A+ A A-

Sofiin svět Josteina Gaardera je desítky let světový bestseller

soffin svet gaarderNorský učitel J. Gaarder a světoznámý spisovatel kombinací zdánlivě neatraktivních témat, jako jsou dějiny filosofie a příběh dospívání patnáctileté dívky, vytvořil knížku, která slavila mezi čtenáři neuvěřitelný úspěch.
Vzápětí po svém norském vydání vyšla v desítkách zemí a v roce 1995 byla nejprodávanější knihou na světě.

Sofiin svět je vynikajícím způsobem napsaný příběh i přemítání o záhadě vesmíru a o Bohu, ušlechtilá zábava i návod k tomu, jak se orientovat v životě. Po knize zcela jednoznačně sáhnou středoškoláci, ale i jejich rodiče a učitelé a vůbec všichni, kteří se chtějí něco dozvědět o duchovních pramenech naší civilizace, nebo prostě rádi čtou.
Chytře a moudře komponovaný román: 3000 let zachycených na pár set stranách – jednoduše, ale nikoliv triviálně. Sofiin svět je opravdu pozoruhodná, mimořádná kniha.

Graficky – jak to má Gaarder ve zvyku – jsou vyznačeny 2 roviny (výrazně odlišný typ písma), text je doplněn rejstříkem.

O čem je nejprodávanější kniha roku 1995?
Čtrnáctiletá Sofie najde ve schránce lístek, kde je napsané "Kdo jsi?". Začne o tom přemýšlet a uvědomí si, že vlastně ani nezná odpověď. Začnou chodit dopisy od neznámého filozofa Alberta Knoxe, který jí prostřednictvím těch dopisů poskytuje kurs filosofie.  Zvídavá Sofie se postupně dozvídá o historii filosofie od předsókratovských myslitelů, přes antiku, středověk, osvícenství, romantismus, Marxe, Freuda i Darwina až po současnost.

Sofie je strašně zvědavá a chce svého učitele odhalit. V noci pozoruje schránku a opravdu spatří, jak do ní někdo dává dopis. Ve tmě ale neuvidí jeho obličej. Albert Knox zjistí, že ho Sofie sleduje, a proto posílá s dopisy svého psa Herma. Sofie mu po Hermovi pošle dopis, ve kterém píše, že by se s ním chtěla seznámit, ale Albert se zatím skrývá. ...

Sofiin svět / Gaarder, Jostein / překlad: Vrbová Jarka / Vydal Albatros / 5. vydání, 2. v Albatrosu, 1. vydání Timotej, 1995

gaarder sign

Ukázky z knihy...

Odkud se vzal svět?
Kdepak, to Sofie nevěděla.Věděla však, že Země je jen nepatrnou součástí obrovského vesmíru. Ale odkud se vzal vesmír?
Samozřejmě se nabízí vysvětlení, že vesmír existoval vždycky. Pak bychom nemuseli hledat odpověď na to, odkud se vzal. Ale může něco existovat pořád? Něco jí říkalo, že ne. Takže všechno, co je, muselo někdy vzniknout? Vesmír tedy musel také někdy vzniknout z něčeho jiného.
Ale jestli vesmír v jednu chvíli vznikl z něčeho jiného, muselo to něco jiného vzniknout zase z něčeho dalšího. Sofii bylo jasné, že takhle se celý problémjenom odkládá. Když se to tak vezme, muselo by jednoho dne něco vzniknout z ničeho. Ale šlo by to vůbec? Nebylo by to stejně nepravděpodobné jako to, že svět existuje odjakživa?
Ve škole mluvili o tom, že svět stvořil Bůh, a Sofie se teď pokoušela ukonejšit se tím, že je to vlastně nejlepší řešení problému. Ale pak začala přemýšlel znovu. Mohla by docela dobře přistoupit na to, že vesmír stvořil Bůh, ale co s Bohem samotným? Stvořil on sám sebe z ničeho? Zase jí něco říkalo, že to tak není. I když Bůh jistě dokázal stvořit to či ono, mohl těžko stvořit sebe sama ještě předtím, než měl nějakého „sebe sama" jímž by se mohl stvořit! V tom případě zbývala jediná možnost: Bůh existoval vždycky. Ale tuhle možnost přece už zavrhla! Všechno, co je, muselo někdy z něčeho vzniknout.

