Vzdělaní hledají způsob. Nevzdělaní hledají důvod.

A+ A A-

Poselství šamanů a šamanismus v 21. století

poselstvisamanuZachovat život na planetě Zemi. Objevit jednotu člověka a přírody. Poznat účinky celostní medicíny. Chápat krize jako šance. Sedmnáct rozhovorů s léčiteli a šamany ze šestnácti zemí v pěti světadílech. Staré vědění jako klíč k budoucnosti.
Tváří v tvář celosvětovým krizím se nositelé tradiční moudrosti, léčitelé a šamani poprvé v dějinách rozhodli otevřít své vědění západní civilizaci. Stali se tak prostředníky mezi tradicí a modernou, poutníky mezi světy a zvěstovateli starého vědění.

Geseko von Lüpke se k sedmnácti takovým lidem vypravil a pořídil s nimi rozhovory. Kniha Poselství šamanů a rozhovory s nimi si klade za cíl předat obyvatelům západního světa téměř zapomenuté, ale vysoce aktuální moudrosti, které jsou nezbytné pro náš další život a přežití.

Poselství šamanů / Geseko von Lüpke / 384 stran A5, vázáno s přebalem, čb fotografie šamanů / Vydal Práh

Ukázka z textu:

ŠAMANISMUS MEZI DOBOU KAMENNOU A MODERNOU

Od počátku věků existují na naší planetě lidé, kteří vedou podivný dvojí život. Na jedné straně stojí oběma nohama v pozemském světě, na druhé straně jsou hluboko zakotveni v jiném světě. Jsou stejně tak doma v naší civilizaci jako v záhrobí, putují mezi světy jako stěhovaví ptáci a poslové. Říkáme jim šamani, čarodějové, čarodějky, léčitelé, medicinmani, věštci či kouzelníci.

Známe je? Vstupují do našich domovů prostřednictvím obrazovek, tancují, lomozí, bubnují, léčí, vedou nesrozumitelné řeči – a nakonec zmizí a zanechají nás ve zmatku. Můžeme se s nimi setkat o dovolené, když cestujeme po moderním světě, kde vzdálenosti už nehrají roli: narazíme na ně u Ayersovy skály v Austrálii, na rajských srílanských plážích, v keňských savanách, na americkém jihozápadě nebo v mongolských stepích – řečeno s nadsázkou: od severního pólu až po Antarktidu. Šamani jsou zkrátka všude. My jim však většinou nerozumíme. Jejich divošské vzezření nás děsí, jejich schopnosti nás fascinují. V časopisech a knihách čteme o jejich paranormálních léčitelských schopnostech. Když se k tomu přidají ještě všelijaká kouzla, zázraky a senzace, jsme z toho všeho tak zmateni, že nakonec už vůbec nevíme, s kým máme tu čest. S primitivy, blázny a podvodníky, nebo s mudrci, léčiteli a mistry?

Je mimo pochybnost, že se šamanismus stal módní záležitostí. Mnoho Středoevropanů zkouší účinky indiánské sauny, tluče do šamanského bubínku a navštěvuje kurzy, kde se učí archaické techniky k dosažení extáze. Na šamanské semináře proudí davy lékařů i stoupenců alternativní medicíny a naslouchají radám léčitelů z tradičních kultur. Prastaré terapeutické formy už dávno pronikly do moderní psychoterapie. Etnografické semináře praskají ve švech. Snad každé nakladatelství uvádí na trh knihy o šamanismu a magii očekávajíc tučný zisk. Pozadu nezůstávají dokonce ani obchody s hudebními nosiči a s naprostou samozřejmostí zaplňují regály nahrávkami etnické hudby z celého světa.
Jak si vysvětlíme, že se v éře vesmírných lodí a počítačů znovu probouzí zájem o nejstarší náboženskou, lékařskou a psychologickou disciplínu v dějinách lidstva – šamanismus? Ještě nedávno jsme si mysleli, že staré vědění je odsouzeno k zániku. Dnes ho studují lidoví léčitelé, obchodníci, psychologové, lidé se zájmem o vzdělávání a osobnostní růst, tedy příslušníci všech sociálních vrstev!

Co je to šamanismus?

Jedni považují šamany za obdivuhodné virtuosy magie, druzí za šarlatány. Jedni si myslí, že v dnešním přetechnizovaném světě postrádajícím kouzlo představuje prastarý kult cenný zdroj poznání, druzí v něm vidí jen čáry máry z doby kamenné. A konečně se najdou i takoví, kteří tvrdí, že šamanismus existuje pouze v našich hlavách. Podle jejich názoru projikujeme do šamanismu všechno, co nám chybí: divokost, přirozenost, mystiku, sepětí s přírodou a starou moudrost. Ten, kdo zkoumá šamanismus jen zvnějšku, rychle narazí na hranice rozumu, logiky a chápání. Tímto způsobem se šamanismu porozumět nedá, dokonce i příslušné vědecké definice vyznívají spíše neurčitě. Nedokážeme-li však nějakému jevu porozumět, můžeme kolem něj alespoň kroužit, a tím se mu přiblížit. Zaručeně při tom narazíme na mnohá překvapení.

