sopko150.jpg

Jiří Sopko (*20. 2. 1942, Dubové)

Patří k nejvýznamnějším představitelům české figurální tvorby. Na české umělecké scéně se poprvé objevil na konci 60. let. V období „normalizace“ byl nucen stáhnout se do pozadí. V té době se živil mimo jiné také jako restaurátor a spolupracoval s divadlem Ctibora Turby.
Od roku 1989 působí na nově reformované Akademii výtvarných umění v Praze, jako vedoucí pedagog Malířského ateliéru I . V roce 2003 se stává rektorem této instituce.
V průběhu své umělecké činnosti se zúčastnil řady prestižních přehlídek současného umění doma i v zahraničí. Je zastoupen v řadě domácích a mezinárodních sbírek. V roce 1993 se podílel na výzdobě IV. terminálu letiště O´Hara v Chicagu.

Vzdělání
:
1966
absolutorim na Akademii výtvarných umění v Praze
1990
jmenován docentem
1991
jmenován profesorem pro obor malířství

Zaměstnání :
1966-1969
svobodné povolání
1969-1971
asistent AVU
1972-1989
svobodné povolání
1990-dosud
vedoucí pedagog na Akademii výtvarných umění v Praze,
člen akademického senátu a umělecké rady AVU,
od roku 2003 rektorem a předsedou umělecké rady AVU

Odborná a umělecká činnost :
člen České konference rektorů vysokých škol
člen Správní rady na VŠUP v Praze
člen Umělecké besedy
člen volného sdružení 12/15
člen řady komisí a veřejně prospěšných společností v oblasti kultury a umění

Společné výstavy – výběr :
1995-2000
Umělecká Beseda, Mánes Praha
1996
Špét ab doch, Vídeň
1997
Nepraš, Sopko, Steklík, Zlín
1997
Česká groteska, putovní výstava po kulturních centrech v zahraničí
1999
I. Zlínský salon
1999
Pocta Františku Antonínu hraběti Šporkovi, Praha
2000
Pedagogové AVU, Valdštejnská jízdárna Praha
2001
Nový svět, Praha

Samostatné výstavy – výběr :
1998
Galerie Nový svět, Praha
1999
Schick Art Gallery, Skidmore
1999
České kulturní centrum v Drážďanech
1999
Galerie Gema, Praha
2002
Jízdárna pražského hradu, Praha

Realizace :
1993
Letiště O ´Hara v Chicagu - obraz
1996
České kulturní centrum v Paříži - reliéfy
2005
České centrum v Bruselu - gobelín

Ilustrace :
2003
Václav Havel : Pižďuchové
2005
Selma Lagerlofová: Podivuhodná cesta Nilse Holgerssona Švédskem
2006
Aldous Huxley: Vrány z Hruškovic

sopko200_3.jpg  sopko200_1.jpg

 

 

 

 

Inspirující myšlenky...

Upřímně řečeno, Otče, prodloužená budoucnost mě neláká. Musela by mít smysl. Občas pochybuji, že život sám má smysl. Je-li to tak, byl by prodloužený život ještě nesmyslnější. Pro delší život bych potřeboval mnohem pádnější důvod... Viděl jsem, jak všechny národy sílí, ale ne v moudrosti, ale v nízkých vášních a touze po ničení. Viděl jsem, jak sílí moc jejich strojů, až se jediný ozbrojený muž vyrovnal celému vojsku. Zjevila se mi doba, kdy lidé, opilí svou zručností ve vraždění, tak běsnili po celém světě, že každá kniha a každý poklad byly odsouzeny k záhubě. Ta vize byla tak jasná a silná, že jsem se rozhodl shromáždit co nejvíce výtvorů krásy a kultury a ochránit je před zkázou, ke které svět spěje. Ztraceny obzor (1938), James Hilton