A+ A A-

Zlatá kniha komiksů Vlastislava Tomana

zlata kniha komiksu tomanaTomanovy obrázkové seriály nejsou ryze filmové, ale sestávají obvykle z pravidelných políček, jak je známe třeba z Rychlých šípů. Právě na ně taky bývalý šéfredaktor časopisu Abc navázal svými Strážci. Zlatá kniha ovšem Strážce a klubovní tematiku pomíjí, aby uvízla v ranku science fiction, a najdete zde tedy legendární Kruanova dobrodružství i adaptaci Doylova románu Ztracený svět, díla dnešními slovy kryptozoologického.

Navázal na ně ještě seriály Druhá a Třetí výprava, přičemž v té Třetí se vynoří sám Steven Spielberg - jako režisér Jurského parku, který je ovšem adaptací románu Michaerla Crichtona.
Ale v seriálu Třetí výprava vystupuje dokonce Vlastislav Toman sám. Jako hrdina. S jistotou, pravda, neodhalí, jestli se bájení jistého nemocného muže, kterého navštěvuje v ústavu pro choromyslné, zakládá na pravdě anebo na halucinaci. Onen montér vypráví, že pod vlivem Tomanových komiksů našel kdesi v Jižní Americe právě Ztracený svět, a to jako reálně existující místo. Jeho objevu nicméně předcházela prokazatelná dopravní nehoda a pobyt v nemocnici. Jde jen o blouznění? Sen? To si musí každý z nás, čtenářů už rozhodnout sám.

Tomanovy komiksové scénáře se však vždy vyhýbaly rutině. Možná i proto, že na ně měl poměrně čas a neplnil s výjimkami zakázky, jak by možná někdo čekal, ale čerpal z vlastních představ, podle kterých i tu případnou „státní zakázku“ vždy překoval (a v tom byl štikou).
Abc, pravda, nemívalo konkurenci a Toman obtiskl na poslední jeho strany svůj elán. Jako perpetuum mobile mu ten elán vracel úspěch u čtenářů. I díky jejich ohlasu tak dnes mají příběhy o Žluté planetě šest rozsáhlých cyklů. Výpravný svazek je shrnuje a disponuje i bonusem v podobě tří kratších sci-fi komiksů.

První Prázdniny s Marťany se inspirovaly Válkou s mloky. Prvně vycházely roku 1971 v lázeňském měsíčníku Teplická revue. Tomík, klučina z budoucnosti může i s matkou strávit prázdniny u otce na Marsu. Kosmoplánem míří do kosmu rovnou z Ruzyně a pokračují v cestě tzv. globem z mimozemského kosmodromu, přičemž nezdárník na palubu propašuje psa Štěka.
Lidstvo si na Marsu již vyrábí vzduch, ale ten napomohl podivnému rozvoji původně neškodných chvostounů. Dnes jsou odstřelováni jako škodná.
Na jedné tamní farmě se Tom setká i s robotem Emem, a když se najde záhadná lebka, je to právě Tomík, kdo v ní rozezná mločí hlavu. Jsou ovšem nalezeny i další pozůstatky a hoch i pes se brzy setkají s živoucími a inteligentními, mluvícími mloky, ukrývajícími se na ostrovech v oceánu pod povrchem planety. (To vše jen mírně, ale přece připomíná romány Edgara Rice Burroughse.)
Mlokům panuje na oko přátelský Tsak V. Kdysi létali do kosmu, než je zdrtila atomová válka. Ta prý smetla i marsovská moře a pověstné kanály. Mloci o tom Toma informují a berou jej do svého muzea pozemských sond.
Jak zjišťuje, zdaleka ne všichni mloci chtějí mír, a nejméně jedna jejich část se cvičí pro další válku. Válku se Zemí. Ale právě ve chvíli, kdy Štěk chlapce, jenž to zjistí, prozradí, probudí se Tom u maminky doma a teprve na začátku prázdnin. Nu, Čapka neměl číst.

zlata kniha komiksu 1

Další málo známý Tomanův seriál ve Zlaté knize se jmenuje Planeta Xindlu a vyšel původně v časopise XB-1 (2012), bývalé Ikarii.
Příběh vypráví palubní lékař jednoho hvězdoletu Patrik. Je se svou milou zajat v titulním světě a zví, že se tu v kráteru se kuje cos nedobrého vůči Zemi. Vznikají zde základny a budují je tzv. Hor-tidé, tedy padouši známí z Tomanovy Žluté planety.
Milenci sice s podporou pozemských dronů prchnou do kosmu, ale unikne zrovna tak těleso pilotované zloduchem Or-bekem. Ten slibuje pomstu. Charakter příběhu připomíná legendárního Doktora QQ Vojtěcha Steklače a Věry Faltové ze starých Ohníčků.

Třetím bonusem knihy je Šroťák (2004), otištěný poprvé.
Líčí obdobnou situaci jako předchozí komiks, ale stojí blíž frašce, protože mimozemšťani akceptují přilétající sondy jenom jako šrot vhodný k odprodeji. Jejich předkové ještě létali vesmírem, ale oni už to nezvládnou, ukrývají se v podzemí a zásobují svá šrotoviště. Na Zemi se právem domníváme, že je jejich planeta nedobytná.
Toman své seriály také komentuje a publikaci doplňují medailony šesti jejich kreslířů v čele s Františkem Kobíkem (1933-2006), výtečným figuralistou s vrozeným smyslem pro detail. Svazek uzavírá sugestivní Přehled vydaných komiksů Vlastislava Tomana v tištěné a elektronické podobě a uvádí ho Tomanovy dřevní povídky To (1963) a Příchod bohů (1964), které právě využil v základě ságy o Kruanovi a Žluté planetě. A nechybí u nich dokonce ani původní ilustrace Zdeňka Buriana.

zlata kniha komiksu 2

Existuje už i Velká kniha Strážců (Nakladatelství Jihočeských tiskáren, 1991), i tak by si však Zlatá kniha komiksů zasloužila pokračování.
O čem? Nu, shrnout by se měly ještě Tomanovy neméně zdařilé adaptace románů Edgara Rice Burroughse o Johnu Carterovi z Marsu, hrdinovi nedávno se zjevivším v (neúspěšném) americkém filmu.
Ale i takhle může být Toman jako legenda našeho dětského seriálu spokojen, vždyť série o Žluté planetě, inteligentní robotické sondě zvané Malý bůh a bojovníkovi Kruanovi (1973-2010) vychází poprvé společně.

Zlatá kniha komiksů Vlastislava Tomana / Vydalo nakladatelství XYZ ve společnosti Albatros Media (2013) / Doslov Ivo Fencl

OBRAŤE LIST A ČTĚTE DÁL... komiks Toman Vlastislav

Přidejte informaci k článku

Bezpečnostní kód
Obnovit