forman_matej_150.jpg

Matěj Forman (*23. 8. 1964, Praha)

Potulný komediant a osobitý výtvarník, brázdící s Divadlem bratří Formanů svět v kamionu, v mikrobuse, na lodi i na kole. Formani hrají ve stanu, v opeře, v Boudě, v rybí tržnici, na lodi Tajemství i na malém ostrůvku Střeláku ve Vltavě přímo pod obloukem mostu. Taky ovšem v Národním divadle – operu Kráska a Zvíře, za jejíž náročnou výpravu získal loni Matěj Forman jako spoluautor scény cenu Alfréda Radoka.

Ze všeho nejradši ale Matěj kreslí obrázky do knížek pro děti. Ilustroval tak už čtyři knihy Jiřího Stránského Povídačky pro Klárku, Povídačky pro moje slunce, Perlorodky a Tichou poštu, ale nejnověji také dlouho očekávanou knížku Vráti Brabence Všude je střed světa a Slabikář, který letos poprvé dostanou prvňáčci do školy.

To, že Matěj spolu s bratrem Petrem chová pod jednou střechou početnou smečku psů, vědí už všichni, kdo navštěvují tradiční námořní festival na lodi Tajemství, kde se vám určitě Božka nebo Blahuna připletou pod nohy. Ví se i to, že děti Matějovy švagrové Kláry, které jako malé holce tatínek posílal z vězení povídačky, mají nejradši, když dědečkovy knížky omaluje strejda. Míň už se ale ví, že Matěj taky převelice rád polívky a že se svou kamarádkou Belou, kuchařkou z Boudy, připravil moc užitečnou knížku Polívkář, podle níž už vaří všichni, kteří rádi dobré knížky...

Ilustrované knihy:

Stránský Jiří - Povídačky pro Klárku - Meander
Stránský Jiří - Povídačky pro moje slunce - Meander
Brabenec Vráťa - Všude je střed světa - Meander

Stránský Jiří - Perlorodky - Meander


 forman_vsudestred2.jpg

forman_vsudestred3.jpg



forman_vsudestred1.jpg 

 

 


Inspirující myšlenky...

Nikoli pro nic za nic starodávní moudří lidé zobrazovali a vyličovali Štěstěnu jako bytost slepou, nemající vůbec zraků. Vždyť zahrnuje svými poklady stále jen lidi špatné a nehodné, nikdy si nevybírá nikoho ze smrtelníků se soudnou rozvahou, naopak, pobývá nejraději u těch, kterým by se musela zdaleka vyhnout, kdyby viděla; a co je nadevše horší, daří nás rozličnými, ba přímo opačnými pověstmi, takže se člověk špatný pyšní pověstí dobrého muže a naopak, muže zcela bezúhonného stíhá pověst škodlivá.
Apuleius, Zlatý osel