arbes Jakub Arbes (*12. 6. 1840, Praha – †8. 4. 1914, Praha)

publicista, spisovatel

Pocházel z chudých poměrů, ale pro velmi dobré výsledky ve škole se postupně dostal na gymnázium a Polytechniku v Praze. Přesto se celý život živí  jako noviná a to od roku 1867, kdy začal v časopise Hlas. Později žije v Kutné Hoře jako redaktor časopisu Vesna kultnohorská. Stal se majitel Našich Listů (Národních Listů) ale byl za svíé články odsouzen na 15 měsíců do vězení. Po návratu působí jako dramaturg Prozatímního divadla, ale po ztrrátě tohoto zaměstnání se živí až do své smrti jako voilny novinář a spisovatel.

V literatuře zavedl nový způsob literárního psaní, tzv. romaneto, což je obsáhlejší povídka s dobrodružným, napínavým dějem. Jsou zde dramatické zápletky s překvapivým zakončením. Námětem jsou neobvyklé jevy, tajemnost, která nakonec najde racionální vysvětlení.
Za své romaneto Newtonův mozek je poivažován za zakladatele české scifi literatury.


Romaneta

Ďábel na skřipci (1865)
Elegie o černých očích (1865 – 1867)
Svatý Xaverius (1873)
Sivooký démon (1873)
Zázračná madona (1875)
Ukřižovaná (1876)
Newtonův mozek (1877)
Akrobati (1878)
Zborcené harfy tón (1885 – 1886)
Lotr Gólo (1886)
Duhový bod nad hlavou (1889)
Duhokřídlá Psýché (1891)
Poslední dnové lidstva
Kandidáti existence
Šílený job
Etiopská lilie

Romány

Moderní upíři
Štrajchpudlíci
Mesiáš
Anděl míru
Kandidáti existence
Český Paganini
Záhadné povahy
Z duševní dílny básníků

Arbesova publicistika

Epizody
Pláč koruny české neboli Nová persekuce

Inspirující myšlenky...

Občas mě napadá, že bych si přál žít před vynálezem násobilky a rozhodně před obdobím rozvinuté moderní fyziky a chemie, tedy ještě než jsme všechno věděli - chtěl bych zažít ČISTÝ; KOUZELNÝ SVĚT! Ale přesně tak před sebou vidím svět v tuto chvíli, kdy sedím před obrazovkou počítače a píšu ti tyto řádky. Sám jsem vědec a nestavím se k žádné vědě odmítavě, ale zároveň mám mytické, skoro animistické chápání světa. Nikdy jsem nedovolil Newtonovi nebo Darwinovi, aby setřeli pel z mystérií života.
Jostein Gaarder, Dívka s pomeranči