hlavaty150.jpg

Vratislav Hlavatý (*18. 9. 1934, Náchod)

malíř, grafik, ilustrátor

Vystudoval Vysokou školu uměleckoprůmyslovou v Praze (1953–1959; Adolf Hoffmeister)

Ocenění.
Zlatá mušel v San Sebastianu, 1968
Nejkrásnější kniha  ČSSR 1970
V letech 1964–1989 vytvořil dvaaosmdesát filmových plakátů. Oceněné filmové plakáty: 1977–1978 třetí cena časopisu The Hollywood Reporter a Stříbrný Hugo na Mezinárodním filmovém festivalu v Chicagu (Harold Lloyd); 1988 Čestné uznání „Nejkrásnější plakát roku“ (Bony a klid).

Bibliografie: (neúplná)
Morgenstern: Všelijaká zvířata pro kluky a děvčata, 1959
Čivrný Lumír: Čokoládová princezna, 1961
Broszkiewicz: Velké, větší, největší, 1963
Jirotka Zdeněk: Saturnin, 1964
Bragin Vladimír: V zemi obřích trav, 1965
Škvorecký Josef: Nápady čtenáře detektivek, 1965
Marek Jiří: Autopohádky, 1965
Jerome Klapka Jerome: Tři muži ve člunu o psu nemuvě, 1966
Hlavatý Vratislav: Filípkovy lovy, 1966
Pilař František: Tři muži v automobilu, 1966
Kaverin Veniamin: Přesýpací hodiny a jiné pohádky, 1967
Hlavatý Vratislav-Doskočilová Hana: Pouští a prérií, 1968
Hlavatý Vratislav: Filípkovo cestování, 1968
Kern Ludwik J.: Podivuhodné příběhy Ferdinanda Nádherného, 1968
Hlavatý Vratislav-Korejs Milan: Cirkus, 1970
Saroyan William: Já a ty, 1973 (dochováno jen pár výtisků, náklad zničen)
Hlavatý Vratislav-Prošková Hana: Hledejte barvy, 1973
Wolker Jiří: Pohádky, 1974
Brzechwa Jan: Cesty pana Kaňky, 1980
Lem Stanislav: Kyberiáda, 1983
Páral Vladimír: Země žen, 1988
Robinson Barbara: Nejlepší nejhorší školní rok, 1998
Schmidt Annie M. G.: Slečna Mici, 1999
Štuka Ivo: Kde bloudí velbloudi, 2003
Žáček Jiří: Na svatýho Dymdy, 2005
Kšajtová Marie: Velký příběh večerníčku, 2005

Z filmografie:
výtvarník – Tucet mých tatínků (1957) (E. Hofman)
výtvarník – Obři (1969), (Gene Deitch)
večeníček – výtvarník – Z deníku žáka III. B aneb Edudant a Francimor, 1987 (Zlatý střevíček)
odborný poradce – Babí léto (2001)
výtvarník – Karneval zvířat (2006), (Michaela Pavlátová)


hlavaty_450_1.jpg

hlavaty_450_2.jpg

 


Myšlenky z knih

Podíváme-li se kdekoli do historie veřejného školství a povinné školní docházky, najdeme u kořene ani ne tak mylný altruismus, jako spíše vědomou snahu vytvořit z lidí takovou masu, jakou si přály politické elity. Tvrdohlavé menšiny měly být donuceny splynout s většinovou masou. Všem občanům měly být neustále vštěpovány občanské povinnosti, které vždy zahrnovaly poslušnost státnímu aparátu. Ovšem, jestliže má být masa obyvatelstva vzdělávána ve státních školách, jak by se mohly státní školy nestat mocným nástrojem pro hlásání poslušnosti státním autoritám?
Murray N. Rothbard