Image

Lucie Lomová
(*23. 7. 1964)

Vystudovala dramaturgii na DAMU (1984 – 1989), poté působila jednu sezónu jako dramaturg v šumperském divadle. Další rok působila jako spolupracovnice kulturní rubriky novin (Večerník Praha). Od r. 1991 na volné noze.
Zabývá se především psaním a kreslením komiksů, knižní i časopiseckou ilustrací, kresleným humorem. Žije a pracuje v Praze.

Knihy
1989 - Ivana a Lucie Lomovy: Anča a Pepík na stopě, Panorama
1992 - Spolek LiDi: Pražský zázrak, Pražská imaginace
1992 - Petr Ulrych: Vesmírný pes, Gnóm
1993 - J.M.Simmel: Moje matka se to nesmí nikdy dozvědět, Albatros
2002 - H. Žofková a kol.: Pojechali I , učebnice ruštiny, SPL – Práce
2002 - Irena Dousková: Hrdý Budžes, Petrov
2004 - H. Žofková a kol.: Pojechali II , učebnice ruštiny, SPL – Práce
2004 - Pavel Augusta: Prvouka pro 3. třídu, SPL – Práce
2004 - Irena Dousková: Čím se liší tato noc
2004 - Lucie Lomová: Anča a Pepík, Academia
2005 - H. Žofková a kol.: Pojechali III, učebnice ruštiny, SPL – Práce
2006 - Irena Dousková: Oněgin  byl Rusák, Druhé město
2006 - Lucie Lomová: Anča a Pepík zasahují, Meander
2007 - Lucie Lomová - Anča a Pepík opět v akci, Meander
2007 - Lucie Lomová - Anna chce skočit, Meander /Zlatá stuha/

2008 - Zlaté české pohádky, Práh

2008 - Goldflam Arnošt - Standa a dům hrůzy, Abdrej Šťastný

2008 - Dousková Irena - o Bílých slonech, Druhé město

Komiksy v časopisech
Anča a Pepík  - 64 samostatných příběhů, Čtyřlístek, 1990 - 2000
Lassie se vrací – 12 pokračování na text Jiřího Černého, Mateřídouška, 2001
Tylova hlídka – 6 pokračování, Svět a divadlo, 2005

lomova3_500.jpg

hrubin_rikadla400.jpg

 

 


Myšlenky z knih

Dřívější zpupné přednosti, jimiž se lidské zvíře povyšovalo nad ostatní zvířata, už padají. Víme, že lidská bytost není jediná, která myslí, mluví nebo pracuje. Každý živočišný druh má svoje zvláštnosti, jimiž vyniká, a jiné mu chybí. Ale domnělé přednosti lidí jsou spíš náhražkami nějakých nedostatků. Zbývá zhodnotit, jestli vysoká rozumovost člověka není víc na škodu než k užitku. Podle ničivé úlohy, kterou lidstvo hraje v přírodní rovnováze, bychom mohli směle prohlásit, že lidská vysoká rozumovost je v podstatě chorobně přerostlá rozbujelost, cosi jako rakovina nebo šílenství. Než vysoce mravní a mrvní člověk začal zavádět řád, život se udržoval dokonale jistě a svobodně, když si každý dělal, co chtěl v tom chaosu anarchie.
Misantrop: Vegan - člověk, nebo zvíře?