Vzdělaní hledají způsob. Nevzdělaní hledají důvod.

A+ A A-

Oceněné Švédské pohádky s povedenými ilustracemi Lenky Jasanské

svedske pohadky jasanskaVelmi povedená knížka pro děti, ve které se dovíte, proč medvěd nemá ocas, jak děvče přelstilo obra, co všechno provedli hlupáci z Tälje a proč se psi očichávají? Švédsko, to není jen Astrid Lindgrenová a severské krimi, ale také lidové pohádky, které jsou stejně zábavné, dojemné a napínavé jako ty naše.

Z pokladnice lidových příběhů, které kdysi zapsali sběratelé na švédském venkově, byly vybrány 34 (a jednu navíc) těch nejkrásnějších a nejvtipnějších. Většinu z nich stihnete vy nebo vaše děti přečíst do dvaceti minut, takže se nabízejí jako ideální čtení před spaním.

Za knížkou stojí tvůrčí tým, který má na svém kontě úspěšné Himálajské pohádky (Zlatá stuha 2013 za nakladatelský počin) a knihu strašidelných pohádek Propánakrále! Pohádky vybral a ze švédštiny přeložil Miroslav Pošta, autorkou ilustrací je Lenka Jasanská.

Více: Himálajské pohádky od Tibetu po Bhútán

Pro tvořivé děti jsme do knihy vložili pohádku O Holečkovi, kterou si mohou vybarvit podle vlastní fantazie.

Miroslav Pošta bych za překlad knihy nominován na Zlatou stuhu 2015.

Švédské pohádky / Překlad Miroslav Pošta / Ilustrace Lenka Jasanská / Verzone, 2014

jasanska svedske pohadky-2

jasanska svedske pohadky

Ukázky z knihy... Jak si muž se ženou vyměnili práci

Byl jednou jeden muž, jakých je na světě spousta. Každý den pracoval v lese a ohýbal u ohně smrkové větvičky na výrobu dřevěných ohrad. Jeho žena zatím doma předla, vařila a starala se o domácnost. Tak měl každý svou práci, muž ale pořád reptal, že kvůli obživě dře a otročí jenom on, zatímco manželka nanejvýš uvaří kaši, sedí si doma, jí a žije si blaze. Žena mu vysvětlovala, že se doma taky musí pořádně ohánět, a že kdyby se nestarala o domácnost, muž by neměl nic do úst ani na sebe. On ale nic z toho nechtěl slyšet. Měl za to, že všechno leží jen na jeho bedrech.

Jednoho dne, když už se takhle dohadovali pěkných pár pátků, řekla žena: „Dobrá! Zítra si tedy práci vyměníme. Já půjdu do lesa ohýbat větve a ty zatím doma zastaneš mou práci.“ Muž proti tomu nic nenamítal. „Já se o dům postarám,“ odpověděl, „ale jak to ty zvládneš v lese, na to jsem zvědavý.“ Časně zrána řekla žena manželovi: „Napeč chleba, stluč máslo, napas krávu a uvař k obědu hustou kapustovou polévku.“ To bude hračka, pomyslel si manžel a s tím se rozloučili.

Žena si vzala sekyru a vydala se do lesa, muž šel rozdělat oheň v kamnech a zamísit na chleba. Když usoudil, že je těsto hotové, dal se do pečení. Umíte si ale představit, jaký chleba asi tak mohl upéct, když do něj zapomněl dát kvasnice a když nevymetl pec. Myslel si, že všechno udělal správně, a při pomyšlení na čerstvý chléb se mu sbíhaly sliny.

Čerstvý chléb je neskutečná dobrota, pomyslel si, ale když se jí s uzeným masem, chutná ještě líp. A tak šel do spíže pro jediný kus uzeného, který měli. Jenže maso bylo hodně slané, a proto si chtěl nalít trochu piva. Uzené tedy položil na schody do sklepa a sešel dolů. Právě když z bečky vytáhl čep, přiběhl pes a sebral uzené. Muž o maso ani za nic nechtěl přijít, a tak se rozběhl za psem. Vtom si uvědomil, že má v ruce čep od bečky, nechal tedy uzené uzeným a chvátal zpátky do sklepa, aby aspoň zachránil pivo. Bylo ale pozdě. Bečka byla prázdná a všechen drahocenný mok vytekl na podlahu. To bylo mrzuté, muž se ale utěšoval myšlenkou, že manželce se v lese určitě nevede o nic líp. I když bude muset oželet uzené a pivo, má přece vynikající čerstvý chléb, a jak praví přísloví, kdo má chléb, hladem neumře.

Útěcha mu ale dlouho nevydržela, protože když se vrátil do světnice, všechen chleba tam našel spálený, takže z něj neochutnal jediné sousto. Bylo to k vzteku. „Tohle se nedaří,“ povzdechl si. „Že já tu mámu nenechal, ať zůstane doma! Ale jestli se mně takhle nedaří, co teprve ona v lese? Co když si sekerou utne ruce i nohy?“

Na takové myšlenky ale nebyl čas. Slunce už stálo vysoko na nebi a on měl k obědu uvařit kapustovou polévku. Ta se přece dělá z něčeho zeleného, řekl si. Vzal proto ženinu zbrusu novou zelenou halenu, nařezal ji na malé kousky a dal do hrnce. Že polévku bez vody neuvaří, to mu bylo jasné, jenže studna byla daleko. A taky má stlouct máslo. Jak to jenom všechno stihne? „Když si máselnici dám na záda a pořádně s ní budu po cestě třást, tak až se vrátím, bude v ní máslo.“ Jak řekl, tak taky udělal. V tom spěchu ale zapomněl máselnici zavřít, a když se sehnul, aby vědro vytáhl ze studny, stekla mu všechna smetana po hlavě do studny.

Celý nešťastný se vrátil k plotně. Měl taky jít s krávou na pastvu, nemůže ale přece být v domě i na pastvě zároveň. Co s tím? Ve slunci se střecha porostlá trávou krásně zelenala a muže napadlo, že by se kráva mohla dobře napást i tam. Proto jí kolem krku uvázal dlouhý provaz, vytáhl ji na střechu a konec provazu shodil komínem do chalupy. Už o něco klidnější vešel do světnice, uvázal si provaz kolem pasu a zafoukal do ohně pod hrncem. Jenže vtom kráva spadla ze střechy a muže to vytáhlo do komína.

V tu chvíli se z lesa vrátila žena s velikým svazkem stočených větviček na zádech. Když uviděla, jak na zdi chalupy visí kráva, rychle provaz přeřízla a vešla do chalupy. Tam ležel na zemi manžel, celý vyuzený a popálený. „Bůh mě ochraňuj!“ vykřikla žena. „Tak jak se ti dařilo?“ Chudák manžel ze sebe nemohl vypravit jediné slovo, jen skučel a naříkal. Ale jak se mu dařilo, to brzy žena uviděla na vlastní oči. Uzené bylo pryč, pivo vylité na zemi, chléb spálený, smetana ve studni, halena nakrájená v hrnci, kráva donedávna pověšená na střeše a muž sám potlučený a popálený.

Jak to bylo dál, to každý snadno uhodne. Žena se mohla dál v klidu starat o domácnost, muž chodil bez reptání do lesa a už nikdy si na svůj úděl nepostěžoval.

OBRAŤE LIST A ČTĚTE DÁL... Jasanská Lenka Pohádky pro děti Pošta Miroslav

Přidejte informaci k článku

Bezpečnostní kód
Obnovit