sigmundova_150.jpg

Jana Sigmundová (*12. 2. 1940, Praha - †asi 2011, Praha)

malířka, grafička, ilustrátorka

Vystudovala VŠUP u prof. Františka Muziky.
"Dílo Jany Sigmundové je prostoupeno líbeznou, něžnou a citově vroucnou ženskostí, upřímností autorčiny subjektivní výtvarné výpovědi a perfektní technickou dokonalostí." (PhDr. Jana Trnková)

Ocenění:

1973 Premio grafico Fiera di Bologna
1974, 1975, 1975 Čestné uznání MK ČSSR
1979 stříbrná medaile Mezinárodní knižní veletrh Delhi

Bibliografie:

Pohribný Antonín: Malý labyrint výtvarného umění, 1968
Al-Kostan: Čarovný prsten, 1968
Platonov Andrej: O zle carevně, 1969
Hořejš Petr: Vaňásek a Jevíčko, dobyvatelé kosmu, 1970
Hanzlík Josef: Princ v Zeleném království, 1971
Cronin Archibald Joseph: Tři lásky, 1972
Krügerová Maria: Hodina nachové růže, 1972 Premio grafico di Bologna
Hejná Olga: Jak si mořský koník, mořská jehla a hvězdice udělali malé milé moře, 1973
Lukešová Milena: Knížka pro Lucinku, 1973
Toufar Ivan: Matějská pouť, 1973
Hodačová Helena: Výlet s Hanou, 1974
Ugolini Luigi: K novému světu, 1975
Bartová L. Agnija: Svět s modrýma očima, 1975
Fischer Václav: Samá vody, 1977
Lukešová Milena: Zimní knížka pro Lucinku, 1978
Frýbová Vladimíra: Voňavá jablíčka, 1979
Buczkówna, Mieczysława: Nejvyšší hora, 1980
Badoučková Jitka: Jak mluvit s květinami, 1980
Středa Ludvík: Bernardýn na provázku, 1981
Sládek Josef Václav: Z křišťálové studánky, 1982
Pelcová Ludmila: Tajuplná hrací skřínka, 1984
Kam chodím nejraději, 1986
Fischer Václav: Zlatý klíček od pusy, 1988
Voňavá jablíčka, 1990
Lukešová Milena: Jak si uděláme zeměkouli, 1992 /Zlatá stuha/
Fischer Václav: Hravá abeceda, 1993

sigmundova450 1

sigmundova450 2

sigmundova o zle carevne 1


Inspirující myšlenky...

Žádná kultura ještě nerozřešila dilema, kterému musí čelit s rozvojem vědomé mysli: jak žít mravně a soucitně, když jsme si plně vědomi krve a hrůzy, které doprovázejí život, když nacházíme temná místa nejen ve svém společenství, ale také sami v sobě. Jestliže existuje chvíle, kdy se člověk stává vskutku dospělým, musí to být tehdy, když uchopí tuto ironii v celém rozsahu a přijme odpovědnost za život plný paradoxů, který je mu dán. Člověk musí žít ve víru rozporů, protože kdyby najednou všechny protimluvy přestaly existovat, život sám by se zhroutil. Odpovědi na některé velmi naléhavé otázky jednoduše neexistují. Musíte si je prostě prožít a dát svému životu takový směr, abyste mířili ke světlu.
Barry Lopez / Arctic Dreams / Arktické sny