Vzdělaní hledají způsob. Nevzdělaní hledají důvod.

A+ A A-

Rafaelova škola – Tance nág

rafaelova skola tance nagPátrání po prolomení tajemné kletby pokračuje v Tanci nág. Očekávaný druhý díl série Rafaelova škola od Renaty Štulcové je tu. Marina Fialková, víla po mamince, je o rok starší, zmizela jí motýlí křídla a objevil se dlouhý hadí ocas a rozeklaný jazyk, protože metamorfovala v nágu.

Druhý ročník Rafaelovy školy totiž obdaření studenti prožívají v Hadím paláci krále Basilea v podobě hadů. Od rostlinek, které se učili poznávat jako víly v primě, se jejich největším zájmem stanou nerosty. A vzhledem k věku čtrnácti let také milostné vztahy. Vílí princezna Marina letos už nemiluje Martina Špačka, šíleně se zahleděla do skvělého hráče florbalu Plantefolia…


Vedle života v báječné škole, kde kluci hrají florbal a holky se zdokonalují v tancích – nágy samozřejmě v břišních – se dozvíme víc i o Marinině sestře Meluzíně. Marina s přáteli zjistí, že její sestra je nešťastná, že každý víkend táhle naříká ve věži zámku svého otce – proč? Pomůže jí od žalu láska?

Byli tak hluboko, v tak cizích místech, chodby byly tak hrubé a špinavé, že Marinu přepadal stísněný pocit. Ještě dvakrát zahnuli a teď to zaslechli.
Táhlý pláč z dáli. Stejný, jaký Marina slyšela ze své komnaty. S každým metrem, o který se přiblížili, pláč sílil, zřetelně slyšeli zoufalé „ne“ a „proč“, a potom slova v jazyce, jemuž nerozuměli.

Další zatáčka, zastavili. Dál se neodvažovali. A v šeru na konci chodby, v místech, kam již světlo z krystalu nedosáhlo, Marina zrakem nágy spatřila mříže. Za mřížemi stoupaly schody z rozpadajících se kamenů.
Marině přejížděl mráz z krku až po špici ocasu. Poznávala ten hlas snášející se schodištěm k mříži… a zachvátila ji hrůza…

Ano, ta krutá kletba, která nad sourozenci visí, je i pro nás stále zahalena tajemstvím. Kdosi využívá každého, kdo by mohl nějak ohrozit především Marinu, která je pro tajemnou postavu největším nebezpečím. Renata Štulcová nám jen vždycky naznačí další špatný úmysl kohosi, ale víc nic. A tak jsme na tom úplně stejně jako maminka Mariny a kentaur Arthos, kteří se snaží děsivou kletbu prolomit.
Autorka pokračuje v přesném dávkování napětí, tajemna a fantasy prvků, které koření přesným množstvím zamilovanosti. Její skvěle gradující příběh drží čtenáře v napětí, občas mu něco poodhalí, aby měl pocit, že už je na stopě, vzápětí tento dojem zamlží novými informacemi. Velmi dobře také vykresluje všechny postavy. Nikdo není černobílý, plochý, všichni hrdinové jsou plastičtí, životaschopní. Renata Štulcová má náctileté dobře načtené. Proto máme pocit, že Marina bydlí někde vedle nás, blízko, že ji dobře známe. Vílí princezna je v sekundě jeden okamžik skvělá, v druhém na zabití! Období dospívání se prostě nevyhne ani literárním hrdinům, i oni musejí projít svou pubertou, tu jim neodpáře ani autor, nemůže!
Vše v příběhu vílí princezny Mariny, její maminky a sourozenců působí naprosto přirozeně. Přestože těmto zvláštním lidem – elementálům – rostou podivné znaky identifikace po těle, jsou nesmrtelní, umí se převtělovat, léčí kouzly a rozprávějí s Gaiou = Zemí, věříme, že to tak prostě je a že tito obdaření se usadili zrovna na Berounsku a žijí zde.

I ono umístění Rafaelovy školy na české území je velmi příjemné. Žádná planeta „fň“ – pěkně Beroun a okolí. Sama jsem při čtení dostala děsivou chuť onu školu objevit, najít místa, kde se autorčini elementálové scházejí, kde čarují a pomáhají přírodě. Myslím, že tyto pocity nebudu mít sama, že brzy vznikne „Rafaelova naučná stezka kolem Berouna“.

Tance nág jsem přečetla naráz. Nešlo od nich odejít, nešlo opustit vílí princeznu a její blízké ani na okamžik. Teď budu netrpělivě čekat, co se stane Marině v tercii, kdy bude faunkou. Na okraj – tato metamorfóza se jí pranic nelíbí, vůbec nechce mít kozí nožky a rohy na čele. Což se nedivím ani trošku!

Rafaelova škola. Tance nág | Renata Štulcová | Mladá Fronta, 2012

OBRAŤE LIST A ČTĚTE DÁL... Štulcová Renata

Komentáře  

# Radka 2012-10-15
Možný by se kniha zasadit do rubriky Kýč roku, pak by měla na Čítárnách smysl. Navíc vyloženě komerčně pojatá, a smrdí tady neuvěřitelná touha po úspěchu za každou cenu. Aještě něco. Téma je už tak okoukané!
Citovat
# Radmila 2012-10-15
Nechci někomu zbytečně ublížit, ale náš pan profesor na UMPRUM tomu říkal, kýč jak prase.
Citovat