neborova150.jpg

Anna Neborová (*1. 9. 1968, Praha)

malířka, ilustrátorka

Vystudovala AVU v Praze u prof. J. Ptáčka, J. Sopka a B. Dlouhého. Zabývá se volnou tvorbou a ilustrovala už několik knížek pro děti.

Ocenění:

2002 Zlatá stuha
2.místo v soutěži Nejkrásnější knihy roku 2002 v kategorii Literatura pro děti a mládež za ilustrace ke knížce Červený panáček

Bibliografie:

Radek Malý: Kam až smí smích, 2009
Březinová Lenka: Slabikář, 2007
Neborová Anna: Oskar a Mimi, 2004
Pohanková Jana: Červený panáček, 2002


kammuzesmich

neborova450_2.jpg

Inspirující myšlenky...

Neumím rozlišit západní civilizaci od jiných. Nevím, v čem by měl být elementární rozdíl. Prožila jsem celý svůj život uprostřed Evropy, všechno ostatní znám jenom zprostředkovaně a povrchně. Můžu si namlouvat, že miluju přírodu, ale stejně vím, že je to zkrocená příroda. Příroda, kterou jsme si tak dlouho utvářeli k obrazu svému, až je z ní to, co je: mrzáček. Trochu ho litujeme, trochu se nám oškliví. Odvracíme oči od zrcadla, které nám nastavuje, ale pořád před tím zrcadlem stojíme. Není kam jinam jít. Konflikt s civilizací je na jiné úrovni vlastně konflikt s imperativem divočiny uvnitř sebe samého. Ten problém nemáme šanci vyřešit. Proto je dobré ponechat si aspoň sny. Ráda píšu příběhy s mladými protagonisty. Důvod je jednoduchý: dokud hrdinové nezestárnou, nejsou jejich sny ani ztroskotané, ani směšné. A navíc, mladí nectí předpisy a omezení. V tom cítím naději, protože nic jiného než neustálé překračování pochybných hranic nemůže s problémy světa hnout.
Iva Procházková, spisovatelka