paderlik malir

Arnošt Paderlík (1.12. 1919 Nučice – 1.6. 1999 Praha)

malíř, sochař, grafik, pedagog

Studoval v letech 1937–1943 uměleckoprůmyslovou školu u Františka Kysely. Záhy vstoupil do skupiny Sedm v říjnu, v roce 1943 do SVU Mánes a o dva roky později do SČUG Hollar. Od roku 1963 vyučoval na Akademii výtvarných umění v Praze.

Ocenění:
1955 – Státní cena Klementa Gottwalda
1972 – zasloužilý umělec
1979 – vyznamenání Za zásluhy o výstavbu
1981 – národní umělec

V letech 1940-1945 ilustroval verše Kamila Bednáře, Josefa Hiršala, Františka Hrubína, Oldřicha Mikuláška, Jana Skály...
Za kresby k románu Maxima Gorkého Matka obdržel Státní cenu Klementa Gottwalda (1952).
Čestná uznání v soutěži o nejkrásnější knihu roku získal za doprovod románu Sbohem armádo Ernesta Hemingwaye (1965), Homérovu Odysseiu (1968) a výbor poezie Jiřího Ortena Tisíc nahých trápení (1985).
Za ilustrace k Šalamounově Písni písní byl oceněn zlatou medailí na knižním veletrhu v Lipsku a stříbrnou medailí v Sao Paulu (obě 1965).


paderlik akt

paderlik ilustrace knihy

paderlik navsteva v atelieru

paderlik tragedie


Inspirující myšlenky...

Slavnostní oběť – akt vytvářející posvátno – je toho příkladem. Ve své nejvyšší (a také nejčastější) formě je oběť rituálním odsouzením člověka nebo zvířete k smrti. V dávnověku mohlo být i samo usmrcení zvířete předmětem zákazu, čímž by se zdůvodnily vražedné usmiřovací rituály. Dnes je postihováno všeobecným zákazem pouze usmrcení člověka. Právě pomocí této oběti je možné podílet se na zločinu, jenž se takto stává společným zločinem všech účastníků: jde o svaté přijímání.
Georges Bataille, Erotika, opora morálky