nikkarin portret

Nikkarin (*1987, Prostějov)

Ilustrátor, autodidakt

vlastním jménem Michal Menšík, studoval Obchodně podnikatelskou fakultu Opavské univerzity v Karviné, v současnosti je na volné noze. V roce 2006 stvořil postavu poutníka Bo, kolem nějž se točí většina jeho příběhů včetně prvního samostatného alba nazvaného 130: Odysea. Nikkarin také připravil k vydání první číslo komiksového fanzinu Bunkr. Krátké komiksy otiskl v časopisech KomiksFEST! revue, AARGH! nebo Protimluv, pravidelně přispívá stripy do měsíčníku ČiliChili.
V roce 2007 zvítězil v komiksové soutěži konané u příležitosti výstavy K.O.MIX v Nitranské galerii a letos získal cenu Muriel pro nejlepší krátký český komiks.

Nikkarinův výtvarný styl je výrazně ovlivněn francouzským kreslířem Moebiem, zároveň patří k autorům, kteří tvůrčím způsobem navazují na některé aspekty tvorby Káji Saudka. Nikkarinovy scénáře jsou protkány postmoderními citacemi známých literárních, komiksových a výtvarných děl, ale i filmů a počítačových her. V příbězích klade důraz na atmosféru a hravé nápady.

Ivona Březinová: Nausika, dívka z Knossu, 2015
130: Čas hvězdoplavců, 2015

nikkarin.humanart.cz

nikkarin malba


 

Inspirující myšlenky...

Co charakterizuje civilizaci? Výjimečný duch? Ne: každodenní život... Hm! Všimněme si přednostně duchovní oblasti. Vezměme nejprve umění a na prvním místě literaturu. Stojí literatura skutečně mimo schopnosti našich velkých vyšších opic, připustíme-li, že jsou schopny sestavovat slova? Z čeho sestává naše literatura? Z velkých klasických děl! Ale kdež! Jakmile někdo napíše originální knihu, a to se stane jednou dvakrát za století – ostatní literáti ho napodobují, to jest kopírují, takže vyjdou statisíce prací pojednávajících o přesně témž tématu, s trochu odlišnými tituly a s poněkud jinak kombinovanými větami. Opice, které jsou v podstatě imitátoři, musí být nutně schopny něčeho podobného, pod jedinou podmínkou, totiž že mohou používat jazyka.
Pierre Boulle, Planeta opic