A+ A A-

Básně Michala Černíka. Můj život je srozumitelný, ať budu kdekoliv


cernik michal poezieMichal Černík je znám jako autor dětských knížek. A to převažně úspěšných. Vydal jich přes dvě desítky (říkadla, verše, pohádky, veršované pohádky, naučné knížky pro děti), které byly přeloženy do 13 jazyků.
Málo se ví, že píše verše i pro dospělé čtenáře. Z těch posledních sbírek jmenujme např. Nechtěj obývat vichry, 2009, Ke mně se přitiskni, 2010, Spalte mé listí, 2011, Vánoční dárky, 2012, Plaché radosti, 2015.
Od roku 1987 žije v Praze, od léta roku 2005 je v důchodu a věnuje se literární tvorbě.
Více: http://michalcernik.cz

Výběr z tvorby...

Lidské verše

V tomto pramálo srozumitelném světě
dělám všechno pro to
abych nežil proti sobě
Můj život je srozumitelný
Ať budu kdekoliv
bude mne pronásledovat mé myšlení
a osvobozovat od teroru bludů
Pokud je dnešní svět horší než já
pak mne to neopravňuje k tomu
abych byl stejný jako on
Žít pro mne znamená vždycky víc
než dobývat brát a plenit
Žít pro mne znamená vždycky víc
než být jen živý
Nepřijal jsem boha
i když s ním rozmlouvám
a žiju tak jako by byl mým svědomím
O své duši nevím nic
a vnímám ji jako boha jen ke své promluvě
Nebral jsem si co mi nepatřilo
nebral jsem si co patřilo všem
Nezřekl jsem se pravdivosti
pravda se pro mne nestala přežitkem
Raději naslouchám řeči stromů
nedovedou lhát
Zítřek nevzdávám
i když už nemusí být můj
Z potravy mých snů neubývá
Vítězí to čemu jsem v sobě nedal umřít
Život mi nic nedluží
Každé ráno vstupuji do svého osudu
odrážím se od něj holí
abych se nebelhal
a ještě nějaký čas udržel zemi na svých nohách
Stále věřím že dobré slovo
zdvihne člověka jako slovo boží

Učte se z mých chyb

Kdybyste se učili jen z mých chyb
bylo by vám mnohem líp
Hned byste ze své radosti ušili
květiny na louce a bílou košili
a žili byste mezi anděly
co se s vámi o štěstí rozdělí
Lidičky milí aby vám bylo jasné
i moje hříchy jsou jenom krásné
To byste se probouzeli každé ráno
a láska by měla pro vás zotvíráno
Kdybyste se učili jen z mých chyb
to by pak na světě bylo všem líp

Očista
Adélce

Ten hrnek co jsi pro mne vypálila
jsem při snídani polaskal
Když jsem dopil
zůstal na dně jen můj kal

Do výlevky jsem pak vylil
veškerý svůj kal
hrnek umyl čistou vodou
abych ho zas ráno polaskal

Stačí i málo

Prostý je chléb
prostá je voda
a prosté slovo
ruku ti podá

Někdy nám ke štěstí
stačí i málo:
aby nebe za nás
bolest vyplakalo

Do dna

Z hrníčku popíjím čaj
až zbylo ticho až po okraj
Ticho popíjím jako čaj
až se prázdno přelilo přes okraj

Upalování

Něco živého se zoufale
třepetá v plamenech ohně
Něco jako ptáče
Něco jako naděje
Rukou to chceš vytáhnout z plamenů
a ucukneš
Nenecháš se upálit pro pravdu

Přání proti strachu

I když na noc pozamykáš
co zamyká se v domě
i tak si tma přijde
pro tebe a pro mě

Mezi dveřmi domu
položí se jako práh
Dej bože ať ji překročíme
ať překročíme vlastní strach

Krátký čas

Od domu až k vrátkům
tak je náš čas krátký
Dojdeme jen otevřít
a už nepřijdeme zpátky

Je třeba mockrát zestárnout
sestoupit až na dno ticha
než zaslechneme svoji duši
jak v nás ještě dýchá

OBRAŤE LIST A ČTĚTE DÁL... poezie současná Černík Michal

Přidejte informaci k článku

Bezpečnostní kód
Obnovit