smarda.jpg Richard Šmarda (*1950, Brno)

Studoval Střední průmyslovou školu elektrotechnickou v Brně, Střední uměleckoprůmyslovou školu v Brně.
Účastnil mnoha kolektivních výstav v tuzemsku i v zahraničí, v řadě případů jeho práce získaly ocenění.
(Např.: Přehlídka mladých brněnských výtvarníků, Brno 1980, malba - vítězná práce, Přehlídka mladých brněnských výtvarníků, Brno 1984, malba - vítězná práce)

Kromě volné umělecké tvorby se Richard Šmarda věnuje též ilustrační činnosti. Z jeho ruky vzešlo přes 20 titulů dětské literatury v nakladatelstvích Albatros, Fragment, Portál, Pansofia aj.

Bibliografie:

Horník Ladislav: Písmenkové pohádky, 1993
Pávková Bohdana: Zlomíš si jazýček, 1995
Havel Jiří: Malované čtení, 1995
Ulrychová Hana: Čteme si a hrajeme si 2, 1995
Šmarda Richard: Najdi Jeníčka ve městě, 1996
Mlčochová Markéta: Šimonovy pracovní sešity, 1999
Pávková Bohdana: Řehoři, řekni ř, 2000
Bicanová Jaroslava: Početnice pro 2. ročník, 2000
Bednářová Jiřina: S kamarády do školy, 2004
Horová Alexandra: Nářadí, 2004
Březinová Ivona: Míša a Šíma, 2004
Pávková Bohdana: Hrajeme si s řečí, 2004
Pávková Bohdana: Říkej si se mnou, 2005
Bednářová Jiřina: Mez námi pastelkami, 2005
Bednářová Jiřina: Co si tužky povídaly, 2005
Bednářová Jiřina: Na návštěvě u malíře, 2005

Samostatné výstavy:

Obrazy a kresby, Galerie mladých, Brno 1982
Kresby a obrazy, Divadlo bratří Mrštíků, Brno 1984
Kresby, Okresní muzeum, Ivančice 1985
Ilustrace dětem, Radost - loutkové divadlo, Brno 1990
Obrazy, Divadlo Bolka Polívky, Brno 2001
Obrazy a kresby, Galerie 8A, Brno 2003
Obrazy Richarda Šmardy jsou provedeny technikou olejomalby na plátně či sololitu, užívány jsou klasické postupy (podmalba, lazury...)
Obrazy jsou příznačné technicky precizním zpracováním zdánlivě nereálných motivů, expresivním vyjádřením využívajícím dramatičnosti světla a jemných valérových přechodů. Patrný je zájem o povrchové struktury definované barvou a světlem.
Malby mohou připomínat jakési neurčité, snad magické prvky neznámého světa, jiných kultur či civilizací, jindy zase malířsky zhmotněné prvky světa duchovního. Často výsledný obraz působí dojmem symbolu, jehož smysl a určení nemá přesné hranice, ale pojímá širší území vnitřního myšlenkového prostoru člověka. Smysl díla tak v konečné fázi do značné míry závisí na divákovi.

smarda450_2.jpg

smarda450_1.jpg

 

Inspirující myšlenky...

Dolanský mlýn najednou se zastavil. Byloť to ponejprv zas po třiceti letech. Tenkrát zemřel starý mlynář, dnes jeho syn. Mlýn dolanský dle starého obyčeje se zastavil při posledním pána svého vzdechnutí a celé okolí nad nenadálým, neobvyklým tím tichem takřka zkamenělo. Štěpy v sadě, obalené květem růžovým a bílým, podivením sebou ani nepohnuly, větřík jasnou hladinu rybníka po celé ráno dovádivě rozzčeřující úžasem zatajil dech, šepotavé rákosí ostýchavě oněmělo. V olších u potoka to utichlo jako v kostele. Strnadi a drozdové o závod v lupenatém jich chládku prozpěvující ani tam již netíkli, co jim selhal průvod ze mlýna. A čáp jako starý mudrc okolo vody zamyšleně se procházeje, zůstal zaraženě na jedné noze stát; nedůvěřivě zíral k mlýnu, jakoby očekával, že bílé to stavení, oblité nejzlatějším slunéčkem májovým, asi tak neočekávaně zmizí, jako v něm zanikl klepot veselý…
Karolina Světlá, Kříž u potoka