chaba150

Karel Chaba (*3. 8. 1925, Sedlec-Prčice na Benešovsku - †25. 8. 2009, Praha)

malíř, ilustrátor,

Karel Chaba byl známý jako malíř-samouk, výrazně ovlivněný Zrzavým, Černým, Chagallem. Jeho obrazy Prahy patří k tomu nejvíc inspirujícímu, co bylo na toto téma vytvořeno. Nezapomenutelně zaznamenal na svá plátna křivolaká romantická zákoutí, azátiší zapadlých uliček, plácků i poezii všedního dne s osamělými chodci. Celý život viděl svou Prahu pohledem malého chlapce a to vtisklo jeho obrazům jedinečnou atmosféru.

Vystavoval doma i v zahraničí, jeho díla jsou kromě jiných zastoupena i ve sbírce moderního umění Národní galerie v Praze. Kromě malování Chaba vytvořil například v roce 1993 pro Národní divadlo výpravu k opeře Jakobín od Antonína Dvořáka.

Bibliografie:

Dvořák František: Karel Chaba, 1990
Smetanová Jindřiška: Ustláno na růžích a pod nebesy, 1991
Rút Přemysl: Náměsíčný průvodce Prahou, 1991
Dehner Jan: Antonín Dvořák-Jakobín, 1993
Praha=Prague=Prag, 1995
Bergman Richard: Kandelábry, 1996
Smetanová Jindřiška: Hinter Prager Fenstern, 1997
Janka Otto: Malíř českého Meránu, 2008

chaba1

chaba450_2

Inspirující myšlenky...

Co přesně znamená mít dlouhé vlasy, to se různí od kultury ke kultuře. Například standardní délka vlasů, použitelná pro obě pohlaví, může být rozdílná: o ženě s vlasy po bradu se může říkat, že má vlasy krátké, zatímco o muži s toutéž délkou vlasů se může říct, že má vlasy dlouhé. V angličtině se sousloví „dlouhé vlasy“ svým významem tradičně váže zhruba ke komusi, kdo je umělecky založený, estét. V češtině máme naproti tomu nepěkné rčení „dlouhé vlasy – krátký rozum“, což je v podstatě původem latinské rčení Mulieres longam habent cesariem brevem sensum, vztahující se pouze k ženám, jež zavedl do Čech zřejmě až kronikář Kosmas; do té doby, a do příchodu latinizovaného křesťanství, se obě pohlaví pyšnila dlouhými vlasy, na rozdíl od Římanů té doby. Jakožto popisný výraz byly „dlouhé vlasy“ užívány ve starověku pro franský polobarbarský rod Merovejců a v současnosti jím jsou označováni nadšenci pro klasickou hudbu, jakož i hippies (u nás to jsou „hároši“ nebo „máničky“) a estéti.