Vzdělaní hledají způsob. Nevzdělaní hledají důvod.

A+ A A-

Jméno korábu pokřtila i Lucka Vondráčková

rencin_vondrackova400.jpgSe jménem Pavla Renčína se český čtenář nesetkává poprvé - v roce 2004 zaznamenaly velký úspěch jeho Nepohádky. A stejně jako Nepohádky i příběh "Jméno korábu" se odehrává takříkaje za zády všedního světa. Navíc kniha se jen hemží dobrodružnými příběhy a naprosto nečekaně i kultivovanou češtinou, kterou u podobných knih nacházíme jen sporadicky.

Bezejmenný kapitán se vydává na moře hledat jméno svěřené lodi. Na této vodní pouti za podivuhodných okolností přibývají na lodi neobvyklí cestující neobvyklých jmen i osudů a stávají se členy lodní posádky. Jejich společná pouť nepostrádá napětí, a jelikož se na palubě objeví půvabná dívka, nepostrádá ani lásku.

V jakémsi odysseovském putování, velmi křehkém a poetickém a bohatém na dobrodužné situace, autor dovádí čtenáře do cíle své cesty a činí tak jazykem nadmíru kultivovaným  a  poetickým.

Původně myslel Pavel Renčín na mořskou vodu. Příběh je totiž o kapitánovi lodi, který se vydává na dalekou plavbu, aby uskutečnil svůj sen. Renčínovým plánem na listopad je vytvoření vlastní internetové stránky, kde chce online publikovat vznikající román.

Vynikající kniha pro všechny, kdo mají rádi neotřelé dobrodružství a krásnou češtinu.

Zpěvačku Lucii Vondráčkovou přilákala na křest knihy Koráb osobnost autora fantasy literatury, který má chuť a sílu jít za svým snem. Renčín svou druhou prózu představil v uniformě kapitána lodi, aby bylo v úterý při křtu v pražském Domě knihy Luxor cosi z kouzla moře.

Foto autor| Foto PRÁVO – Milan Malíček


korab130.jpgPavel Renčín
Jméno korábu
Ilustruje Jarmila Marešová
Vydal Knižní Klub 2007

ukázka z knihy

Moře je tajemný živel. Cizí a vzdálené čemukoli lidskému. Velké tak, že jej v celku nikdo nedokáže pojmout ani obsáhnout. Mocné tak, že dokáže smést z povrchu celá města. Zároveň je ale stejné jako lidská duše: nepředvídatelné a věčně neklidné, plné hloubek i překvapivých mělčin. Liší se vlastně jen tím, že je slané, i když nepláče, a že v něm plavou ryby. A to dokonce i takové, které mají duši.

Tak jak se dny plavby protahovaly, žralok pomalu rostl. Jeho hřbetní ploutev kolem korábu vykrajovala brázdu jako pluh trhající žírnou půdu. Kapitánský klobouk na jeho hlavě a zlatá síť kolem těla z něj dělaly skutečného mořského prince. Hladké ladné tělo skrývalo svaly zabijáka a tlama se dvěma řadami ostrých zubů děsila i světlo. V černých očích se zrcadlil Udatenův ustaraný obraz. Válečník se opíral o dřevěné zábradlí a utápěl se očima ve vlnách.

„Budu s tebou bojovat. Myslím na to každý den, když vstanu. Pokaždé, když se zadívám na moře, visí nade mnou tvůj stín. Zatímco sbírám zkušenosti a poznávám svět, zatímco mi rostou svaly a má kůže se vytvrzuje slaným vichrem, vidím, jak rosteš a kypíš. Jak se zvětšuje tvá žádost a nenasytnost. Jak se zakaluješ nenávistí. Mám z tebe strach, to ale nic nemění na tom, co jsem kdysi řekl. Jsi mým osudem. Nezapomněl jsem. Nezapomenu. Ani ty nezapomeň.“
Zabiju tě, řekl žralok s ledovým klidem. Zabiju tě, nebo zemřu.
„Bude to souboj z legend,“ kývl Udaten.
Jsem dychtivý. Pojďme to skoncovat hned teď! Změřme síly!
Udaten zaváhal: „Myslím, že ještě nejsem připravený.“
Máš strach! obvinil jej žralok.
Udaten mlčel.
Tvůj strach poroste. Změní se v hrůzu. Pak už nikdy nenajdeš odvahu se mi postavit!
„Jestli můj strach poroste, budu jej muset překonat větším odhodláním. Teď mě přátelé potřebují. Pochopil jsem, že hledání je jen jiným druhem boje, boje s trpělivostí, se sebou samým. Jsem jim zavázán a nepřestanu, dokud nenajdeme pravá jména korábu a kapitána. Darovali mi smysl konání, stejně jako jsem já daroval smysl konání tobě.“

Pokud se z tebe stane roztřesený zbabělec, nedopřeji ti čestnou smrt. Nebudu tě jíst a nechám tvé maso klesnout ke dnu, aby se jím nasytili krabi a nízká stvoření.
Jen vlny zpívaly v tichu, které nastalo. „A co když je to naopak?“ zamyslel se Udaten. „Chceš se mnou bojovat dnes, protože se bojíš čekání. Čekání na boj je horší než boj samotný.“
Žralok odhalil v němém úsměvu řady zubů ostrých jako pila. Potom beze slova zmizel pod hladinou.


Přidejte informaci k článku

Bezpečnostní kód
Obnovit