valousek chrudos


Chrudoš Valoušek (*27. 3. 1960, Olomouc)

grafik, ilustrátor

V letech 1979–1985 studoval VŠUP v Praze, ateliér užitá malba v architektuře u Quida Fojtíka. Poté zaměstnán jako noční hlídač, topič a správce depozitáře. Vystavoval v Čechách i zahraničí.
Za své grafiky získal několik ocenění (např. Grafika roku 1998).
Za knihu Chrudošův Mix přísloví získal ocenění Nejkrásnější kniha světa na Lipském knižním veletrhu.

Knihy
O Zlaté mrkvi, Baobab 2003
Chrudošův Mix přísloví, Baobab 2008
Zazi v metru, Albatros 2010
Lévi-Ostrovid, Jirek Zlobín: Žaloudění v Kundibále, Arbor Vitae 2010
Queneau Raymond: Modré květy, Plus 2011
Vokolek Václav: Český rok, Plus 2011
Hrábky, drábky odpadky, Albatros. 2012 - Zlatá stuha

valousek2

valousek1

Inspirující myšlenky...

Historický román není odborná příručka, ale na druhou stranu není možné současného hrdinu převléknout z džínů do brnění a myslet si, že tak se historický román píše. Lidé dříve jinak mysleli, měli jiné hodnoty, zkušenosti, existovala jiná struktura společnosti, a to vše se musí v příběhu odrazit. Proto se vždycky snažím o co nejdokonalejší kulisu, aby se čtenář prostřednictvím příběhu opravdu přenesl do středověku. Formální stránce psaní přikládám nesmírně veliký význam. Co se týká hrdinů, všechny příběhy spojuje postava vzdělaného a čestného rytíře Oldřicha z Chlumu, královského prokurátora a správce hradu Bezděz. Tahle postava je samozřejmě vymyšlená, neboť z poloviny 13. století, kdy se příběhy odehrávají, máme dochováno jen minimum pramenů, v nichž by se objevovala jména královských úředníků. Skutečné soudní protokoly se objevují až o dvě stovky let později. I když je samozřejmě jméno mého literárního hrdiny fiktivní, snažím se, aby vystupoval tak, jak by člověk v jeho postavení opravdu ve středověku jednal. Ale znovu opakuji, jde o román, nikoli o historickou studii. Pokud autor vytvoří literárního hrdinu a čtenáři ho přijmou, pak automaticky má vůči svým čtenářům určitou odpovědnost. Stejně jako je nemyslitelné, aby Vinetou lhal, tak ani můj Oldřich z Chlumu nemůže ustoupit zlu, nemůže utéct z boje a nemůže být nevěrný své manželce Ludmile. Historickou detektivku považuji tak trochu za pohádku pro dospělé. Základní atributy jsou totiž stejné. Dobro bojuje se zlem a nakonec zvítězí. V tom vidím velikou přednost beletrie, protože skutečná historie je někdy krutá a často i smutná, ale spisovatelé by měli dávat lidem radost a víru.
Vlastimil Vondruška, spisovatel a historik