A+ A A-

Podivuhodný den v jednom mrakodrapu v New Yorku. Bláznivá přehlídka potrefených postav

podivuhodny den potterV anotaci od nakladatelství na přebalu je knížka srovnávána s Alenkou v říši divů od Lewise Carrolla, jenomže Alenka je dílo, které si pohrává s logikou nebo jinak řečeno, obrací logiku naruby – stačí si jen vzpomenout na jeho úvodní scénu, kdy Alenka padá králičí dírou a během pádu si prohlíží předměty z poliček kolem sebe.
Všichni víme, jak rychlé je padání, ale proti všem zákonům fyziky (a logiky) si Carrollova Alenka ještě stačí u toho brát do rukou různé věci a pokládat je zpátky. Takových případů je u Carrolla nepočítaně, ale u Ellen Potterové je budete jen těžko hledat.

Potterové hrdinka Olivie otvírá během jediného dne postupně dveře různých bytů jedné výškové budovy v New Yorku a potkává za nimi nájemníky, kteří jsou jeden divnější než druhý a jejichž příběhy se co do praštěnosti doslova předhánějí, až se nakonec bizarním způsobem dokonce spojí dohromady.
Bývalý pirát-hromotluk, který se scvrkl v drobného mužíčka, postarší siréna proměňující lidi v ještěrky, paranoidní princezna v exilu, duch, který odmítá pochopit, že je mrtvý a deset sourozenců, jejichž hry připomínají kratochvíle dětí z Addamsovy rodiny – autorka obydlila Manhattanský věžák snad vším, co jí jenom mohlo přijít na mysl, ale nějaká spojitost s logikou, byť by to byla logika naruby, v této psychedelické féerii podivností není, je v ní jenom snaha o originálnost.

A netýká se to jen potrhlých postav a zvláštních příběhů. Ellen Potterová se ještě postarala, aby její dílko nestrádalo ani co do „problémovosti“ a aby mu nechyběly ani závažné a choulostivé prvky: její Olivie je osamělým outsiderem, který kvůli častým stěhováním pořád mění školu a nikde nezapadá, Oliviina matka opustila rodinu a bratr jí nedávno zemřel na rakovinu. Olivie s sebou všude tahá knihu o spiritistických seancích, protože doufá, že se jí jednou podaří navázat spojení se svým milovaným ztraceným bratrem.
 
Nabízejí se paralely s knížkou Pátračka Gilda od Jennifer Allisonové – zájem děvčete o spiritismus, vyrovnávání se se ztrátou blízkého člověka, odlehčený a zábavný styl vyprávění… a stejně jako Pátračka Gilda se prý i knížka o Olivii dočkala dvou pokračování.
Jenomže u Jeniifer Allisonové je nosným prvkem vtipnosti a zajímavosti samotná postava třináctileté Gildy, to, jak je ztřeštěná a trhlá a jak jsou nestandardní její chování a reakce, proto jakýkoliv další příběh točící se kolem Gildy se může stát zajímavým už tím, že se bude lámat skrz její vnímání a interpretaci.

V Potterové povídání o Olivii zajímavost spočívá hlavně v tom, co čtenář nachází společně s hrdinkou za dveřmi jednotlivých bytů. A jelikož autorka hned v první knížce nacpala do bytů všechno možné i nemožné, pro pokračování pomalu nezbývá jaká překvapení nachystat za další dveře. A jak dlouho taková přehlídka obskurností může čtenáře bavit? (Pokud byste v tom mermomocí chtěli hledat nějaký zakódovaný symbolický význam, mohli byste si třeba namluvit, že výjevy za jednotlivými dveřmi mají být znázorněním toho, jak se v hlavě utrápeného děvčete bijí realita s fantazií, že jde o „útěky“ z bezútěšné skutečnosti do světa představ atd. atp., ale na tak hlubokomyslný projekt dílko Ellen Potterové rozhodně nevypadá.)
Navíc, pokud v Pátračce Gildě Jennifer Allisonová obratně balancuje mezi paranormálnem a racionálnem a nechává parapsychologické vlohy pouze jako zbožné přání hrdinky, Olivie Ellen Potterové doopravdy komunikuje s duchy, i když o tom ze začátku neví.

Poslední kapitola z příběhu vás dojme přesně v duchu amerických melodramat: Olivie v sobě objeví nadání, o jakém se jí dosud ani nesnilo a podaří se jí navázat kontakt s bratrem. „Z očí jí vytryskly slzy – slzy radosti.“ A čtenáři nezbývá než též zamáčknout slzu v oku.

Outsiderství, osamělost, psychické trauma z tragické ztráty, bláznivá přehlídka potrefených postav, nadpřirozené schopnosti a duchařina a pro dovršení díla ještě jímavé finále – celý tento výtvor se mi zdál docela podobný tomu popisovanému newyorkskému věžáku – džungle všeho možného sneseného dohromady, které se na vás vyvaluje z různých dveří a ze kterého si můžete poskládat, co chcete.

Tato knížka se ke mně dostala na doporučení mé devítileté dcery Bětky a stala se dalším z řady titulů, které se zamlouvaly dítěti, ale neoslovily mě.

Ellen Potter / PODIVUHODNÝ DEN / Praha : BB art, 2007 / Ilustroval Peter H. Reynolds / Přeložila Tamara Vosecká

 

OBRAŤE LIST A ČTĚTE DÁL... Potter Ellen

Přidejte informaci k článku

Bezpečnostní kód
Obnovit