stecha150.jpg

Pavel Štecha (*20. 12. 1944, Praha - †20. 7. 2004, Praha)

Fotograf, pedagog

Orientoval se převážně na fotografování architektury (interiéry, exteriéry, arch. modely), reportáží a portrétů.
Vystudoval FAMU, katedra fotografie, kde nakonec působil jako proděkan. Předtím byl ovšem na stáži na Uměleckoprůmyslové škole v Helsinkách, učil na Nordens Fotoskola v Stockoholmu. Získal Fulbrightovo stipendium v USA, učil Missouri Workshop v USA, to však až po roce 1989. V roce 1993 založil Ateliér fotografie na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze. Roku 1996 spolupracoval na projektu Josip Plečnik, architekt Pražského hradu.
Spolupracoval na dokumentárních filmech Viktora Polesného, Heleny Třeštíkové, Josefa Protivy, Jiřího Věrčáka, Pavla Kouteckého atd.

Ocenění:
World press foto, 1992; Fotografická publikace roku v kategorii Kalendář, 1996; Fotografická publikace roku „Praha - průchody a pasáže“, 1998

Bibliografie:

Domovní znamení staré Prahy, 1986
Pražské město židovské, 1992
Prague, Hidden Splendors, 1993
Prague Passages et Galleries, 1994
Villa Müller, 1994
Prague in your pocket, 1996
Josip Plečnik - architekt pražského hradu, 1987
Müllerova vila, 2000


Myšlenky z knih

Filmům zpravidla schází tajemství, tato nezbytná složka každého uměleckého díla. Scenáristé, režiséři i producenti dbají velmi pečlivě na to, aby neporušili náš klid, a proto okno filmového plátna, které vede do osvobozujícího světa poezie, nechávají zavřené. Raději nás nutí zamýšlet se nad náměty, jež by mohly tvořit pokračování našeho všedního života, opakují tisíckrát tutéž zápletku, nebo nám dávají zapomenout na těžké hodiny každodenní práce. A toto všechno samozřejmě s požehnáním navyklé morálky, vládní i mezinárodní cenzury – s naprosto dobrým vkusem a s kořením bílého humoru i s jinými prozaickými imperativy reality.
Luis Buňuel, Do posledního dechu