sopko150.jpg

Jiří Sopko (*20. 2. 1942, Dubové)

Patří k nejvýznamnějším představitelům české figurální tvorby. Na české umělecké scéně se poprvé objevil na konci 60. let. V období „normalizace“ byl nucen stáhnout se do pozadí. V té době se živil mimo jiné také jako restaurátor a spolupracoval s divadlem Ctibora Turby.
Od roku 1989 působí na nově reformované Akademii výtvarných umění v Praze, jako vedoucí pedagog Malířského ateliéru I . V roce 2003 se stává rektorem této instituce.
V průběhu své umělecké činnosti se zúčastnil řady prestižních přehlídek současného umění doma i v zahraničí. Je zastoupen v řadě domácích a mezinárodních sbírek. V roce 1993 se podílel na výzdobě IV. terminálu letiště O´Hara v Chicagu.

Vzdělání
:
1966
absolutorim na Akademii výtvarných umění v Praze
1990
jmenován docentem
1991
jmenován profesorem pro obor malířství

Zaměstnání :
1966-1969
svobodné povolání
1969-1971
asistent AVU
1972-1989
svobodné povolání
1990-dosud
vedoucí pedagog na Akademii výtvarných umění v Praze,
člen akademického senátu a umělecké rady AVU,
od roku 2003 rektorem a předsedou umělecké rady AVU

Odborná a umělecká činnost :
člen České konference rektorů vysokých škol
člen Správní rady na VŠUP v Praze
člen Umělecké besedy
člen volného sdružení 12/15
člen řady komisí a veřejně prospěšných společností v oblasti kultury a umění

Společné výstavy – výběr :
1995-2000
Umělecká Beseda, Mánes Praha
1996
Špét ab doch, Vídeň
1997
Nepraš, Sopko, Steklík, Zlín
1997
Česká groteska, putovní výstava po kulturních centrech v zahraničí
1999
I. Zlínský salon
1999
Pocta Františku Antonínu hraběti Šporkovi, Praha
2000
Pedagogové AVU, Valdštejnská jízdárna Praha
2001
Nový svět, Praha

Samostatné výstavy – výběr :
1998
Galerie Nový svět, Praha
1999
Schick Art Gallery, Skidmore
1999
České kulturní centrum v Drážďanech
1999
Galerie Gema, Praha
2002
Jízdárna pražského hradu, Praha

Realizace :
1993
Letiště O ´Hara v Chicagu - obraz
1996
České kulturní centrum v Paříži - reliéfy
2005
České centrum v Bruselu - gobelín

Ilustrace :
2003
Václav Havel : Pižďuchové
2005
Selma Lagerlofová: Podivuhodná cesta Nilse Holgerssona Švédskem
2006
Aldous Huxley: Vrány z Hruškovic

sopko200_3.jpg  sopko200_1.jpg

 

 

 

 

Inspirující myšlenky...

Není na škodu si stále připomínat, že pouze na území Sovětského svazu Němci se svými spojenci zničili 70 tisíc měst, městeček a vesnic. Oficiálně uváděné ztráty jsou tyto: 6 milionů domů, 98 tisíc kolchozů, 32 tisíc továren, 82 tisíc škol, 43 tisíc knihoven, 6 tisíc nemocnic a tisíce kilometrů železničních tratí a silnic. Všeobecně přijímaný počet lidských obětí je 25 milionů, z toho dvě třetiny civilních obyvatel.
G. Roberts, Stalinovy války