristickou tvář. Když se řeklo U Blech, U Teplého piva či U Zlatého preclíku, hned jste věděli, na čem jste. Historické centrum Prahy je hotovou líhni domovních znamení. Pro lepší orientaci jsme pro vás knihu uspořádali jako procházku podél slavné Královské cesty s několika odbočkami. Půjdete od Prašné brány přes Staré Město, Karlův most, Malou Stranu až na Hradčany. Cestu vám usnadní dvě barevné mapky, které objevíte na předsádkách a také přehledný rejstřík.

Čím vším je Praha krásná a jedinečná!
V báječném lahodném koktejlu se zde mísí architektonické slohy od dob románských po secesi, kubismus a funkcionalismus. To vše je lehce okořeněno tajuplnou atmosférou prastarého lidského sídla, kde každý kámen, každé zákoutí se stalo svědkem převratných dějinných okamžiků i barvitých lidských osudů. Tajemné kouzlo staré Prahy pro svou přízračnost a fantastičnost vždy vábilo a přitahovalo nespočet návštěvníků z celého světa. Praha matka měst, Praha tragická, Praha stověžatá, Praha magická, to vše jsou přídomky, které si vysloužila. Pro milovníky památek a osobité atmosféry se Praha stala hotovým rájem.

Jedinečný pražský kolorit dotváří i mnoho zdánlivých maličkostí.
Vydejte se spolu s autory knihy na trochu netradiční procházku podél slavné Královské cesty. Zvolněte krok, pozvedněte hlavu a zadívejte se nad portály měšťanských domů. Nad leckterými z nich objevíte malebný, často trochu naivní obrázek, malovaný na zdi, na dřevě, štukovaný, vytesaný do kamene, někdy upevněný na železné tyči, občas doplněný psaným názvem. Tyto znaky, dříve řečené merky, čili domovní znamení, dávaly domům jméno. Jejich kolébkou je středověk, přesněji řečeno 14. století.
Tehdy se v Praze o překot stavělo a označení domů se stalo pro orientaci ve městě naprostou nezbytností. Domovní znamení byla tak důležitá, že majitelé domů podle nich dostávali přízviska: Janek od Zvonu, Šimon od Bílého lva, Václav od Žáby. Z historie známe i takový šťavnatý přídomek jako U Zlých kačků, či jméno Vojtěch Zlá Kačka.

Pouť za domovními znameními vás zavede do nejkrásnějších zákoutí staré Prahy.

Začnete u gotické Prašné brány, projdete Staroměstské náměstí a jeho okolí. Z Malého náměstí vejdete do Karlovy ulice a přes nádherný Karlův most zamíříte do křivolakých uliček Malé Strany, sejdete na Kampu, projdete se Nerudovou ulicí a dál Úvozem vystoupáte k Hradčanům.

Přestože mnoho domovních znamení z průčelí budov při následných přestavbách zmizelo, ještě stále jich dost objevíte.
Mají svébytnou historii, k některým se váží pověsti a rozličné příběhy, někdy zcela smyšlené, jindy založené na skutečných událostech. Na mystické i tajemné atmosféře starobylých domů se podílejí i nespočetné životní osudy lidí, slavných i méně známých. Punc individuality a výjimečnosti jim vtiskli architekti a stavitelé zvučných jmen, i ti, jejichž jména zmizela v propadlišti dějin a času. Na mnohá znamení se v knize nedostalo, alespoň však budete mít sami pro sebe co odhalovat. Znovu zjistíte, že Praha je plná romantických tajemství a vzrušujících překvapení.

Kniha vám nabídne nevšední procházku magickou a tajuplnou Prahou,
jejíž mimořádné kouzlo během tisíciletí stavebního i duchovního vývoje do svých tenat polapilo mnoho slavných osobností, umělců či romantických snílků. V centru pozornosti však tentokrát nebudou nádherné pražské výhledy, honosné paláce, malebná zákoutí či vznosné věže a chrámy, ale především starobylé měšťanské domy ozdobené domovním znamením. Tento originální architektonický prvek rozhodně stojí za pozornost – skrývá v sobě nespočet barvitých příběhů, tajemných symbolů a jinotajů. V minulosti sloužil k lepší orientaci, nyní však plní funkci spíše estetickou. Nenechte se však zmást, dávná historie a zkušenost našich předků se nám vryla do duše a paměti víc, než si vůbec uvědomujeme.  A tak stále chodíme s přáteli na pivo ke Dvoum sluncům, na romantické schůzky ke Třem housličkám a na výstavy do domu U Kamenného zvonu…

