A+ A A-

Digitální demence se šíří stejně, jako ve středověku mor

digitalni-demence-kniha

Digitální média nás zbavují nutnosti vykonávat duševní práci. To, co jsme dřív prováděli jednoduše pomocí rozumu, nyní obstarávají počítače, smartphony, organizéry a navigace. To s sebou nese nezměrné nebezpečí, říká neurovědec Manfred Spitzer.

Výsledky výzkumu, které zmiňuje, jsou alarmující.
Na digitálních médiích vzniká závislost. V dlouhodobém horizontu poškozují tělo a především mysl. Jakmile přestaneme vyvíjet duševní úsilí, ochabuje nám paměť.

Nervové spoje odumírají, ty nové nepřežijí, protože jich není třeba.
U dětí a mladistvých vinou digitálních médií dramaticky klesá schopnost učení a výsledkem jsou poruchy pozornosti a čtení, úzkost a otupělost, poruchy spánku a deprese, nadváha, sklony k násilí a úpadek společnosti. Spitzer ukazuje obavy, jež tento vývoj vzbuzuje, a vybízí k omezení konzumního způsobu života, především u dětí, abychom zabránili digitální demenci.

V Německu i anglosaském světě vzbudila kniha mimořádný ohlas jak mezi rodiči a pedagogy, tak i mezi odbornou veřejností, byť reakce byly často rozporuplné. Prodalo se jí přes 200 000 výtisku, několik měsíců se udržela na první příčce bestselleru týdeníku Spiegel a práva na vydání byla prodána zatím do devíti zemí.

Napsali o knize...

„Ohlupuje nás Google?“ — tak se jmenuje kritický esej na téma média od amerického publicisty a experta na internet Nicholase Carra. Pokud vás zajímají digitální média a jejich případná nebezpečnost, pak byste ovšem neměli zaměřit pozornost výhradně na Google — a jistě taky nejde jen o ohlupování. Moderní výzkumy mozku totiž naznačují, že při užívání digitálních médií máme veškeré důvody k šířeji pojatým obavám. Náš mozek totiž prochází procesem neustálých změn, z čehož nutně vyplývá, že není možné, aby nás uživatele každodenní kontakt s digitálními médii nijak neovlivnil.
    Digitální média — počítače, smartphony, herní konzoly a v neposlední řadě i televize — nám mění život. V USA dnes mladiství věnují digitálním médiím více času — alespoň sedm a půl hodiny denně — než spánku. To vyplývá z reprezentativní studie, provedené na vzorku více než dvou tisíc dětí a mladistvých ve věku od osmi do osmnácti let.
    Jak vyplynulo z rozsáhlého průzkumu, kterého se účastnilo 43 500 školáků, v Německu stráví žák deváté třídy s médii průměrně téměř 7,5 hodiny denně. A to nebylo započítáno užívání mobilů a MP3 přehrávačů.

    Mezinárodní šetření, které shromáždilo údaje od více než 300 000 patnáctiletých žáků, ukazuje, že náctiletí, kteří nejvíce využívají ve škole osobní počítač, mají také v průměru ty nejhorší školní výsledky. A protože tradiční školský systém zatím nedokáže změřit rozvoj nových dovedností v oblasti informatiky, je podle zmíněného šetření informacní „překlikávání“, k němuž digitální technologie vedou, nejvýznamnějším faktorem pro ztrátu schopnosti dlouhodobého soustředění. - Tagesspiegel

    „Přeneseme-li intelektuální práci na digitální média, pak už ji nevykonává náš mozek. Když používáte auto, atrofují vám svaly. Když používáte GPS, atrofuje vám mozek.“ - Manfred Spitzer, v rozhovoru pro deník Kurier.

    „Asi čtvrt milionu osob mezi čtrnácti a čtyřiadvaceti lety můžeme považovat za závislé na internetu, 1,4 milionu za problematické uživatele internetu.“ Tak to stojí ve výroční zprávě Mechthild Dyckmansové, pověřenkyně německé spolkové vlády pro problematiku závislostí, která byla publikovaná 22. května 2012. Zatímco spotřeba alkoholu, nikotinu, jakož i měkkých a tvrdých ilegálních drog je na ústupu, závislost na počítači a internetu dramaticky narůstá. Vláda je bezradná. Zatím ji napadlo pouze to, že zvýší tresty hostinským, kteří nechávají nezletilé hrát na výherních automatech.

    Publicista Nicholas Carr popisuje svou vlastní zkušenost s užíváním internetu takto: „Jako by mi síť ničila schopnost soustředění a nerušeného uvažování. Mé vědomí nyní čeká, až bude moci zaznamenávat informace přesně tak, jak jsou nabízeny na síti: v podobě rychlého proudu malých částic […]. Moji přátelé říkají totéž: čím více používají síť, tím namáhavěji se soustřeďují na psaní delších úseků textu.“
    K zodpovězení otázky, co s námi internet a nová digitální média dělají, existuje mnohem více odpovědí než pouhé záznamy vlastní zkušenosti a empirické studie o účincích médií. Může zde přispět také základní výzkum fungování mozku. Tak jako biochemie zaostřuje náš pohled na poruchy metabolismu, podobně nám dnes porozumění mechanismům učení, paměti, pozornosti a vývoje umožňuje jasnější výhled na nebezpečí digitálních médií.

OBRAŤE LIST A ČTĚTE DÁL... internet media Spitzer Manfred demence

Komentáře  

# Jan Wagner 2017-04-22
Cituji Janek:
Prof. Dr. Dr. Manfred Spitzer je křesťanský aktivista, který má k vědě hodně daleko. Prostě umělá bublina.

