Vzdělaní hledají způsob. Nevzdělaní hledají důvod.

A+ A A-

Autismus - knihy. Naučte se rozumět autistickým dětem i dospělým

Autismus je genetická anomálie. Člověk takto postižený zpracovává informace ve svém mozku naprosto dlišně, což podmiňuje jeho atypické chování. To způsobuje jemu i okolí nemalé komplikace v běžném životě.

Co je autismus
Autismus je jednou z nejzávažnější poruch dětského mentálního vývoje. Jedná se o vrozenou poruchu některých mozkových funkcí. Porucha vzniká na neurobiologickém podkladě. Důsledkem poruchy je, že dítě dobře nerozumí tomu, co vidí, slyší a prožívá. Duševní vývoj dítěte je díky tomuto handicapu narušen hlavně v oblasti komunikace, sociální interakce a představivosti. Autismus doprovází specifické vzorce chování a rodina má většinou velký problém, jak ditě zvládnout.

Autismus se dá diagnostikovat zhruba ve věku 24–36 měsíců. V tomto období si u dětí s autismem můžeme všimnout, že napříkladf nereagují na jméno ani na pokyny, nedokážou si říci, co chtějí, působí dojmem, že neslyší, neukazují, nemávají na rozloučenou, nemají rády změny, málo se smějí, hrají si raději o samotě nebo se nadměrně fixují na určité hračky.
V tomto věku je dagnostika složitá a často se zaměňuje s podezřením na lehkou mozkovou dysfunkci nebo mentální retardaci. Ojediněle, zhruba u jednoho z padesáti takto postižených dětí, se může vyskytnout i mimořádný talent nebo velmi vysoká inteligence.

Autismus poprvé popsal americký psychiatr Leo Kanner v roce 1943 na jedenácti dětech, které se projevovaly velmi nestandardním chováním. Kanner se domníval, že autismus je podobný schizofrenii. Autismus ale nemá s psychotickými onemocněními co do činění.

Více http://www.autismus.cz

podivny_pripad_se_psemPodivný případ se psem | Mark Haddon | Argo
Výjimečný příběh o výjimečném světě chlapce s autismem. Christopher Boon je patnáctiletý hoch, který nerozumí lidským citům a nemá rád, když se ho kdokoli dotkne, ale je to matematický génius a obdivovatel Sherlocka Holmese. Autismus mu brání, aby vnímal život jako ostatní lidé, jejichž chování ovšem pečlivě sleduje a vtipně komentuje. Když jednoho dne najde za plotem zahrady vidlemi zapíchnutého psa, rozhodne se, že vypátrá pachatele, a mimovolně vyřeší zdánlivě neřešitelnou krizi manželství svých rodičů. Příběh chlapce s Aspergerovým syndromem je fascinující, zábavný i dojemný náhled do světa lidí trpících poruchou autistického spektra.

Příběh je napsán jednoduchými přesnými větami. Postrádá komplikovaná souvětí a vše je jednoduché, přesně jako v matematice. Tady je vysvětlení přímo od hlavního hrdiny, proč je tato kniha tak napsaná:
Siobhan říkala, že bych měl napsat něco, co bych si chtěl sám přečíst. Já čtu hlavně knihy o vědě a o matematice. Nemám rád normální romány. V normálních románech lidi říkají věci jako: „Jsem protkaná železem, stříbrem a žilkami usazenin. Nedokážu se sevřít v tvrdou pěst, již zatínají ti, kteří jsou nezávislí.“ Co to znamená? Nevím. Neví to ani táta. Ani Siobhan, ani pan Jeavons. Ptal jsem se jich.

Autor románu, Mark Haddon (1962), v románu, který je bezesporu jeho nejslavnějším, zúročil svoje dlouholeté zkušenosti s prací s mentálně a tělesně postiženými dětmi. V knize Podivný případ se psem dokázal mistrně vykreslit osobnost a způsob uvažování chlapce s autismem. Detektivní novela Marka Haddona se stala literární událostí, okamžitě obletěla svět a ve Velké Británii byla zvolena Knihou roku 2003 v rámci prestižní Whitbreadovy ceny.

Oční kontakt | Cammie McGovernová    

Spisovatelka čerpala z vlastní zkušenosti matky chlapce s autismem. Její hrdina je také chlapec s podobnopu genetickou anomálií, který byl svědkem vraždy malé holčičky. Když se roznese, že během školního vyučování někdo v lesíku za školou zabil malou Amelii Bestovou, učitelé, žáci i rodiče jsou vyděšení. A policie marně hledá odpovědi, přestože má očitého svědka zločinu. Je to však svědek hodně neobvyklý - devítiletý Adam, který byl v kritickou chvíli s Amelií v lese, totiž trpí dětským autismem, a přestože za normálních okolností je schopný komunikovat, od vraždy vůbec nepromluvil a stáhl se hluboko do sebe.

