Vzdělaní hledají způsob. Nevzdělaní hledají důvod.

A+ A A-

Beletrie pro mládež – poslední vybrané knihy

Knihy pro mládež

Podkategorie

  • Fantasy od 10 let

    Nenávidím se za to, že jsem tak rozvážný, když vlastně doopravdy nejsem přesvědčen, že jsem rozvážný, a ani nechci být rozvážný. Slídit tu kolem a spřádat plány s pocitem velikášství. Nenávidím se za to, že si namlouvám, že jednám správně, když si tím ve skutečnosti nejsem jist. Kdo vlastně jsme, když se to tak vezme? Většina? Je tohle odpověď, kterou hledám? Většina je vždycky posvátná, že? Vždycky, vždycky, ani na jediný malinký bezvýznamný momentíček se nikdy nemýlí, že? Ještě nikdy za celých těch deset miliónů let se nezmýlila? Co je tahle většina a kdo ji tvoří? A co si vlastně myslí a čím to, že jsou takoví, a změní se vůbec někdy, a jak se k čertu stalo to, že i mě pohltila tahle prohnilá většina? Necítím se ve své kůži. Je to klaustrofobie, strach z davů nebo zdravý rozum? Může mít jednotlivec pravdu, když proti němu se svou pravdou stojí celý svět?
    Ray Bradbury (1920 – 2012), Marťanská kronika
    Zdroj: http://www.citarny.cz/

  • Komiks od 10 let
  • Naučné od 10 let

    Ano, kniha musí něco dát. Kniha může něco dát i tak, že nám něco vezme. Bere-li nám naše předsudky, dává nám kniha něco, totiž víc jasnosti, víc vědění, než jsme měli dřív. Jsou knihy, které nejen něco berou, nýbrž seberou nás tak zel, že nás poničí až k tomu stupni, kdy si člověk myslí, že už nemůže dále žít nebo aspoň dál žít jak dosud...
    Johannes Robert Becher

  • Beletrie od 10 let

    Člověk staví domy, protože žije, ale píše knihy, protože ví, že je smrtelný. Bydlí v tlupách, protože je tvor stádní, ale čte, protože ví, že je sám. Četba je pro něj společníkem, který nezabírá místo žádnému jinému, ale jehož by ani žádný jiný společník nedokázal nahradit. Neposkytuje mu žádné definitivní vysvětlení jeho údělu, ale splétá hustou síť jeho spolčení se životem. Nepatrná a skrytá spřažení, která vypovídají o paradoxním štěstí žít, přestože ukazují tragickou absurditu života. Takže naše důvody, proč čteme, jsou stejně podivné jako naše důvody, proč žijeme. A nikdo není oprávněn požadovat od nás, abychom se mu z tohoto soukromí zpovídali.
    Daniel Pennac v knize Jako román