Vzdělaní hledají způsob. Nevzdělaní hledají důvod.

A+ A A-

Nuly a kříže. Černobílý svět rasismu, otroctví a teroru

Po dvou letech dopsala Malorie Blackman (1962) třetí díl trilogie Nuly a Kříže. (Noughts and Crosses) Za několik dní, kdy se kniha Šachmat (Checkmate) objevila na britském trhu, vybuchlo v červenci 2005 v Londýně několik bomb. Tato tragédie však měla za následek, že knížka se paradoxně dostala do čela nejprodávanějších knih pro děti a mládež ve Velké Británii. Kniha pro mládež je totiž příběh dívky, která chce spáchat sebevražedný útok, aby zbavila svět nesmyslných rasových, ale i třídních předsudků.

blackman-nuly-krize

Hlavní dějovou linkou trilogie je vztah dvou mladých lidí, zasazený do vymyšleného prostředí, plného rasismu a nenávisti.
Blackman je černošská autorka a možná proto její pojetí rasismu je obrácené. Děj se odehrává ve světě, který ovládá skupina lidí s tmavou pletí, kteří si říkají Kříže. Podřízenou rasou jim jsou "bílí" nazývaní Nuly, bývalí otroci, kteří usilují o rovnoprávnost. To se jim začíná dařit, když situaci vyostří teroristické akce skupiny Nul, která připraví bombový útok v nákupním centru.

A mezi touto dějovou osou se rozvíjí milostný příběh Sephy a Calluma. Sephy je dcerou mocného politika Křížů a Calluma patří k Nulám. Tak trochu jako Romeo a Julie. Osud Sephy, které se narodí dcera Rose, autorka rozvíjí v dalším díle Ostří nože (Knife Edge).

V Šachmatu, další knize, již autorka soustředí pozornost na Rose, která o otci neví téměř nic a tak pátrá a pátrá až ji její snaha přivede k rozhodnutí zavraždit nenáviděného politika v den svých šestnáctých narozenin – a přitom zemřít.

I když se zdá, že kniha je jen plná násilí, dokonale ilustruje směřování současného světa, jeho tisíciletý chaos a tím i časté zklamání nad ideály, které mají mladí lidé.
Takže se zdá, jakoby příběh překročil čas. Přesto celá trilogie nevyznívá až tak tragicky. Jasně totiž poukazuje na zdroj hloupého rasismu, který je založený na barvě pleti. A je jedno, která barva převažuje. Hloupost a stupidita v lidských mozcích nezáleží na barvě pleti, ale na obyčejné výchově k tolerantnímu vztahu člověka k člověku a ke všemu živému. Takové výchově, která se nikde neučí, jen občas o ní někdo napíše (dnes i zfilmuje). To je víc než důvod, aby si knihu přečetli nejen mladí a také ti mnohem starší.

A kniha je opravdu čtivá a napínavá. Žádná nuda tady nehrozí. Navíc svým posláním rozhodně otevře mnoha mladým lidem oči.

OBRAŤE LIST A ČTĚTE DÁL... Blackman Malorie rasimsus násilí ve společnosti

Komentáře  

# Volhejnová Angelika 2017-01-05
Citovat