Image

Jiří Blažek (*30.10. 1922, Uhříněves – 28. 6. 2017, Praha)

- grafik, ilustrátor

Studoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové ve speciálce prof Františka Muziky. Od roku 1964 výtvarným redaktorem v SNDK, později Albatrosu. Věnoval se převážně knižní produkci určené pro zahraničí. Spolupracuje s nakladatelstvím Vyšehrad a Zvon.

Ocenění
Zúčastnil se soutěží pro tvorbu tiskařských písem „Old Style“(čestná cena), „Delineavit“
1959 stříbrná medaile na lipském knižním veletrhu – Ezop – Hollar - Bajky
1960 soutěž o „Krásné knižní písmo“ za kursivu cancelaresku „Blanca“

Z knih, které upravil, ilustroval nebo vyzdobil knižní grafikou:

Charles de Coster: Flanderské legendy /1952/
Dante Alighieri: Božská komedia /1953/
Salčak Toka: Slovo Aratovo /1954/
Howard Fast: Spartakus /1955/
Ezop-Hollar: Bajky /1958/
H. Ch. Andersen: Pastýřka a kominiček /1964/
R. I. Stevenson: Černý šíp /1966/
F. X. Šalda: Perspektivy dálek /1967/
Alois Jirásek: Z Čech až na konec světa /1971/
G. K. Chesterton: Klub neuznaných mužů /1972
Bruce Marshall: Starý voják neumírá /1973(
Bavor Rodovský z Hustiřan: Kuchařství /1975/
Karel Schulz: Kámen a bolest /1977/
A. J. Cronin: Zahradník /1980/
Wilhelm Raabe: Černá galéra /1982/
Václav Tille: Pohádky o princeznách /1991/
České pohádky /2005/

blazek iniciala

Jiří Blažek / Kaligrafie, vlastní písmo typu Cancellaresca, ca. 1970

blazek inicialy
Jiří Blažek / Iniciály

blazek inicialy dve 
blazek ilustrace krajina

blazek tri slzy



Inspirující myšlenky...

Jak přesně musejí být vlasy dlouhé, aby se považovaly za „dlouhé“, to se mění od kultury ke kultuře, nebo dokonce i v rámci jedné kultury. Například žena s vlasy po bradu může mít v mnoha kulturách ještě krátké vlasy, kdežto muž se stejnou délkou vlasů by měl v té samé kultuře již vlasy dlouhé. Vědci pohlížejí na dlouhé vlasy a chlupy jako na souhru přirozeného výběru u velké části zvířecích druhů, neboť délka srsti je běžnou známkou dobrého zdraví. Freudiáni se na to též dívají v sexuálním světle, a sice jako na zviditelnění odpoutavšího se idu (našeho nerozumného já) od útlaku superega (našeho rozumného nadjá). Vlasy signalizují rozdíly mezi pohlavími, jakož i rozdíly ideologické. Opačná pohlaví i opačné ideologie mají sklon mít i opačné vlasy, například délku vlasů.
Dlouhé vlasy v dějinách