richter_marina Marina Richter (*21. 6. 1962, Moskva)

Ilustrátorka, grafička, malířka

Vystudovala Francouzské lyceum a Střední umělecko-průmyslovou školu v Moskvě, obor miniatura a ikona. Od roku 1983 žije a pracuje v Praze. V roce 1990 absolvovala VŠUP, obor ilustrace a grafika. Autorka je zastoupena v soukromých sbírkách v České republice, Německu, Francii, Itálii, USA, Belgii, Švýcarsku, Japonsku a Rusku.

Bibliografie:

Ruské pohádky, 1983
Žil, byl Něstěrka, 1985
Antoine de Saint-Exupéry: Malý princ, 1989
W. Shakespeare: Král Lear, 1990
M. Zinnerová: Princezna Rozmarýnka, 1995 (Princezna z třešňového království, 2001
J. Ptáčková: Raduji se ze života, ale většinou ne, 1995
W. Shakespeare: Sonety, 1997
J. Koutecký: Vodníček Buližníček, 1997
Svět tiché krásy, 1998
R. Bach: Nikdo není daleko, 1999
E. Hudečková: Sedmihlásek, 2002
J. Koutecký: Vodníček Buližníček, 2005
A. Lindgren: Jižní louka, 2012
E. T. A. Hoffmann: Louskáček a Myší král, 2013

marina_richter_2

marina_richter_1

Inspirující myšlenky...

Podle starých pramenů severské mytologie je strom Yggdrasil osou světa, stromem života a osudu. Spojuje nebe, zemi i podzemní svět. Je jediným stromem v ráji, seděl pod ním Adam. On sám sebe nevnímal, aniž se od okolí rozeznával. Seděl v dokonalé harmonii pod Yggdrasilem. Ráj nebyl veliký. Snad jako naše zahrada? Byl však dokonalý. Vzkvétaly v něm všechny tvary jen jedenkrát a proto byly dokonalé. Vše bylo nehybné. Ráj nevznikl, prostě byl tu. Každá věc byla tím, čím se jevila. Pod Yggdrasilem seděl Adam. Vše tu bylo jen pro něj. V okamžiku, kdy jím to proniklo jako blesk, učinil posunek. Uchopil větev, ať se zlomí – a vědět.
Bohumila Grögerová, Můj labyrint