Polemiku se Spitzerem naleznete na http://pctuning.tyden.cz/multimedia/hry-a-zabava/30384-digitalni-demence-a-antidigitalni-dzihad-manfreda-spitzera
Citovat
# John 2016-10-18
Kdejaký negramota je schopný dovedně zacházet i phonem či i padem, běhat po městě a krajinou a hledat pokemony, ale znalost nejen vlastních dějin, sečtělost, schopnost věcného a analytického uvažování je obecně horší, než vědomosti truhláře či kováře devatenáctého století. Zaplavování informacemi z internetu, bez předchozí průpravy a schopnosti třídit informace, činí z většiny závislé idioty, kdy jejich chaotickému chlemtání "informací" všeho druhu, se přisuzuje projev inteligentního myšlení. Závislost je vždy ošidná a zbavuje nás nejen schopnosti rozlišovat, ale i pudu sebezáchovy
Citovat
# Klára 2015-12-18
Debilizace lidstva prý probíhá už pár let... Hlavně úspěšně debilizuje naše školství a děti, což je pro budoucnost lidstva pohroma.
Citovat
# Emilka 2015-12-10
První, kdo na problém digitální demence upozornil, však byli příslušníci nejvíc digitalizovaného národa na světě – Jižní Koreje, kde dvě třetiny dětí vlastní chytrý telefon. Korejci u svých dětí a teenagerů popsali poruchy paměti a soustředění společně s těkavostí a citovým „zploštěním“. Děti hůř četly psaný text a méně mu rozuměli. Korejci později přišli na to, že část těchto poruch souvisí s příliš intenzivním využívání elektronických médií. Spitzer říká, že tato média nejenom mění náš život, ale mohou nastartovat či urychlit proces postupného duševního úpadku neboli demence.
Citovat
# irena 2015-05-27
B. Thurston dokonce navrhuje, že každých několik let je vhodné na rok vypustit celý internet, aby se člověk ve svých přirozených funkcích trochu vzpamatoval. Podle mne vývoj směřuje k vytvoření digitálního proletariátu, tedy zhlouplých mladých lidí s nadváhou a partnerskými problémy, kterým nakonec nezbude nic jiného než léky, deprese a počítač. Tito lidé obtížně dosáhnou na kvalitní vzdělání, zaměstnání a lékařskou péči
Citovat
# Ewa 2015-01-12
Škola dnes nezaručuje, že vaše děti budou po ukončení základní školní docházky zvlášť vzdělaní. Pokud rodiče sami nevedou děti k systematickému samostudiu, riskují, že jejich potomek bude jen levná pracovní síla.
Citovat
# Ludvík 2015-01-07
Konzumismus je velmi účinným prostředkem kontroly a řízení myslí, absorbuje pracovní sílu a předkládá spotřebitelům stále nové a nové produkty, bez nichž „nelze žít“. Nicméně, „nebe“ neohraničené spotřeby má mnoho úrovní, na té nejnižší jsou lovci „zázračných“ nabídek v místním nákupním centru, ta té vyšší jsou zbohatlíci, soupeřící navzájem drahými auty, kubaturou bazénu a opulentním životním stylem. Obě tyto kategorie k sobě nerozlučně patří; ti bohatší poskytují těm chudším názorné příklady o skutečných životních „hodnotách“, které vhodně doplňují televizní seriály. Ti chudší a nejchudší opět představují pro ty bohatší názorné varování toho, co i je může postihnout, pokud se odchýlí od „hlavního proudu“ vývoje společnosti.
Citovat
# Kaja 2014-11-08
Výroční zpráva německé protidrogové komise federální vlády za rok 2012 označila zhruba čtvrt milionu mladých lidí ve věku 14-24 let závislými na internetu a dalších 1,4 milionu jako rizikovou skupinu. Počet závislých na elektronických hrách se během pěti let ztrojnásobil. Nejvíce ohrožení jsou nezaměstnaní muži s nižším vzděláním. Spitzer říká, že mnoho současných mladých lidí tráví dvakrát víc času na sociálních sítích než učením. Ale nejedná se jenom o muže, ale také o matky s malými dětmi. Mnoho z nich hodiny sleduje televizi a výsledkem je i návyk u dětí. Podle Spitzerova výzkumu v Německu 800 tisíc dětí v předškolním věku sleduje televizi do 22 hodin a o půlnoci (kdy běží ty ostřejší programy) jich je stále ještě 50 tisíc. Děti prostě napodobují zvyky svých rodičů.
Citovat
# Karel 2014-08-19
Velmi zajímavé postřehy, které v obecné rovině jsou skutečně pozrovatelné a zjevné. Nicméně neznamená to, že digitální svět je vyloženě špatný. Je jen chybně chápán. Podobně jako televize nemůže být špatná. Má svá nesporná pozitiva a lidé, kteřé používají mozek ví, kde jsou hranice rozumu a taky, že televizor má červený knoflík a není všemocný. Kniha je napsána právě proto, aby si lidé uvědomili pozitivní část digitální doby a negativa a uměli se podle toho chovat.
Citovat
# Janek 2014-07-23
Prof. Dr. Dr. Manfred Spitzer je křesťanský aktivista, který má k vědě hodně daleko. Prostě umělá bublina.
Citovat
# Josef 2015-05-12
Vyjmenujte alespoň jednu vědeckou práci, která zkoumá a dává návod na didakticky účinné využití digitechnologií ve školním vyučování.
Citovat
# Jan Konečný 2014-07-18
Vynikající kniha, měla by být povinnou pro všechny pedagogy.
Citovat