Michal a Zdeněk Thomovi jsou renomovaní fotografové, kteří vám přiblíží nejen 101 pražských domovních znamení,

ale i samotnou podobu domů, které prošly rozličnými stavebními epochami od dob románských po dnešek. Dýchá z nich nálada i nesporný genius loci rušných pražských ulic i odlehlých zákoutí. Autoři textů vás provedou stavební historií domů, seznámí vás s jejich obyvateli i pověstmi a událostmi, kterými jsou opředeny. Neváhejte a vydejte na objevnou cestu za zvířaty, bájnými bytostmi, vesmírnými objekty či řemeslnými výrobky, jež po staletí oživují fasády pražských domů…

101 nejkrásnějších domovních znamení
Thomová Soňa, Antonín Martin
fotografie Michal a Zdeněk Thomovi

Pavel Dobrovský - Beta, 2009

kachnicka_znameni2

Autoři knihy 101 nejkrásnějších domovních znamení Prahy

Soňa Thomová (1947)
Publicistka. Napsala text k obrazové publikaci Nepál - království pod Himálajem (Dita 1996), k výpravné fotografické publikaci Česko (Slovart 2002), k cestopisům Japonská mozaika (MF 2003) a Země pod hradbou Himálaje (MF 2005) a je spoluautorkou textu ke knize Příběh čaje (Argo 2002). K jejím posledním pracím patří podstatná část textu k obsáhlé knize Hrady a zámky Čech, Moravy a Slezska (Reader´s Digest 2007) a text k malé obrazové knize Praha (Knižní Klub 2008).

Martin D. Antonín (1979)
Vystudoval mezinárodní diplomacii a politologii na VŠE v Praze. Vede Občanské sdružení Bezkrálí, které se zabývá pořádáním her pro mládež i dospělé (tzv. LARPů) a podporou jejich literárních aktivit. Mezi jeho zájmy patří historický šerm – nyní působí v uskupení Pražané, které se zabývá husitským obdobím našich dějin.
V roce 2004 vyšel jeho debutový román v žánru fantasy – hrdinský příběh Křivé ostří. Další knihu, ztřeštěnou i vážnou parodii Zelená, vydal v roce 2008. O rok později se zúčastnil unikátního projektu Město přízraků, kde společně s pěti jinými autory vytvořil ‚povídkový román‘.
Jeho povídky a novely se objevily ve sbornících Kočas 2002 (Sborník Fantasy a Sci-fi povídek), Drakobijci III, IV, VI a VIII, Klášter slasti, Kostky jsou vrženy, Třpyt mečů//Záblesky laserů, Sorry vole error a v časopisech Pevnost, Kmotra a Fantázia. Právě teď chystá k vydání trilogii z prostředí Prahy současnosti s tématikou souboje nebe a pekla, Daemonica, načež se vrhne na rytířskou epochu evropských dějin.

Zdeněk Thoma (1938)
Fotograf, publicista, cestovatel.
Napsal čtyři cestopisy čerpající z dlouhých toulek po Asii. Je autorem fotografií v mnoha reprezentativních publikacích zabývajících se orientální kulturou. Patří k nim Umění japonských zahrad (1981, 1998), Nepál – království pod Himálajem (1996), Japonská mozaika (2002), Příběh čaje (2002). Mimo jiné je spoluautorem publikací Svět tibetského buddhismu (1996), Umění čínských zahrad (1998), Pod hradbou Himálaje (2005), Tibet, země pod ochranou bohů (2006) a Podivuhodný svět bonsají (2008). Úspěšně se věnuje i fotografování na domácí půdě, o čemž svědčí obrazové publikace Praha včera a dnes
(1999), Česko (2002), Skvosty Prahy (2004), Hrady a zámky Čech, Moravy a Slezska (2007). Řada knih, na nichž pracoval, vyšla v angličtině, francouzštině, němčině a japonštině.
Zdeněk Thoma Photography http://www.thoma.cz/cze/galerie.html

Michal Thoma (1979)
Fotograf, publicista, průvodce.
Absolvoval obor kulturologie na FF UK. Již deset let se zabývá publicistickou a fotografickou činností. V centru jeho zájmu je kulturní­ antropologie. Řada jeho reportáží z cest po Asii, například po Nepálu, Thajsku, Kambodži, Barmě a Turecku byla uveřejněna v českých geografických časopisech. Je spoluautorem knihy Příběh čaje (2002), Pod hradbou Himálaje (2005), 101 nejkrásnějších domovních znamení (2009)  a řady článků věnujících se čaji a další­m tématům.