xxx
Stará římská říše však byla postupně rozdělena do tří různých kulturních oblastí. V západní Evropě to byla latínská křesťanská kultura s Římem jako hlavním městem. Ve východní Evropě řecká křesťanská kultura s hlavním městem Konstantinopolí, které později dostalo řecké jméno Byzantion. Mluvíme proto o byzantském středověku na rozdíl od středověku římsko-katolického.
Ale ke starému Římu patřila i severní Afrika a Střední východ. V této oblasti se ve středověku vyvinula arabská muslimská kultura. Po smrti Mohameda v roce 632 se rozrostl na Středním východě islám a po řadě vojenských výpadů se součástí muslimské kultury stalo i Španělsko. Islám měl posvátná místa - Mekku, Médinu, Jeruzalém a Bagdád. Z kulturně-historického hlediska je důležité si uvědomit, že Arabové vojensky převzali vládu i nad starým helénistickým městem Alexandrií. Tak navázali na množství poznatků řecké vědy a po celý středověk hráli vůdčí rolí v matematice, chemii, astronomii a medicíně. Však i dnes používáme ,arabské číslice'. V mnoha ohledech tedy byla arabská kultura na vyšší úrovni než kultura křesťanská."

xxx
Shakespeare žil také v době baroka a své největší hry napsal kolem roku 1600. Stál vlastně jednou nohou v renesanci a druhou v baroku. Ale už i u něj se to hemží výroky tom, že život je jako divadlo. Chceš slyšet příklady?

Ve hře Jak se vám líbí říká:
,Celý svět je jeviště
a všichni lidé jenom herci.
Mají své příchody a odchody,
za život každý hraje mnoho rolí..

A v Mackbethovi zase:
Těkavý stín je život, špatný herec,
jenž v chvíli svou div prkna nezboří,
a pak už kde nic, tu nic.

To je hodně pesimistické. Shakespeare byl posedlý myšlenkou, že život je krátký. Možná jsi slyšela jeho nejčastěji citovanou větu. Být, či nebýt - to je otázka.
Ano, to řekl Hamlet. Jeden den chodíme po zemi a druhý den jsme pryč.

xxx
Jedním z hesel baroka bylo latinské rčení "carpe diem" což znamená "užívej dne". Jiný často citovaný latinský výraz té doby je ale "memento mori" tedy "pamatuj na smrt". Vezměme například malířství. Obrazy znázorňovaly pyšnou životní rozmařilost a někam dolů do rohu malíř přimaloval kostru. V mnoha ohledech bylo baroko charakteristické ješitností a marnivostí. Ale spoustu lidí zajímal i rub mince a přemýšleli o přítomnosti všech věcí. Jinými slovy všechno krásné kolem nás jednoho dne zemře a zanikne."
„Vždyť je to pravda. Zároveň se ale musí nechat" že pomyšlení" že nic netrvá věčně" je skličující."
"Teď myslíš stejným způsobem jako mnoho lidí v 17. století. I politicky bylo baroko obdobím velkých protikladů. Především byla Evropa rozervaná válkami. Třicetiletá válka jako nejhorší z nich zuřila na většině území našeho světadílu od roku 1618 do roku 1648. Ve skutečnosti se jednalo o celou sérii válek" které se projevily zvláště silně v Německu. Jedním z následků téhle války bylo" že dominantní velmocí Evropy se postupně stala Francie."
"Kvůli čemu válčili?"
„Zhruba by se dalo říct" že šlo o boj mezi protestanty a katolíky. Ale šlo hlavně o politickou moc."

 