Život Adamovy matky Cary se od chlapcova narození točí pouze kolem péče o syna a snahy otevřít mu cesty do světa venku, ale to, co se stalo v lese za školou, ji staví před řadu otázek bez odpovědí. Jak to, že Adam, který vždycky křečovitě lpěl na dodržování pravidel, bez dovolení odešel ze hřiště? Nikdy předtím si ostatních dětí nevšímal, tak co pro něj znamenala Amelia Bestová? Co chlapec v lese přesně viděl - a kolik z toho pochopil? Cara musí využít všech svých zkušeností, aby správně interpretovala změny v Adamově chování a nejen mu usnadnila překonat prožité trauma, ale také pomohla policii dostat vraha za mříže. Až příliš reálně totiž vypadá možnost, že další zabijákovou obětí by mohl být právě Adam. S pomocí Morgana, třináctiletého chlapce, který se snaží vyřešit záhadu Ameliiny smrti z osobních důvodů, pátrá Cara po stopách a s překvapením shledává, že mnohé z nich vedou do její vlastní minulosti...

Cammie McGovernová je držitelkou několika prestižních cen za kratší prózu.

ocni kontakt    kam_jedeme_tati

Kam jedeme, tati | Jean-Louis Fournier
Jean-Louis Fournier napsal s nadhledem a cynickým humorem hořký příběh svých dvou  synů s těžkým tělesným i duševním postižením. Vzpomínky a příhody, často popisované jen na několika řádcích a vždy s brilantní pointou, téměř vždy zamrazí v zádech. Kniha byla oceněna v roce 2008 cenou Prix Femina, porotou složenou výhradně z žen, ale její příběh dojme každého, kdo má vlastní děti nebo zkušenosti s lidmi s handicapem.

Milý Mathieu, Milý Thomasi, když jste byli malí, býval jsem o Vánocích někdy v pokušení darovat vám nějakou knížku, třeba Tintina. Mohli bychom si o ní potom společně povídat. Tintina znám dobře, všechny jeho příběhy jsem několikrát četl. Ale nikdy jsem to neudělal, bylo to zbytečné, neuměli jste číst. Nikdy se to ani nenaučíte. Vašimi vánočními dárky zůstanou už navždycky jen kostičky nebo autíčka… Teď, když Mathieu odešel hledat svůj balon někam, kde mu ho už nemůžeme pomoct najít, teď, když Thomas, který na Zemi zůstal, má hlavu čím dál tím víc v oblacích, vám chci přece jen jednu knihu věnovat. Knihu, kterou jsem napsal pro vás. Aby se na vás nezapomnělo, abyste nebyli jen fotkou na průkazu ZTP.

Poruchy autistického spektra | KateřinaThorová
Publikace zkušené psycholožky přináší komplexní pohled na jedno z nejtěžších dětských vývojových onemocnění - poruchy autistického spektra, mezi něž se řadí především dětský autismus, atypický autismus, Aspergerův syndrom, Rettův symdrom a dezintegrační porucha.
"Když se Martin narodil, byla jsem ta nejpyšnější a nejšťastnější matka na světě. Byl krásné a zdravé dítě. Začal mluvit jednotlivá slova, prohlížel si knížky, smál se. Ve dvou a půl letech nastal zlom - slova vystřídaly zvuky, smích křik  a pláč, knížky, které si dříve prohlížel, ležely na zemi roztrhané. Byli jsme zoufalí."

Preißmann | Život s Aspergerovým syndromem
Kniha se věnuje úvahám na téma psychoterapie osob s Aspergerovým syndromem (AS). Autorka, lékařka, u níž byl ve věku 27 let Aspergerův syndrom diagnostikován, čtivým a zajímavým způsobem popisuje průběh své psychoterapie. Postupně objasňuje problematiku navazování terapeutického vztahu s osobami s AS, rozkrývá speciální potřeby a přání, která klient s AS v terapeutickém vztahu pociťuje, a charakterizuje témata, která hrají podstatnou roli v terapii.
Popis mnohých aspektů práce psychoterapeuta je prokládán osobní výpovědí autorky.

Nevydaná kniha:

Další knížku o autismu v roce 2000, takového "Rainmana" pro děti, napsala Celia Rees s názvem Truth of Dare. Měla to tenkrát vydat Olympia v překladu Petra Hejného. Kvůli omezení programu dětských knih a také kvůli obavě z tématu to bohužel tenkrát nevydala.

