Image

Petr Poš  (*2. 1. 1944 Praha - †1. 5. 2015, Praha)

malíř, grafik, animátor

Pracuje převážně v oblasti reklamní grafiky, ilustrace a výstavního designu. Vystudoval na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze u prof. Adolfa Hoffmeistra, několik let zde pak pracoval jako asistent Miloslava Jágra. Ilustroval cca 30 titulů, vytvořil mnoho plakátů a výtvarně se podílel na cca 20 filmech.

Ocenění:
cena Jiřího Trnky za film „O lakomé Barce“první cena za nejlepší plakát roku „PRIX SAVIGNAC“ – Grand Palais, Paříž Zlatá stuha, 2000 (Viktor Fischl – Modrý kolotoč)White Raven, 2001(Viktor Fischl – Modrý kolotoč) Český lev 2006 - Nejlepší výtvarný počin: Jan Balej, Pavel Koutský, Petr Poš, Martin Velíšek (Fimfárum 2)

Bibliografie:
Montesquieu Charles de Louis de Secondat: Pravdivá historie, 1983
Kuczyňski Maciej: Tajemná přilba, 1984
Krilič Zlatko: První rande, 1984
Zachoder Boris Vladimirovič: Kuřátko Píp, 1984
Klevis Vladimír: Zázrak s Valérií, 1986
Macourek Miloš: Rodinné album, 1986
Viiding Juhan: Klaunovo odpoledne, 1986
Hra na zločin, 1986
Lewis Roy: Co jsme to tátovi provedli, 1987
Pecháček Ladislav: Vážení přátelé, ano, 1988
Neff Ondřej: Dobrodružství na planetě snů, 1988
Alonso Dora: Údolí barevného ptáčka, 1989
Perry-Bouqet Anne: Tu máš pusu, 1989
Saki: Léčba neklidem, 1989
Macourek Miloš: Jak řídit inženýra Křečka, 1989
Medvedev Valerij Vladimirovič: Zlatá prasátka z mámina zrcátka, 1990
Kliment Alexander: Šťastný život, 1990
Vodňanský Jan: Konečně rozumné slovo, 1991
Vodňanský Jan: Důvěrná sdělení, 1991
Bergerová Růžena: Cvičení z českého jazyka, 1994
Parkinson C. Northcote: Zákony profesora Parkinsona, 1995
Parkinson C. Northcote: Zákony paní Parkinsonové a jiné úvahy o dom., 1996
Le Goff Jacues: Evropské dějiny pro děti, 1997
Kuras Benjamin: Business je byznys, 1997
Havlíček Jaroslav: Muž sedmi sester, 1999
Ferdjoukh Malika: Jak oženit tatínka, 1999
Fischl Viktor: Modrý kolotoč, 2000
Erben Václav: O strašidlech, 2002
Budinský Václav: Šli dva blázni na vandr, 2002
Fontana Ivan: Bonmoty a posměšky, 2002
Asquith Ros: Akta usoužené puberťačky, 2003 Voltaire: Candide, 2007

https://sweb.cz/ikresby/pos.html

pos450_1.jpg

pos450_2.jpg

 

Inspirující myšlenky...

Na tomto místě je vhodné zeptat se, co je to soucit. Mnozí jej totiž chválí jako ctnost a soucitného muže nazývají dobrým mužem. I to je duševní vada, protože člověk takto chybující se vzdaluje od pravdy. Soucit je vada malicherného ducha slábnoucího při pohledu na cizí zla. Soucit je proto běžný u těch nejhorších; jsou to stařeny a obyčejné ženské, koho dojímají slzy největších zločinců. Soucit je chorobný stav duše vyvolaný pohledem na cizí potíže nebo smutek z cizího neštěstí, o němž si člověk myslí, že je nezasloužené. Takový chorobný stav však mudrce nepostihuje. Mudrc tudíž necítí soucit, protože to není možné bez ubohosti duše. Soucit je blízký bídě, neboť z ní něco má a něco z ní bere. Soucit je chorobný stav duší příliš poděšených bídou.
Seneca, O laskavosti