Ukázka z knihy

kachnicka_znameniU Modré kachny
místo, v němž je zakleta historie


Dům u Modré kachny leží napůl cesty mezi Kampou a Petřínem v malebné malostranské ulici vydlážděné „kočičími hlavami“. Každý krok, který na hrbolatých kostkách uděláme, nás jakýmsi nepostižitelným způsobem přenese nejen prostorem, ale i časem. Tato pozoruhodná ulička se jmenuje Nebovidská. V jejím názvu je ukryta vzpomínka na doby, kdy tu stávala raně feudální vesnice Nebovidy, v dobových pramenech poprvé připomínaná v roce 1235. Lidé zde však určitě sídlili už dříve. Svědčí o tom nebovidský kostel sv. Vavřince pod Petřínem postavený podle francouzských vzorů v polovině 12. století cisterciáckou stavební hutí. Kostel byl později goticky a barokně upraven a v roce 1784 v rámci josefínských reforem zrušen. Následně sloužil jako obytný dům, dnes je citlivě zrekonstruován. Objevíte ho v nedaleké Hellichově ulici. Na prastaré zdejší osídlení poukazuje i kronikář Kosmas (asi 1045–1125), který zaznamenal, že v těchto místech ve dvacátých letech 12. století stával dům bohatého Žida, jenž patřil k velkým oblíbencům knížete Vladislava I.

Samotný dům U Modré kachny má historii přece jen mladší. Podle dochovaných záznamů vznikl barokní přestavbou dvou vedle sebe stojících renesančních domů, z nichž jeden pocházel z poloviny a druhý z konce 16. století. Oba dva byly kupodivu označeny stejným znamením s vyobrazením modré kachny, což mohlo vést k mnoha zmatkům. Přinejmenším dnes nedovedou odborníci s jistotou určit, o kterém z těchto domů se v dobových pramenech zrovna mluví. Jisté je, že ve dvacátých letech 18. století se sloučenému domu říkalo U Dvou kachen. O sto let později se o něm mluví jako o sešlém a zchátralém. Proto byl v letech 1832 až 1833 klasicistně přestavěn. Další rekonstrukcí dům prošel v druhé polovině 20. století, kdy z jeho nádvorní části zmizela pavlač se záchodovým přístavkem a místo půdy byly vybudovány byty. Poslední větší úpravy tu proběhly v roce 1993. Tehdy byl v přízemí vytvořen jediný rozlehlý prostor určený pro provoz nově vzniklé stylové restaurace, jež si záhy vydobyla věhlas jak mezi gurmány, tak mezi ctiteli romantické atmosféry vykouzlené sbírkou stylově odlišných a záměrně chaoticky uspořádaných starožitností.

Na kachně s králíkem a vepřovým špalkem či kachních prsíčkách s omáčkou s čerstvých hříbků si tu pochutnával nejeden velikán politického či kulturního nebe. Mimo jiné k nim patří slavný americký dramatik Arthur Miller, jedna z největších hvězd světového showbyznysu osmdesátých a devadesátých let 20. století, zpěvák, bubeník, pianista, skladatel, producent a herec Phil Collins, bývalý německý kancléř a proslulý jedlík Helmut Kohl, čas od času sem zabloudí Václav Havel. Vystřídala se tu i celá plejáda herců dočasně filmujících v Praze – Tom Cruise, Jean-Claude Van Damme nebo nezapomenutelný představitel Vinnetoua Pierre Brice.

Ale svět naštěstí není jen o celebritách a dobrém jídle za poněkud nekřesťanský peníz. Po světě se dá toulat i s hlavou v oblacích. Zvláště, když se nacházíte na území, na němž kdysi pobývali „Nebovidé“. Tedy lidé, kteří žili v údolí pod příkrou a vysokou strání Petřína, a protože nemohli hledět do dálky, koukali se do nebe. Alespoň tak zní jedno z vysvětlení původu starobylého jména Nebovidy…

www.caj.thoma.cz
www.thoma.cz

OBRAŤE LIST A ČTĚTE DÁL... Thoma Zdeněk, Thoma Michal Thomová Soňa

Komentáře  

# stana 2011-09-20
Doporučuji také - Lydia Petráňová-Pavel Štecha: Domovní znamení staré Prahy, Panorama 1988
Citovat
# Ing. Večeřa 2010-08-11
Hledal jsem celý den nevšedního průvodce po Praze. Našel jsem ho u vás v rozsahu, který mě přesvědčil. Oceňuji velmi vaši profesionální práci, která po dnešku nemá na českém internetu konkurenci. Budu se rád vracet.
Citovat
# JAn 2010-05-05
Vždycky mě fascinuje co člověk uvidí, když zvedne hlavu. Ta kniha je toho důkazem.
Citovat