strandel150.jpg

Antonín Strnadel (*10. 5. 1910, Trojanovice - †31. 10. 1975, Praha)

Malíř, ilustrátor, grafik, člen Umělecké besedy a Hollaru

Studoval na Uměleckoprůmyslové škole u Jaroslava Bendy, poté na Akademii výtvarných umění u Maxe Švabinského. Od ukončení studií učil na Uměleckoprůmyslové škole nejdříve jako asistent J. Bendy, od roku 1945 profesorem.
Patří k zakladatelům krásné české knihy. Památník Antonína Strnadla v Novém Hrozenkově je přístupný od června do záři. Památník bratří Strnadlů a Jana Knebla v Trojanovicích je otevřen každý čtvrtek.

Ocenění: (jen některá)

937 – zlatá medaile Paříž –Mezinářodní výstava umění a techniky
1967 národní umělec
1976 posmrtně zapsán na čestnou listinu H. Ch. Andersena

Bibliografie: /neúplná- celkem cca 240 titulů/

raven B.: O člověku, který stvořil slunce, 1934
Homér: Vraždění ženichů z Odysseje, 1937
John Jaromír: Vojáček Hubáček, 1939
Lazecký František: Studna v selském dvoře, 1939
Flaška Smil z Pardubic: Nová rada, 1940
Olbrach Ivan: Ze starých letopisů, 1940
Dvořáček Karel: Boží země, 1941
Mácha Karel Hynek: Máj, 1941
Edda, bohatýrské písně, 1942
Hovořáková Marie: Dům otcovský, 1942
Strnadel Antonín: Koleda z Lichnova, 1942
Seidel Jan: Zpěvy betlémské, 1943
Strnadel Josef: Rok pod horami, 1945
Četyna Bohumír: Jednou za slunovratu, 1950
Bulatov A. Michail: Kouzelný mlýnek, 1953
Štruncová Olga: Kolo, kolo mlýnské, 1954
Kubín: Josef Štefan: Pohádek jako kvítí, 1955
Četyna Bohumír: Sedmikvítek, 1957
Kulda Beneš Metod: Moravské národní pohádky, 1957
Pražák František: Ráj srdce, 1958
Kulda Beneš Metod: Janíček s voničkou, 1959
Nechvátal František: Medová studánka, 1960
Strnadel Josef: Vyhnal jsem ovečky až na Javorníček, 1963
Kilianová Eva-Sirovátka Oldřich: Čarovné ovoce, 1965
Hilčr Jindřich: U maminky, u tatínka, 1968
Jirásek Alois: Psohlavci, 1969
Strnadel Josef: Zamrzlá studánka, 1969
Ruské národní pohádky, 1973
U veselého věnce Antonína Strnadla. 1975
Toman Karel: Měsíce, 1976
Glazarová Jarmila: Chudá přadlena, 1977
Sirovátka Oldřich: Jak čerti ukradli lidem smích, 1978
Nechvátal František: Rok země, 1980
Erben Karel Jaromír: Pohádková kytice, 1980
Seifert Jaroslav: Romance o víně, 1986
Šuléř Oldřich: Je to chůze po kotárech, 1989
Z deníků Antonína Strnadla, 1995

strnadel_450_1.jpg

strandel450_2.jpg

Inspirující myšlenky...

Chomský zmiňuje obrovské množství kapitálu, který je investovaný do reklamy a marketingu a „doma“ se užívá především k udržení konzumní společnosti. Před několika lety si „markeťáci“ uvědomili, že nezasahují velkou část společnosti. Protože nemá peníze - děti. A tak bylo vynaloženo spousta úsilí a přemýšlení jak vyvinout propagandu zamířenou na děti. Aby otravovali a škemrali u svých rodičů. Tahle disciplína aplikované psychologie, anglicky „nagging“ se nyní již vyučuje jako předmět na vysokých školách. Tady má Noam výborný vhled, že reklama podvrací trh. Neboť podle teorií ekonomie je trh založený na informovaných spotřebitelích, kteří dělají racionální rozhodnutí. Ale když se podíváme na televizní reklamy, jsou udělané tak, aby vytvořily neinformované spotřebitele dělající nerozumná rozhodnutí. To samé se děje ve volbách, které stojí na PR průmyslu (mluví o USA, analýza dalších států by byla velice zajímavá). Ten se rozhodně nesnaží vytvořit dobře informované voliče dělající rozumová rozhodnutí. Stejné techniky, které se používají k podlomení trhu, se používají k podlomení demokracie.
Noam Chomsky a Andre Vltchek, On western terrorism