William Butler Yeats (1865-1939), velý irský básník, věřil tomu, že základním dějinným cyklem je perioda 2000 let, jež se dá dále dělit na 28 fází, které odpovídají měsíčním cyklům. Naše doba začíná galilejskou turbulencí a končí anarchií. Civilizace je zápas o udržení sebekontroly. V roce 2004 to zní dosti přijatelně. Vývoj, zrání a úpadek civilizace si Yeats, podobně jako řada autorů před ním, představuje jako neustále roztáčené kolo vracející se k počátku. Toto kolo však není plochý kruh, ale spirálovitý vír v podobě kužele. Civilizace i duše člověka nabírá na síle, roztáčí se v čím dál větších kruzích, až sokol již neslyší hlasu sokolníka, ztrácí střed a volně v anarchii se rozlétá do zániku. V tom okamžiku vzniká opačný vír a svůj cyklus nastupuje jiná civilizace, která rozplétá vlákna pečlivě svinutá předcházející kulturou.
Václav Cílek, Macom

"V různých obdobích svého života jsem měl různé literární vzory. Od Ferdy Mravence přes Timura a jeho partu až k Vinnetouovi a Dannymu Smiřickému. Ale literatura je jen literatura a mým skutečným životním vzorem se stal můj tchán, který je už bohužel mrtvý.
A myslím si, že každý by měl hledat vzory spíše mezi svými blízkými, protože každý, ať chceme nebo ne, si neseme otisky jejich osobností. A i v tom vidím obrovský smysl historie, protože jako národ si neseme ve všem, co děláme, otisky našich předků. Těch skutečných, ne těch literárních.
A pokud na své dějiny zapomeneme, pak ztratíme cestu k pochopení dneška a sebe samotných."
Více: Vynikající Epištoly o elitách a lidu. Vlastimil Vondruška o odvěké potřebu zbožštit si „neomylného“ panovníka