A+ A A-

Zuzana Navarová Andělská počta

navarova300.jpgPísničky Zuzany Navarové (18. června 1959 – 7. prosince 2004) jsou stále oblíbené pro svoji nevšední lyričnost, tichý humor a místy až bolestné vyslovování pravd o životě, které vyslovuje člověk pokorný, tolerantní a laskavý. Zuzana Navarová se tak navždy zapsala do srdcí většiny posluchačů.

Nakladatelství Host vydalo knihu poezie - písní Andělská počta Zuzany Navarové, u příležitosti nedožitých 50. narozenin autorky a je to počin víc než chvályhodný.
Soubor doplňují drobné portréty autorčiných přátel, rozhovory a vzpomínkové texty. Součástí knihy je obsáhlá fotopříloha.

Andělská počta Zuzany Navarové | Editorka Hana Svanovská
Fotografie Richard Procházka | Počet stran 168 včetně fotopřílohy, váz.

Úryvky z doslovu ke knize andělská počta
Kniha Andělská počtaSnaha „překřičet“ všechna možná i nemožná klišé vedla někdy autorku k přespříliš intelektuálským konstrukcím (mnohdy na hranici srozumitelnosti), které místy nemají daleko k prázdné verbální exhibici: „Bílý je ticho žlutý postele / žlutej je rum a bílá neděle / jenom ty střepy cinkaj vesele / že tak si lehne, jak si kdo ustele.“ Tím zůstávaly do značné míry utlumeny jiné aspekty tvorby Navarové: jemná a na první pohled prakticky nepostřehnutelná empatie k (prozatím) pozemskému řádu přírody a jeho hluboce zakořeněným tradicím a rituálům a snaha o jistou bezprostřednost lyrické výpovědi, jako je tomu v ranější písni Masopust: „Prej se na časy blejská / dávno mělo tát / Děda v hospodě vejská / strejci začínaj hrát / Sedum neděl a peřin / zaříkám sedumkrát / Prej se na časy blejská / šetřím / strejcům na tabák.“

Odchod z Nerezu, ač to Navarová nikdy otevřeně nepřiznala, nebyl zřejmě jednoduchý, po lidské, ale ani po umělecké stránce. Musela se zbavit nejen určitých hudebních stereotypů, ale i navyklého způsobu psaní textů. Takové rozhodnutí s sebou zpravidla přináší tvůrčí krizi, zvláště jde-li o obrat vědomý a chtěný. V polovině devadesátých let se skoro zdálo, jako by na vlastní tvorbu úplně rezignovala. Skupina Tres, v níž účinkovala společně s kytaristou Ivánem Gutiérrezem a kontrabasistou Karlem Cábou, měla totiž na repertoáru převážně španělsky zpívané skladby z pera Ivána Gutiérreze, v nichž se Navarová realizovala výhradně jako zpěvačka. Ostatně zdálo se, že jí to nijak nevadí. Málokdo však tušil, že tento přeryv bude jen nutným mezičasím pro definitivní osvobození z výše popsané „nerezavějící minulosti“.

Andělská počta
BOSSA MA S FOUSAMA


Kde jsou ty písně mý
kde jsou, že tady nejsou
Bylo jich málo
a tak lí-la-la
voda je vzala
Kde jsou ty vody
kde že jsou, vždyť tady nejsou
Sucho se zdálo
a tak lá-li-la
noc je vypila
Á jé...

Kde jsou ty noce mý
kde jsou, že tady nejsou
Bílá tma zbyla
tak ji lí-la-lo
slunce sežralo
Kde jsou ty slunce
kde že jsou, vždyť tady nejsou
Zbylo půl kila
a tak, basama
spolknu ho sama
Á jé…

OBRAŤE LIST A ČTĚTE DÁL... poezie současná Navarová Zuzana

Komentáře  

# Milena 2013-06-18
Zuzana Navarová
(18. června 1959- 7. prosince 2004)

Do nebes
Neste mě, neste, ptáci, do nebes
k divokým kachnám volám přes vrátka
Skřivan ať zanechá mě blízko hvězd
a straky odnesou má zrcátka
Neste mě, neste, ptáci, do nebes
divokým kachnám čechrám peřinky
Přes moře žluté přejdu lila vřes
a straky odnesou mé hodinky ještě dnes
Citovat
# Rudla 2012-06-05
její texty mě okouzlovaly stejně jako hudba a hlas..není tu zpěvačka co by ji nahradila v jakémkoli ohledu. Myslím,že si nikdy na nic nehrála a hudbu skutečně milovala. Když jsem se za krátko dozvěděl o její smrti, tak jsem začal spontálně plakat, tak mi jí bylo líto.
Citovat