A+ A A-

Ukšuk se líbí všem dětem i rodičům

ImageKnížka o dítěti, které má psa, je v literatuře pro mládež námětem dost obvyklým a vděčným: děti zvíře chtějí, nejspíš i proto, že jim dává už v útlém věku zažít pocit bytosti vyšší, nějak nadřazené. Je to tedy vedle zdroje humoru a zábavy i tradiční námět pro výchovu k odpovědnosti. Děti většinou nejsou na zvířata zlé. Jenom mívají utkvělou představu, že tomu broučkovi, kterého chytily, bude nejlíp právě v domečku, co mu postaví, či dokonce v krabičce, do které ho zavřou, vždyť i panenka tam bývá ráda – děje se tak přece z lásky.

Tahle knížka jim ony představy nemilosrdně vyvrací. Na příběhu malé Dorotky pracuje nejen se slovy „pes k dítěti“, známými z inzerátů, v nichž někdo nabízí štěně, ale i „dítě k psovi“, neznámými dosud nikde: Pes není hračka, vztah člověka a psa vidí autorka důsledně partnersky. Pes tady nemluví lidskou řečí a v lidských pojmech, autorka se ke svému čtenáři odmítá šišlavě sklánět. Třeba psí svatba je docela jiná než ta lidská, fenka Máša po nějaké době nápadníka Ukšuka odmítne: „A když na ni nepřestával dorážet, tak na něho zavrčela. Bylo po svatbě.“ – U psů je to takhle, vezměme to na vědomí.

uksusk500.jpgVztah mezi dítětem a psem je potřeba trpělivě vytvářet, jeden na druhého si musí zvykat. Je potřeba objevit i společnou řeč, kterou se ti dva dorozumí – autorka tady dává čtenáři i prakticky použitelný slovník psího „jazyka“. Dvojice dítě a pes se musí navzájem naučit jeden druhého chápat a tolerovat; není to jenom kniha o psech, ale o partnerství vůbec, taky pes je „osobnost“, není jeden jako druhý, a je s ním nutno jednat podle toho. Ty, kdo to se psy nedovedou, může potkat mnohé nedorozumění.

Takovým duchem je knížka prolnuta. Třeba i krátká historka s restaurátorem jako by sem zdánlivě patřila jen proto, že sošku sv. Kryštofa rozbil právě pes. Omyl: „Pořád jsem se nemohl dobrat jeho tváře. Musel jsem s ním nějaký čas žít,“ říká restaurátor zákazníkovi na omluvu, že práce trvala tak dlouho – a jde vlastně o totéž: co je kvalitní, žádá si porozumění a nedosáhne se toho hned.

Malá Dorotka se pohybuje ve společnosti „psomilů“, a je zcela jedno, jakého věku lidé to jsou. Docela přirozeně se scházejí i psí příběhy, včetně toho, jak se pes a člověk spřátelili. Vykoupá-li se pejsek v močůvce, je to legrace až později, při vyprávění. Pes se může i topit v zarostlém bazénu, o kterém se domnívá, že je to tráva. (Nicméně epizodní příběh fenky Aničky, která byla už stará, a proto ji někdo hodil do kontejneru, je pro děti příliš šokující na to, aby se zde odbyl v jednom krátkém odstavci, včetně sdělení, že zachráněný pejsek brzy nato umřel.) Psi mají navzájem své prosté i složité vztahy, pouze povrchní divák se pokaždé domnívá, že se jen „perou“. I výcvik psa je nutný. Projeví se tam ona lidská nadřazenost, samozřejmě. Ale jen tolik, pokud je nutná k ochraně čtyřnohého kamaráda: Ukšuk, dosud nevycvičený, si vzal od cizího člověka otrávené maso, Dorotka s ním pak musela jezdit taxíkem, aby je vyzvracel… V nesentimentálním pojetí toho prostého příběhu, kdy Dorotka touží po pejskovi, pozná jeho budoucí matku a pak všechno pokračuje, jak pokračovat má, dochází nakonec přece jen k vypointování, završení děje. A přimlouvám se, dopřejme ho autorce i čtenářům v podobě, která snad není původní, ale není ani nepravděpodobná: Ukšuk své paní zachrání život – ne že by ji přímo vytáhl z rozbouřeného moře, ale tím, že se pro ni vrhne do nebezpečí, ji přiměje bojovat s vlnami, protože ona silně pocítí odpovědnost i za něj.

Je to vlastně knížka naučná, do příběhu se jen úspěšně skrývá. Její jazyk je běžným jazykem vypravěčským. Jen mám dojem, že výraz z hovorové češtiny „jsi super“/ „jsi superštěně“, byť i v posledních letech hodně užívaný, nemá autorka-básnířka zapotřebí a mohla jej klidně ponechat jiným. Možná i občas užitá dlouhé souvětí s vloženými větami nebudou malí čtenáři vnímat dost příznivě. Ale to jsou opravdu detaily. Ilustrace Pavlíny Řezníčkové odpovídají záměrùm textu. Její figurky nejsou lacině roztomilé (jako poslední dobou žel tolik jiných v knížkách pro děti). Vyzařuje z nich poctivé odhodlání samotných hrdinù zmáhat všechny překážky na dobré cestě.

Jana Červenková, Tvar č.02 08, 2008

Sample ImageViola Fischerová
O Dorotce a psovi Ukšukovi
Ilustruje Pavla Řezníčková
Meander, Praha 2007

 

 


Přidejte informaci k článku

Bezpečnostní kód
Obnovit