A+ A A-

Kokrhací hodiny, vtipná vyprávění pro děti od Ivana Klímy

kokrhaci hodiny klimaPředstavte si svět, kde děti nosí oblečení, které je barevné podle toho, jak se učí. Nebo kde se do školy nechodí, pokud svítí sluníčko. Takový svět existuje a Ivan Klíma v něm byl spolu s malým reoportérem. Mírumilovný svět se jmenuje Pohádsko a jezdit se v něm může pouze na kolech a koloběžkách a autem v lese jezdit nemůžete vůbec. Tam je musíte jen postrkávat, aby neplašila zvířátka.

Už vás ta kniha zajímá? Bodejť by ne. Tak vtipně napsaná vyprávění pro děti jen málokdy objevíte. A to si představte, že kniha vyšla už v roce 1965.

Ivan Klíma (14. září 1931) 
je autorem širokého záběru - je povídkářem, romanopiscem, dramatikem, scenáristou, esejistou, editorem a také autorem báječných knížek pro děti.I když jeho tvorba pro děti vznikala převážně na přelomu šedesátých a sedmdesátých let, vstupuje do četby mládeže  rozsáhlá  povídková tvorba ze souborů Má veselá jitra (Toronto, 1979, 1990), Moje první lásky (Toronto 1985, 1990), Moje zlatá řemesla (1990)  aj.

Kokrhací hodiny | Ivan Klíma | Ilustrace Hana Pavlátová | Vydal portál, 2012

pavlatova kokrhaci hodiny

Ukázka z knihy:

Rychlíky

V Pohádsku neradi spěchají, říkají, že život je příliš krátký na to, aby se prospěchal, je ho třeba užívat.
Proto velmi pomalu vstávají a pak dlouho a také velice zdravě snídají: Žádné sladkosti, protože po nich se kazí zuby a kdo by měl chuť spěchat hned po ránu k zubaři?
     Po snídani se zvláště ženy dlouho šlechtí a pak všichni velmi pomalu odcházejí do práce, kam dorazí právě včas, aby si zašli na oběd. Podobně docházejí děti do školy, ovšem tam, kde mají přísného ředitele, začíná vyučování už hodinu, někdy i dvě před obědem.
     Ti, co pracují anebo chodí do školy daleko, používají dopravní prostředky, a ti, co chtějí do práce anebo do školy dorazit ještě téhož dne, si sednou do rychlíku.
     Rychlíky v Pohádsku jsou velice pohodlné, každé sedadlo se dá upravit na lůžko, které se velmi často hodí, pokud cestujete daleko, kromě toho na každém sedadle je připraven návod, co má cestující dělat, pokud rychlík vůbec nepřijede.
     Rychlíky stejně jako vlaky všude na světě i tady jezdí po kolejích. Mají však několik zvláštností. Jak už jsem zmínil, většina mostů tady je vybudovaná z papíru, takže by vlaky neunesla. Proto u každého vodního toku koleje končí a pokračují až na druhém břehu. Cestující tedy velmi ochotně vystoupí a čekají na člun, který je přepraví přes řeku, případně potok. Někteří nedočkavci, ale těch tu je opravdu jen velmi málo, se vrhají do vody a snaží potok přebrodit, případně řeku přeplavat. Ale stejně jim to je málo platné, protože musejí čekat na ty, které převeze rychločlun, a ten si obvykle dává na čas, protože jeho řidič buď právě svačí, obědvá nebo po jídle odpočívá.
     Jakmile všichni usednou na druhém břehu do rychlíku, rychlík se rozjede.
     Stojí za zmínku, že před každým rychlíkem povinně běží přímo po kolejích posel, který přináší zprávu o jeho příjezdu. Posel třímá v ruce prapor, který může mít jednu ze tří barev. Zelená oznamuje, že rychlík jede na čas (obvykle se dá zahlédnout několik kroků za poslem), červená znamená, že rychlík má zpoždění nebo že nestačil rychlosti, kterou běží posel.
     Černý prapor přináší neblahou zprávu, že rychlík vůbec nepřijede. V takovém případě všichni cestující, kteří čekali na nádraží, se buď vydají rychlíkem, který jede opačným směrem, anebo se vracejí domů, kde v klidu povečeří a doufají, že příštího dne přiběhne posel s lepší zprávou.


pavlatova kokrhaci hodiny 3

OBRAŤE LIST A ČTĚTE DÁL... Klíma Ivan

Komentáře  

# Helena 2013-01-16
Knihu znám a jsem v šoku, že ji ještě někdo vydal. Krásná kniha, krásná čeština. Pro děti jedna z nejlepších knih, které jsem jim kdy četla.
Citovat