OBRAŤE LIST A ČTĚTE DÁL... Gaarder Jostein Vrbová Jarka

Komentáře  

# Eva Lotecká 2012-11-27
Nejrásnější a nejvíc kreativní kniha, kterou jsme s dětmi četly. Vůbec nedokáži pochopit, proč se kniha nevydává dál a dál. Je úžasná.
Citovat
# Karla 2012-09-05
Nejnovější scénickou podobu dostal Sofiin svět v ostravském Divadle loutek.
Citovat
# Pipi a Sokrates 2011-12-20
Děti se neustále ptají proč a zajímá je,co lidé myslí tím,co říkají.Dospělý filosof musí v sobě udržet při životě dítě a dívat se na svět dětskýma očima,odvážit se být zvědavý a neustále klást stejně těžké otázky jako šestileté dítě,které držíme za ruku:Kdo jsem? Co je opravdu? Zanikne někdy vesmír? Proč se musí umřít? Kdo vsechno řídí svět?Ale proč někteří můžou rozhodovat a jiní ne? Kdo je zlý a kdo je dobrý?Kdo si vymyslel pořádek?Zvědavost je hnací síla...Člověk zůstane přízemní,jestliže se naučí jen to,jak se má chovat na povrchu.Jeho rozum je pak bez fantazie,bez vnitřní účasti a citu.
Citovat
# Karolina 2011-12-09
Je to dobrá kniha - pokud by se brala jako kombinace jednoduché příručky a zajímavé beletrie, jen mě zaráží, za dobu, co je na trhu jedna věc: filozofické směry v ní jsou velmi velmi zjednodušeny tak na úroveň žáka deváté třídy. Ale maturant? Mám dojem, že kdysi měl maturant znát mnohem více a do hloubky. Jestli tahle jednoduchá kniha stačí maturantům a k příjímacím pohovorům na vysoké školy, tak to to s lidstvem opravdu vypadá zle.
Druhá věc, která je kontraproduktivní: mnoho dospělých, kteří knihu četli, si připadá, že teď již naprosto ovládají filozofii a jsou chytří "jako rádio". A ty jejich "zasvěcené" řeči. Tak proto ji možná ani učitelé na vyhlášených gymnáziích nedoporučují.
Citovat
# Jarmila 2011-01-12
Kniha není určitě pro maturanty, ale pro děti do patnácti let. navíc v knize jsou jen některé mezníky ve vývoji myšlení lidstva a kniha je spíš návodem jak se stavět k vyučování filosofie a jak naladit přemýšlející děti k myšlení vůbec. V tom je kniha naprosto jedinečná a pravděpodobně jedna z nejlepších knih pro mládež na světě.
Citovat
# Jana P. 2011-09-25
Dobrý den, tuto knihu jsem poznala přesně ve svých patnácti, když nám ji právě učitelka společenských věd doporučila k přečtení. Maturovala jsem ze společenských věd, tak jsem na ni byla zvědavá a naprosto mě ta kniha uchvátila. Stěžejní ale je, že učitelé už o této knize vědí jako o alternativě k učebnici filosofie, alespoň někteří :-)
Citovat
# LARRY 2011-02-03
Sofiin svět
Norsko / Švédsko, 1999, 113 min
Režie: Erik Gustavson
Hrají: Silje Storstein, Bjørn Floberg, Jesper Christensen, Pjotr Sapegin, Hans Alfredson, Kjersti Holmen, Lars Arentz-Hansen
Citovat
# JAn 2012-02-15
Je to dost komplikovaný příběha radím raději číst knihu, protože co je v knize podáno úchvatným myšlenkovým způsobem, je ve filmu dost pokulhávající. Dějiny filosofie se holt dají těžko zfilmovat. Ale dávám klobouk dolů. Natočit film podla takové předlohy je mimořídně těžká věc.
Citovat
# Josef 2010-05-09
Souhlasím, ideální typ učebnice pro děti i učitelé. Jen nechápu proč to nikdo jetě nepochopil a nedělá to.
Citovat
# Dana 2010-08-06
Myslím, že občanská výchova a příběhy filozofů se dají zapracovat do příběhu naprosto lehce. Vlastně nakonec tato kniha není jediná svého druhu. Ale jak se asi zapracuje např. počítání zlomků :-) To by mě zajímalo.
Citovat
# Pavel N. 2010-05-04
Když studenti na střední škole nejsou schopni natlouci si do hlavy různé světové filozofie, doporučuji jim tuto knihu. Příběh jim připadá směšně dětský, ale díky zjednodušeným popisům filozofií, scén ze života filozofů, si jsou schopni i ti nejslabší studenti něco zapamatovat. Řadil bych tuto knihu spíše mezi populární učebnice. Pokud vím, s tím účelem ji autor i psal.
Nebylo by na škodu, kdyby více autorů psalo takové zjednodušené a zbeletrizované učebnice i pro jiné vyučovací předměty.
Citovat
# JosefK 2010-11-02
Pokud něco může vzbudit zájem o hlubší poznání, pak jistě knihy tohoto typu. Mimo jiné, samozřejmě ;-)
Citovat
# Jana 2010-05-04
Naprosto souhlasím. Ta kniha je ukázkou jak psát učebnice populární formou tak, aby přinesla základní užitek jak slabším žákům, tak těm více schopnějším.
Citovat
# Petra Braunová 2010-05-04
Sofiin svět jsem si půjčila před dvěma lety v knihovně a četla jsem ji s takovou vervou, že jsem knihu nechtěně poničila...:D Je to skvěle napsané, pro současnou generaci patnáctiletých(tak jak je z vlastní zkušenosti znám) je to určitě náročné čtení, ale všem doporučuju! Gaarder je mimořádně chytrý a talentovaný vypravěč, dost mě mrzí, že to není Čech! :D
Citovat