A+ A A-

Claude Lévi-Straus, Smutné tropy, světoznámý cestopis francouzského etnologa

smutne tropySvětoznámý cestopis francouzského etnologa, zakladatele moderní antropologie a jednoho z nejvýznamnějších myslitelů 20. století. „Cestovatelství a cestovatele nenávidím, a teď se tu chystám vyprávět o svých vlastních výpravách.“ Těmito slovy začíná nejslavnější a nejčtenější kniha jednoho z nejvýznamnějších myslitelů 20. století. Smutné tropy, které byly přeloženy do několika desítek jazyků, jsou všeobecně považovány nejen za průkopnickou práci mimořádného teoretického významu, nýbrž i za skvělé literární dílo: pro miliony čtenářů na celém světě se staly kultovní knížkou.

Antropolog, etnolog, lingvista a filozof Claude Lévi-Strauss (1908–2009) patří mezi vědce, kteří zásadním způsobem ovlivnili poválečné západní myšlení. Je označován za jednoho z otců strukturální antropologie, jež změnila pohled západní civilizace na život přírodních národů.

Smutné tropy, které poprvé vyšly v roce 1955, umně kombinují autobiografické a cestopisné vyprávění s filozofickými úvahami a analýzami života indiánských kmenů v Jižní Americe.
Autor zde popisuje svou cestu k etnologii, zabývá se otázkami antropologie jako disciplíny, seznamuje čtenáře se svými poznatky o kultuře Kaďuvejů, Bororů, Ňambikwárů a Tupíů-Kawahíbů a rozvíjí teoretické základy svého strukturalistického přístupu. Kniha je vybavena množstvím ilustrací včleněných přímo do textu a obsahuje rozsáhlou obrazovou přílohu s černobílými fotografiemi původních obyvatel Brazílie.

„Claude Lévi-Strauss byl možná posledním ,velkým teoretikem‘ dvacátého století.
Jeho knihy dodnes povinně čtou nejen antropologové, ale všichni studenti sociálních věd. Slavný profesor ale věděl, že kdo si neumí ulovit v lesních bažinách kapybaru, kdo nechodil na lov opic s foukačkou s jedovatými šipkami namočenými do kurare, ten nemůže ni-kdy pochopit astronomické kódy, význam východu či západu Plejád, jejich složitou, doslova zakódovanou symboliku…

Kouzlo antropologie objevil sám na sobě při několikaletém terénním výzkumu v brazilské Amazonii a Mato Grossu koncem třicátých let. Jeho zkušenosti zvlášť mezi kmeny Ňambikwárů či Tupíů-Kawahíbů jsme mnozí z nás obdivovali při čtení doslova kultovních Smutných tropů – knihy, již si oblíbilo laické publikum celého světa a která mne osobně uvrhla do víru amazonské džungle na celý život.“                             
(Mnislav Zelený)

„Smutné tropy jsou zprávou z cesty k jihoamerickým indiánům. Je to protokol o způsobu, jakým se autor distancoval od vlastní společnosti. Je to ale zároveň dokument o ztrátě iluzí, které si mladý badatel činil o předmětu svého studia. Právě zklamání z expedice do tropů, setkání s chudobou na hranici civilizace – to vše vytváří z Lévi-Sraussových analýz gesto, které mělo takzvaně primitivním společnostem vrátit jejich důstojnost.“                                                               
(Henning Richter)

Smutné tropy | Claude Lévi-Strauss  | vydal Rybka Publisher, 2011

Titulky nastavíte pomocí tlačítka CC na liště youtube


Claude Lévi-Strauss (28. listopadu 1908 – 30. října 2009)
se narodil v Bruselu rodičům židovského původu. Vystudoval na Sorbonně filozofii a práva. V roce 1935 nastoupil jako profesor na brazilskou univerzitu v Sao Paulu a bylo to právě v Brazílii, kde objevil kouzlo oboru zvaného antropologie. Na základě studia tamních kmenů, za kterými se vypravil do oblasti Mato Grosso a do okolí Amazonky, začal utvářet první myšlenky strukturální antropologie, jež později zásadním způsobem ovlivnily vývoj tohoto oboru v celosvětovém měřítku. Průběh a výsledky svého pobytu mezi brazilskými indiány poutavě popsal na stránkách slavného cestopisu Smutné tropy.

Po návratu do Francie sloužil jako dobrovolník v armádě, krátce po kapitulaci Francie se ale rozhodl kvůli svému původu uchýlit do Spojených států amerických, kde přednášel na New School for Social Research. V USA zůstal až do roku 1944. Po válce se stal kulturním poradcem velvyslanectví v New Yorku, roku 1949 se stal náměstkem ředitele antropologického muzea v Paříži, později profesorem religionistiky na École pratique des hautes études. V letech 1959 až 1982 přednášel sociální antropologii na College de France.
Lévi-Strauss byl členem francouzské, americké, britské, holandské a norské Akademie, nositelem ceny Erasmus a Viking Fund, doctor honoris causa univerzit v Bruselu, Oxfordu, Chicagu, Stirlingu, Yale a Columbii.
Byl autorem desítek článků a knih. K jeho nejvýznamnější dílům patří:
Cesta masek (česky 1996), Myšlení přírodních národů (česky 1996), Mythologica I. – IV. (česky 2006 až 2008), Rasa a dějiny (česky 1999), Smutné tropy (česky 1966), Strukturální antropologie (česky 2006), Strukturální antropologie II. (česky 2007) a Totemismus dnes (česky 2001).

OBRAŤE LIST A ČTĚTE DÁL... Lévi-Strauss Claude etnologie antropologie

Komentáře  

# XYZ 2012-12-06 21:21
Geniální člověk a spisovatel, myslitel. Jeho Strukturálni antropologie stojí za přečtení. Prakticky všechny děti a mnoho dospělých, třebaže většina z nich to nepřiznává, spontánně spojují zvuky – fonémy nebo témbry hudebních nástrojů – s barvami a tvary.
Takto spojované barvy nejsou pro každý foném vždy tytéž… Tak třeba subjekt, jehož mateřským jazykem je maďarština, vidí samohlásky takto: i, í – bílá, e – žlutá, é – poněkud tmavší, a – béžová, á – tmavě béžová, o – tmavě modrá, ó – černá, u, ú – rudá jako čerstvá krev. A Jakobson v souvislosti s tímto pozorováním poznamenává: „Vzrůstající chromatismus barev je paralelní s přechodem od nejvyšších samohlásek k nejnižším a kontrast mezi světlými a tmavými barvami je je paralelní s opozicí samohlásek předních a zadních, až na u-ové samohlásky, kterou jsou zřejmě vnímány abnormálně. … Nejde tedy o zvláštnosti vysvětlitelné osobní historií a vkusem každého. … Pokud existuje, jak naznačuje Martin Joos, mozková mapa tvarů ústní dutiny,… pak zřejmě musí být jaksi inverzní jak vzhledem k mapě frekvencí, tak vzhledem k mapě barev.
Citovat