bim_150.jpg

Tomáš Bím (*12. 11. 1964, Praha)

Je vyučen tiskařem, dále studoval soukromě. V prvních letech tvorby se zaměřil především na užitou grafiku, kresbu, ilustrace a suchou jehlu. Od roku 1978 volná grafika - především litografie. Věnuje se také malbě - acryl/olej. Měl kolem 50 výstav doma i v zahraničí. Zúčastnil se též řady kolektivních výstav. Dvakrát získal ocenění za drobnou grafiku v Dánsku a v Polsku.

Bibliografie:

Falteisek Lubor: Nebojím se skoro ničeho,  1981
Van der Wettering Janwillem: Masakr v Maine, 195
Kolář Stanislav: Tenisový sen, 1988
Hofman Ota: Červená kůlna, 1988
Cincibuch Petr: Žádné smutky, 1989
Bartíková Heda: Cílová rovina, 1989
Frais Josef: Bezpečné známosti, 1990
Škvorecký Josef: Smutek poručíka Borůvky, 1991
Škvorecký Josef: Konec poručíka Borůvky, 1992
Škvorecký Josef: Návrat poručíka Borůvky, 1993
Holoubek Jaroslav: Ponorka v zahradě Čech, 1995
Dvořák František: II. Inventura Tomáše Bíma, 1999
Černý Jaroslav: I muži někdy pláčou, 1999
Horák Jiří: Modrý sen, 2006
David Petr: Třetí básně, 2009


 bim_450_2.jpg

bim_450_1.jpg

Inspirující myšlenky...

Člověk se stal soudcem. --- „Ještě slovo,“ zavolal na něho majestátní lev, „než vyneseš rozsudek! Podle jakého pravidla, člověče, chceš určit naši cenu?“ --- „Podle jakého pravidla? Bezpochyby,“ odpověděl člověk, „podle stupně, v jakém jste mi více nebo méně užiteční.“ --- „Znamenitě!“ odpověděl uražený lev. „Jak hluboko bych pak musil stát pod oslem! Ty nemůžeš být naším soudcem, člověče! Opusť shromáždění!“
Gotthold Ephraim Lessing, Bajky