A+ A A-

Památná místa Járy Cimrmana. První průvodce míst, kde se zjevil český velikán


pamatna-mista-jary-cimrmanaKniha Radka Laudina Památná místa Járy Cimrmana informuje o víc než dvaceti lokalitách na území České republiky a závěrem stručně zaperlí taky na téma nově objevený africký brouk. Pan doktor Svatopluk Bílý jej totiž ne tak dávno pojmenoval Cimrman.
Mezi všemi těmi destinacemi sice figuruje také Praha, ale jen skrze Lysolaje. Po fiktivním géniovi tu totiž před pár roky nazvali základku. Stojí přímo na okraji lesoparku „Lysolaje-Šárka“ a jednalo se kdysi o pobočku měšťanky v Roztokách.

Dalším z těch větších měst svázaných s magií velkého Járy jsou České Budějovice.
Zde můžete narazit na kamenný pomník s bronzovou replikou Cimrmanem odloženého okusku. „A pokud se vrátím ke spojení Járy Cimrmana a jižních Čech jako takových,“ pokračuje autor na straně 13, „tak je třeba zmínit Třeboň.“ Proč?

Právě tady se na géniovu počest koná během festivalu „Okolo Třeboně“ i Běh Járy Cimrmana, a to v zimníku, s kufrem a dle společenských pravidel Jiřího Gutha-Jarkovského, přičemž výtěžek ze startovného bývá určen handicapovaným dětem. Kdo by kdysi řekl, kam až doputuje tento nápad, a když psali Zdeněk Svěrák s Ladislavem Smoljakem scénář filmu Jára Cimrman ležící, spící, ještě samozřejmě v nejmenším netušili, že bude jednou závodění s kufry a v zimnících tak populární. Ano, podobných závodů existuje sice v Česku víc, ale ten třeboňský je asi nejstarší a běhával jej i Ladislav Smoljak.

Pokračujme ale v naší pouti Českem a Moravou. Velikou úctu Cimrmanovi projevují v Olomouci a v okolí.
Nejen, že tu je jeho ulice, ale vede hned vedle ulice Einsteinovy a zdejší arcibiskup Jan Graubner byl proto dotázán, co udělá, dostane-li se do situace, kdy bude muset nějakému zahraničnímu poutníkovi vysvětlit, jak souvisí ty dvě osobnosti a jak souvisí s centrem Moravy.
„Musel bych vysvětlit,“ řekl Graubner, „že naše země sice podle různých statistik patří mezi ty, kde je nejméně lidí věřících v Boha, ale zato asi máme prvenství ve schopnosti věřit všemu.“
Podle olomouckého primátora Antonína Staňka je pak sousedství ulic pochopitelné, anžto měli oba velikáni podobné zkušenosti s přijímáním svých objevů veřejností. „Taky po zveřejnění teorie relativity se ozývali mnozí malí duchové s posměšnými kritikami,“ ví dobře primátor, „a v Německu se dokonce houfovali do státem posvěcených organizací, majících za úkol potírat a popírat dílo géniovo.“

Cimrman je spojen i s obcemi Verneřice, Ferdinandov, Horšovský Týn, Chleby, Jevíněves, Kunice, Míšov, Nové Homole, Nové Zámky, Příchovice, Rpety, Stará Huť nebo Zubří a ve Františkových Lázních se po něm nejmenuje základní škola, nýbrž dokonce Základní umělecká škola (ve Školní ulici). Kapitola Františkovým Lázním věnovaná navíc zmiňuje tvrzení vepsané do časové osy zadlážděné v nedalekém Chebu, dle něhož byl Cimrman roku 1900 na pivu v tamním Špalíčku.

V Jevíčku na Hané pak velikán roku 1907 opravil věžní hodiny a to dnes připomíná „skromná pamětní destička“ s jeho tehdejším výrokem: „Z této věže se svět jeví krásným.“
Výrok si do notesu receptů zanesla jedna hospodyně a připsala: „Jak Jaryn řekl, že z té naší věže se ten svět jeví krásné, to belo pěkny. Bodo mo psat.“
Zdeněk Svěrák a Jaroslav Uhlíř navíc složili píseň o Evičce z Jevíčka. V kraji zlidověla a původně to začalo tak, že pana Svěráka napadly rýmy o Evičce z Jevíčka a „hezká – na kole Eska“. Výsledek adoruje „nejhezčí dívku ve městě“.

Je ovšem pravdou, dodejme, že četné soudobé cimrmanology jevíčské nářečí skoro „přimrazilo“. Pak se však smáli. I tomu, že se zde rybník řekne kolaté potok a kalkulačka chytré pléšek a Coca-Cola cezí sódovka.

Ale s citacemi radši šetřeme, vždyť publikace je opatřena velice výraznou douškou „Žádná část knihy nesmí být reprodukována a šířena v papírové, elektronické či jiné podobě bez předchozího písemného souhlasu nakladatele a její neoprávněné užití bude trestně stíháno.“
I dodejme už jen závěrem, že dle jedné verze umřel Jára při explozi auta na stlačený vzduch a vodu poblíž vrchu Husa v oblasti Dokeské pahorkatiny v okrese Česká Lípa, a to nedaleko dnešní osady Hvězda. Osudný výbuch přežilo jen šest husí (tři byly zabity) a podle nich se dnes nazývá tzv. Husí cesta, přičemž místo géniova skonu připomíná pamětní deska na kmeni stromu.

Je možné, že se Járova legenda dnes již opravdu nafukuje až přespříliš, ale vykládejte to dobrým lidem, kteří ke kmeni stále pokládají květy. „Někdo přitom tvrdí, že se Husí cesta jmenuje po nedalekém skalním pískovcovém útvaru připomínajícím husu,“ dodává autor pod příslušnou barevnou fotografií skály, na které skutečně čteme HUSA. „A nevylučuje se ani možnost, že se tu před staletími scházeli vyznavači učení Jana Husa.“
Spekuluje se ovšem, že Cimrman svou smrt jen fingoval, „aby za sebou zametl stopy“.

A jak obdrží nějaká ulice, nábřeží či rozhledna jméno génia Járy Cimrmana?
„Většinou nám přijde dopis s takovým návrhem,“ vysvětluje Zdeněk Svěrák, „a my to spíš krotíme, protože se bojíme, že toho bude moc. Asi je to ale marný, protože Husovu ulici mají taky v každém městě.“
Ta úplně první ulice „Járy da Cimrmana“ přitom vznikla roku 1991 v už zmiňovaných Roztokách.

Radek Laudin: Památná místa Járy Cimrmana. Vydala Grada Publishing. Praha 2016. 128 stran. ISBN 978-80-247-5798-8.

OBRAŤE LIST A ČTĚTE DÁL... Cimrman, Laudin Radek

Komentáře  

# Dagmar Horváthová 2016-06-09
Dobrý den,
četla jsem, že R.Fulghum se setká se čtenáři i na jiných místech v republice. Kde je prosím možno zjistit kde a kdy?

Čtenářka z Havířova
Citovat