Zajímavé články a weby:
Český portál o autismu
Lékařská společnost ve Wisconsinu - profily nejznámějších Savantů
Rozhovor s PHDr. Kateřinou Thorovou autorkou knihy Výjimečné děti
SYNDROM SAVANT - GENIALITA ČISTÝCH DUŠÍ

Seznam pro vážnější zájemce. Knihy jsou k sehnání ve většině knihoven, ale i v knihkupectvích.

Attwood, T.: Aspergerův syndrom, Portál 2005
Beyer, J., Gammeltoft, L.: Autismus a hra, Portál 2006
de Clercq, H.: Mami, je to člověk, nebo zvíře?, Portál 2007
Čadilová, Jůn, Thorová a kol.: Agrese u lidí s mentální retardací a s autismem, Portál 2007
Haddon, M.: Podivný případ se psem, Argo 2004
Howlin, P.: Autismus u dospívajících a dospělých, Portál 2005
Hrdlička, M. – Komárek, V. (Ed.): Dětský autismus, Portál 2004
Gillberg, Ch.-Peeters,T.: Autismus – zdravotní a výchovné aspekty, Portál 1998
Kolektiv autorů, Rettův syndrom, Základní škola Zahrádka, U Zásobní zahrady 8, Praha 3, 2006
Lawson, Wendy, Život za sklem, Portál 2008
Peeters,T.: Autismus, od teorie k výchovně-vzdělávací intervenci, Scientia 1998
Richman, S.: Výchova dětí s autismem (Aplikovaná behaviorální analýza), Portál 2006
Sacks, O.: Antropoložka na Marsu, Praha, Mladá Fronta 1997
Schiller, E.: Příběhy dětí s autismem, Praha: Portál 1999
Schopler, Mesibov: Autistické chování, Portál 1997
Schopler, Reichler, Lansingová: Strategie a metody výuky dětí s autismem a dalšími vývojovými poruchami, Portál 1998
Thorová, Kateřina: Poruchy autistického spektra, Portál 2006
Thorová, Kateřina: Poruchy autistického spektra – včasná diagnóza branou k účinné pomoci, APLA Praha 2007
Thorová, Kateřina: Školní pas pro děti s PAS, APLA Praha 2008
Thorová, Kateřina: Výjimečné děti, APLA Praha 2008
Vermeulen, P.: Autistické myšlení, Grada 2006
Williams, D.: Nikdo nikde, Svoboda 1995
Williams, D.: Somebody Somewhere (pokračování knihy Nikdo nikde), Jessica Kingsley Publishers, 1994

OBRAŤE LIST A ČTĚTE DÁL... autismus haddon Mark Furnier Jean-Luis

Komentáře  

# mÝTY O AUTISMU 2011-10-29
MÝTUS 1: DĚTI S AUTISMEM SE NEMAZLÍ A NEJSOU KONTAKTNÍ

Většina dětí s autismem má fyzický kontakt ráda a svým
rodičům vyjadřuje pozitivní city (přijdou na klín, obejmou, dají
pusinku, vyjádří bližší vztah, projeví radost ze shledání, pociťují
separační úzkost, mohou být na jednoho z rodičů naopak nadměrně
fixováni).

MÝTUS 2: LIDÉ S AUTISMEM NEMAJÍ ZÁJEM O PŘÁTELSTVÍ

Lidé s autismem o přátelství často stojí, ale nevědí, jak
přátelství navázat a jak ho udržet. Často se o kontakt snaží velmi
neobratným způsobem. Jejich odlišné zájmy a jiný způsob komunikace
je staví mimo kolektiv vrstevníků. Při snaze získat si pozornost
a přátele se chovají sociálně nevhodně nebo jejich sociální
naivity pod příslibem přátelství zneužívají jejich vrstevníci.

MÝTUS 3: LIDÉ S AUTISMEM NENAVAZUJÍ OČNÍ KONTAKT

Řada lidí s autismem oční kontakt navazuje, podstatné
pro diagnostiku jsou funkce a kvalita očního kontaktu. Mnozí dospívající
či dospělí s autismem uvádí, že se oční kontakt naučili
používat, ale není pro ně přirozený. Rozdíl od běžného očního
kontaktu tak může být nepatrný či již nepostřehnutelný.
Citovat
# Jana 2011-10-28
Mít dítě s autismem je pro rodiče velké odříkání. Málokdo si dokaže představit, jaké problémy nastávají právě s komunikací z jinými lidmi, kteří neví o čem nemoc je. Informovanost je opravdu minimální.
Citovat
# Marie Sklenářová 2011-07-22
Díky za článek. Jsme vděční za každou takovou informaci. Marie Sklenářová
Citovat