Image

Jiří Blažek (*30.10. 1922, Uhříněves – 28. 6. 2017, Praha)

- grafik, ilustrátor

Studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové ve speciálce prof Františka Muziky. Od roku 1964 výtvarným redaktorem v SNDK, později Albatrosu. Věnoval se převážně knižní produkci určené pro zahraničí. Spolupracuje s nakladatelstvím Vyšehrad a Zvon.

Ocenění
Zúčastnil se soutěží pro tvorbu tiskařských písem „Old Style“(čestná cena), „Delineavit“
1959 stříbrná medaile na lipském knižním veletrhu – Ezop – Hollar - Bajky
1960 soutěž o „Krásné knižní písmo“ za kursivu cancelaresku „Blanca“

Z knih, které upravil, ilustroval nebo vyzdobil knižní grafikou:

Charles de Coster: Flanderské legendy /1952/
Dante Alighieri: Božská komedia /1953/
Salčak Toka: Slovo Aratovo /1954/
Howard Fast: Spartakus /1955/
Ezop-Hollar: Bajky /1958/
H. Ch. Andersen: Pastýřka a kominiček /1964/
R. I. Stevenson: Černý šíp /1966/
F. X. Šalda: Perspektivy dálek /1967/
Alois Jirásek: Z Čech až na konec světa /1971/
G. K. Chesterton: Klub neuznaných mužů /1972
Bruce Marshall: Starý voják neumírá /1973(
Bavor Rodovský z Hustiřan: Kuchařství /1975/
Karel Schulz: Kámen a bolest /1977/
A. J. Cronin: Zahradník /1980/
Wilhelm Raabe: Černá galéra /1982/
Václav Tille: Pohádky o princeznách /1991/
České pohádky /2005/

blazek iniciala

Jiří Blažek / Kaligrafie, vlastní písmo typu Cancellaresca, ca. 1970

blazek inicialy
Jiří Blažek / Iniciály

blazek inicialy dve 
blazek ilustrace krajina

blazek tri slzy



Inspirující myšlenky...

Nejradši jsem sám, to mne nikdo neruší. Neboť všichni se vracejí stále k témuž tématu, jak se jim vede špatně a jak se jim vede dobře, tomu se to líbí, onomu se to nelíbí, a brzy zas jsou u věcí, které tvoří jejich život. Dříve jsem jistě právě tak žil, ale teď nenacházím v sobě nic společného s těmito věcmi... Mnohdy sedím s některým z nich v hospodské zahrádce a pokouším se jim vysvětlit, že v tom je už vlastně všecko: moci tak tiše sedět. Přirozeně, že tomu rozumějí, přiznávají to, shledávají to taky, ale jen slovy, jen slovy, to je to, cítí to, ale stále jenom napolo. Jiný jejich život lpí na jiných věcech, jsou tak rozděleni, nikdo to ne cítí celým svým životem; ani já sám neumím dobře říci, co myslím.
Erich Maria Remarque (1898 – 1970), Na západní frontě klid