V jedné věci se šamani i většina západních badatelů shodují: šamanismus se zrodil z rané lidské zkušenosti se smrtí. S tím bezprostředně souvisí přesvědčení, že odchod ze světa živých nemá definitivní platnost. To není projev přepjaté fantazie, naši předkové k tomuto názoru dospěli na základě dlouhodobého pozorování přírody. Zjistili, že z odumřelého vzniká vždy a všude nový, lehce pozměněný život. Má-li život cyklický průběh, pak smrt neznamená pouze rozpad těla, nýbrž i uvolnění něčeho, co toto tělo přesahuje. Odtud už vede přímá cesta k duchovní víře, přesněji řečeno k víře v existenci „spirituální, na těle nezávislé duše“.

S jistotou můžeme říci, že tuto víru přijali už předkové homo sapiens. Archeologické nálezy dokazují, že už neandrtálci (přibližně 160 000 – 40 000 př.n.l.) při pohřbívání mrtvých očividně počítali s posmrtnou existenci, a zřejmě už také pociťovali touhu navázat s těmito osvobozenými dušemi spojení, ať náležely mrtvým, či živým, lidem, či zvířatům. Tímto způsobem pravděpodobně vznikly rituály a ceremonie, které měly toto spojení umožnit. A ze zkušeností s těmito obřady se posléze zrodily i obrazy světa, jejichž účelem bylo získané zkušenosti vysvětlit.

Přijmeme-li prastarý mýtus o smrti a znovuzrození jako základní kámen naší teorie, pak nám šamanismus otvírá pohled na nepřerušenou kulturní a spirituální tradici, která nás spojuje s duchovním světem paleolitických předchůdců člověka i s prvním člověkem mladší doby kamenné. Zároveň také pochopíme, proč nás šamanské tradice provázejí doslova na každém kroku – od ledových plání dalekého severu přes tundry, prérie a mírný pás až do pouští a vlhkých pralesů na východě, západě, severu i jihu. Tyto tradice totiž odrážejí základní lidskou zkušenost, která prochází všemi kulturami. Nakonec si uvědomíme, že šamanismus je dominantní formou spirituální praxe nejen z hlediska zeměpisného, nýbrž i historického. Vždyť ve srovnání s ním se všechna velká náboženství zrodila teprve včera.   
………….

Galsan Tschinag je spisovatel, náčelník a šaman kočovného národa Tuvinců.

Jeho rodné jméno zní Irgit Schynykbaj-oglu Dshurukuwaa. Tschinag přichází na svět 26. prosince 1943, přesně v době, kdy jeho rodiče, kočovní chovatelé dobytka, tráví zimu ve vlastnoručně zbudovaném horském táboře v západomongolské provincii Bajan-Ölgii v pohoří Altaj. Tschinagovou první učitelkou se stává jeho „tetička Pürwü“, uznávaná tuvinská šamanka. Tschinag vyrůstá v jurtě a později navštěvuje internátní školy. Tam se učí mongolštinu a později ruštinu (kromě toho od dětství ovládá kazaštinu). Protože má dobrý prospěch, dostává po ukončení desáté třídy nabídku studovat v Moskvě. Odmítá ji.

O rok později, tedy v roce 1961, začíná studovat mongolistiku na univerzitě v Ulánbátaru. V letech 1962-1968 studuje germanistiku na Univerzitě Karla Marxe v Lipsku. Studium zakončuje diplomovou prací o spisovateli Erwinu Strittmacherovi. Poté se vrací domů a působí jako učitel němčiny na státní mongolské univerzitě. V roce 1976 musí své místo z politických důvodů opustit. Prožívá těžkou zdravotní krizi a rozpomíná se na své šamanské kořeny.     

V následujících letech se živí jako překladatel a novinář. V roce 1981 vychází ve Východním Berlíně jeho knižní prvotina Eine tuwinische Geschichte und andere Erzählungen. V roce 1991 vzniká v Mongolsku podle titulního příběhu této knihy film a o rok později získává cenu Adalberta von Chamisso. Následují povídkové knihy, romány a sbírky lyrické poezie, psané většinou německy.

V současné době tráví Tschinag přibližně třetinu roku v Ulánbátaru, třetinu v Evropě a třetinu v západomongolské stepi se svým tuvinským kmenem. Rok 1995 přináší Tschinagovi splnění velkého snu: v čele velbloudí karavany odvádí kočovný kmen Tuvinců (po třiceti letech nuceného exilu) zpět do původní vlasti v pohoří Altaj. Cesta domů je dlouhá přes dva tisíce kilometrů.   

Galsan Tschinag má všechny vlastnosti moderního šamana – také on stojí jednou nohou v domorodé tradici a druhou v moderním světě. Ve své vlasti působí jako šamanský léčitel a strážce domorodé kultury, v Evropě jako posel kulturních, léčebných a myšlenkových tradic daleké Asie. 

OBRAŤE LIST A ČTĚTE DÁL... šamanismus Tschinag Galsan Geseko von Lüpke

Přidejte informaci k článku

Bezpečnostní kód
Obnovit